Skip to main content

Sloka 35-36

Texts 35-36

Verš

Texto

tatra candravasā nāma
tāmraparṇī vaṭodakā
tat-puṇya-salilair nityam
ubhayatrātmano mṛjan
tatra candravasā nāma
tāmraparṇī vaṭodakā
tat-puṇya-salilair nityam
ubhayatrātmano mṛjan
kandāṣṭibhir mūla-phalaiḥ
puṣpa-parṇais tṛṇodakaiḥ
vartamānaḥ śanair gātra-
karśanaṁ tapa āsthitaḥ
kandāṣṭibhir mūla-phalaiḥ
puṣpa-parṇais tṛṇodakaiḥ
vartamānaḥ śanair gātra-
karśanaṁ tapa āsthitaḥ

Synonyma

Palabra por palabra

tatra — tam; candravasā — řeka Candravasā; nāma — jménem; tāmraparṇī — řeka Tāmraparṇī; vaṭodakā — řeka Vaṭodakā; tat — těchto řek; puṇya — svatých; salilaiḥ — vodami; nityam — denně; ubhayatra — oběma způsoby; ātmanaḥ — sebe; mṛjan — myl; kanda — hlízami; aṣṭibhiḥ — a semeny; mūla — kořeny; phalaiḥ — a plody; puṣpa — květy; parṇaiḥ — a lístky; tṛṇā — trávou; udakaiḥ — a vodou; vartamānaḥ — udržoval; śanaiḥ — postupně; gātra — své tělo; karśanam — hubnoucí; tapaḥ — askezi; āsthitaḥ — podstoupil.

tatra — allí; candravasā — el río Candravasā; nāma — llamado; tāmraparṇī — el río Tāmraparṇī; vaṭodakā — el río Vaṭodakā; tat — de esos ríos; puṇya — piadosos; salilaiḥ — con las aguas; nityam — diariamente; ubhayatra — de ambas maneras; ātmanaḥ — de sí mismo; mṛjan — aseo; kanda — bulbos; aṣṭibhiḥ — y con semillas; mūla — raíces; phalaiḥ — y con frutas; puṣpa — flores; parṇaiḥ — y con hojas; tṛṇā — hierba; udakaiḥ — y con agua; vartamānaḥ — subsistir; śanaiḥ — gradualmente; gātra — su cuerpo; karśanam — adelgazando; tapaḥ — austeridad; āsthitaḥ — realizó.

Překlad

Traducción

Provincií Kulācala protékaly řeky, které se jmenovaly Candravasā, Tāmraparṇī a Vaṭodakā. Král Malayadhvaja pravidelně chodil k těmto svatým řekám a koupal se v nich, čímž se zevně i vnitřně očišťoval. Když se vykoupal, jedl hlízy, semena, lístky, květy, kořeny, plody a traviny a pil vodu. Tak podstupoval přísnou askezi, která způsobila, že velice pohubl.

En la provincia de Kulācala había varios ríos, cuyos nombres eran Candravasā, Tāmraparṇī y Vaṭodakā. El rey Malayadhvaja solía ir a esos ríos piadosos para bañarse en ellos. De esa forma se purificó, tanto externa como internamente. Se bañaba y comía bulbos, semillas, hojas, flores, raíces, frutas y hierbas; para beber, tomaba agua. De esa forma se sometió a rigurosas austeridades. Con el tiempo, se quedó muy delgado.

Význam

Significado

Je zřejmé, že pro pokrok ve vědomí Kṛṣṇy musíme omezovat svou tělesnou hmotnost. Pokud někdo příliš ztloustne, lze z toho usuzovat, že nedělá duchovní pokrok. Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura přísně káral své tlusté žáky. Ten, kdo chce dělat pokroky ve vědomí Kṛṣṇy, nesmí příliš jíst. Dříve oddaní odcházeli do lesů či vysokých hor na poutní cesty, ale v současné době není taková askeze možná. Místo toho by měli oddaní jíst pouze prasādam, a to jen tolik, kolik je nutné. Ve vaiṣṇavském kalendáři je mnoho půstů, jako je Ekādaśī a dny příchodu a odchodu Boha a Jeho oddaných. Mají za cíl omezit množství tuku v těle, aby oddaný nespal víc, než je žádoucí, a nebyl líný. Přehnané holdování jídlu způsobuje, že spíme víc, než kolik potřebujeme. Tato lidská životní podoba je určena pro askezi a askeze znamená ovládnout sex, přijímání potravy atd. Tímto způsobem lze získat čas na duchovní činnosti a očistit se zevně i vnitřně — jak tělo, tak i mysl.

Definitivamente podemos constatar que para avanzar en el proceso de conciencia de Kṛṣṇa hay que controlar el peso del cuerpo. Cuando alguien engorda demasiado, debe entenderse que no está avanzando espiritualmente. Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura censuraba con gran severidad a los discípulos que eran gruesos. Quien se proponga avanzar en el proceso de conciencia de Kṛṣṇa tiene que saber que no debe comer demasiado. En el pasado, los devotos se retiraban a los bosques y a las cumbres de las montañas, o viajaban como peregrinos; en estos días, sin embargo, esas rigurosas austeridades son imposibles de realizar. Basta con comer solamente prasāda, pero no más de lo preciso. En el calendario vaiṣṇava hay muchos días de ayuno, como los ekādaśīs y los días en que se celebra el advenimiento o la partida de Dios y de Sus devotos. Esos días son para reducir la grasa del cuerpo, a fin de no dormir más de lo deseado y no caer en la inactividad y en la pereza. Comer demasiado nos hará dormir más de lo necesario. La forma humana de vida es para la austeridad, y austeridad significa controlar la vida sexual, la cantidad de comida, etc. De esa forma la persona puede ahorrar tiempo para ocuparlo en actividades espirituales, y puede purificarse tanto interna como externamente. Así puede limpiar tanto el cuerpo como la mente.