Skip to main content

Sloka 26

Text 26

Verš

Text

taṁ yajña-paśavo ’nena
saṁjñaptā ye ’dayālunā
kuṭhāraiś cicchiduḥ kruddhāḥ
smaranto ’mīvam asya tat
taṁ yajña-paśavo ’nena
saṁjñaptā ye ’dayālunā
kuṭhāraiś cicchiduḥ kruddhāḥ
smaranto ’mīvam asya tat

Synonyma

Synonyms

tam — jeho; yajña-paśavaḥ — obětní zvířata; anena — jím; saṁjñaptāḥ — zabitá; ye — všechna ta, která; adayālunā — nejnemilosrdnějším; kuṭhāraiḥ — sekerami; cicchiduḥ — rozsekaný na kusy; kruddhāḥ — velice rozzlobená; smarantaḥ — vzpomínala; amīvam — hříšné činnosti; asya — jeho; tat — ty.

tam — him; yajña-paśavaḥ — the sacrificial animals; anena — by him; saṁjñaptāḥ — killed; ye — all of them who; adayālunā — by the most unkind; kuṭhāraiḥ — by axes; cicchiduḥ — pierced to pieces; kruddhāḥ — being very angry; smarantaḥ — remembering; amīvam — sinful activity; asya — of him; tat — that.

Překlad

Translation

Nejkrutější král Purañjana zabil v různých obětech mnoho zvířat. Nyní všechna tato zvířata využila příležitosti a začala ho probodávat svými rohy. Bylo to, jako kdyby byl sekerami rozsekáván na kusy.

That most unkind king, Purañjana, had killed many animals in various sacrifices. Now, taking advantage of this opportunity, all these animals began to pierce him with their horns. It was as though he were being cut to pieces by axes.

Význam

Purport

Ti, kdo s velkým nadšením zabíjejí zvířata ve jménu náboženství nebo pro potravu, musí po smrti očekávat podobný trest. Slovo māṁsa (“maso”) naznačuje, že zvířata, která zabijeme, dostanou příležitost zabít nás. Ačkoliv žádná živá bytost není ve skutečnosti zabita, po smrti budeme prožívat bolesti způsobené zvířaty, která nás budou probodávat svými rohy. Darebáci to nevědí a bez váhání zabíjejí další a další ubohá zvířata. Takzvaná lidská civilizace otevírá ve jménu náboženství nebo potravy mnohá jatka. Ti, kdo jsou alespoň trochu zbožní, zabíjejí zvířata v chrámech, mešitách nebo synagógách, a ti, kdo jsou pokleslejší, udržují různá jatka. Stejně jako v civilizované lidské společnosti platí zákon “život za život”, před Nejvyšším Pánem nemůže žádná živá bytost neprávem ubližovat jiné živé bytosti. Každý má mít svobodu žít na účet nejvyššího otce a zabíjení zvířat — ať ve jménu náboženství nebo pro potravu—Nejvyšší Osobnost Božství vždy odsuzuje. V Bhagavad-gītě (16.19) Pán Kṛṣṇa říká:

Those who are very enthusiastic about killing animals in the name of religion or for food must await similar punishment after death. The word māṁsa, “meat,” indicates that those animals whom we kill will be given an opportunity to kill us. Although in actuality no living entity is killed, the pains of being pierced by the horns of animals will be experienced after death. Not knowing this, rascals unhesitatingly go on killing poor animals. So-called human civilization has opened many slaughterhouses for animals in the name of religion or food. Those who are a little religious kill animals in temples, mosques or synagogues, and those who are more fallen maintain various slaughterhouses. Just as in civilized human society the law is a life for a life, no living entity can encroach upon another living entity as far as the Supreme Lord is concerned. Everyone should be given freedom to live at the cost of the supreme father, and animal-killing — either for religion or for food — is always condemned by the Supreme Personality of Godhead. In Bhagavad-gītā (16.19) Lord Kṛṣṇa says:

tān ahaṁ dviṣataḥ krūrān
saṁsāreṣu narādhamān
kṣipāmy ajasram aśubhān
āsurīṣv eva yoniṣu
tān ahaṁ dviṣataḥ krūrān
saṁsāreṣu narādhamān
kṣipāmy ajasram aśubhān
āsurīṣv eva yoniṣu

“Tyto závistivé lotry, nejnižší z lidí, vrhám do oceánu hmotné existence, do různých démonských životních druhů.” Ti, kdo zabíjejí zvířata (dviṣataḥ), závistiví vůči jiným živým bytostem a Nejvyšší Osobnosti Božství, se ocitají v temnotě a nemohou pochopit smysl a cíl života. To dále vysvětlí následující verše.

“Those who are envious and mischievous, who are the lowest among men, are cast by Me into the ocean of material existence, into various demoniac species of life.” The animal-killers (dviṣataḥ), envying other living entities and the Supreme Personality of Godhead, are placed in darkness and cannot understand the theme and objective of life. This is further explained in the following verses.