Skip to main content

Sloka 24

Text 24

Verš

Text

purīṁ vihāyopagata
uparuddho bhujaṅgamaḥ
yadā tam evānu purī
viśīrṇā prakṛtiṁ gatā
purīṁ vihāyopagata
uparuddho bhujaṅgamaḥ
yadā tam evānu purī
viśīrṇā prakṛtiṁ gatā

Synonyma

Synonyms

purīm — město; vihāya — vzdal; upagataḥ — odešel; uparuddhaḥ — zajatý; bhujaṅgamaḥ — had; yadā — když; tam — jeho; eva — jistě; anu — poté; purī — město; viśīrṇā — rozbité; prakṛtim — hmota; gatā — změněné na.

purīm — the city; vihāya — having given up; upagataḥ — gone out; uparuddhaḥ — arrested; bhujaṅgamaḥ — the serpent; yadā — when; tam — him; eva — certainly; anu — after; purī — the city; viśīrṇā — scattered; prakṛtim — matter; gatā — turned into.

Překlad

Translation

Had, kterého již dříve zajali vojáci Yavana-rāje a který byl mimo město, se vydal za svým pánem společně s ostatními. Jakmile všichni opustili město, bylo okamžitě srovnáno se zemí.

The serpent, who had already been arrested by the soldiers of Yavana-rāja and was out of the city, began to follow his master along with the others. As soon as they all left the city, it was immediately dismantled and smashed to dust.

Význam

Purport

Jakmile je duše zajata, všichni její následovníci — životní vzduch, smysly a smyslové předměty — okamžitě opustí tělo, které je jen kus hmoty. Poté, co živá bytost a její společníci odejdou, tělo přestává fungovat a mění se na základní hmotné prvky — zemi, vodu, oheň, vzduch a éter. Jestliže nepřátelé zaútočí na město a jeho obyvatelé ho opustí, nepřítel okamžitě využije situace a celé město srovná se zemí. Když říkáme: “Prach jsi a v prach se obrátíš,” máme na mysli tělo. Když na město útočí nepřátelé a bombardují ho, obyvatelé ho obvykle opustí a město zanikne.

When the living entity is arrested, all his followers — namely the life air, the senses and sense objects — immediately leave the lump of matter, the body. When the living entity and his companions leave, the body no longer works but turns into basic material elements — earth, water, fire, air and ether. When a city attacked by enemies is vacated by its inhabitants, the enemy immediately takes advantage of that city and bombards it to smash the whole thing to dust. When we say, “Dust thou art, and unto dust thou shall return,” we refer to the body. When a city is attacked and bombarded by enemies, the citizens generally leave, and the city ceases to exist.

Kdo chce vylepšovat město a nestará se o jeho obyvatele, je hlupák. Stejně tak živá bytost, která nemá náležité duchovní poznání, se pouze stará o vnější tělo a neví, že základním činitelem v těle je duše. Díky pokročilému duchovnímu poznání se duše může vysvobodit z věčného převtělování. Bhāgavatam považuje ty, kdo lpí na svých tělech, za krávy a osly (sa eva go-kharaḥ). Kráva je velice prosté zvíře a osel je dříč, který nosí těžká břemena. Ten, kdo pracuje v tělesném pojetí, dře jako osel a nezná svůj skutečný zájem. Proto je řečeno:

It is a foolish person who engages in improving the condition of a city without caring for the citizens or inhabitants. Similarly, a living entity who is not properly enlightened in spiritual knowledge simply takes care of the external body, not knowing that the spirit soul is the principal factor within the body. When one is advanced in spiritual knowledge, the spirit soul is saved from eternal transmigration. The Bhāgavatam considers those who are attached to their bodies to be like cows and asses (sa eva go-kharaḥ). The cow is a very innocent animal, and the ass is a beast of burden. One who labors under the bodily conception simply works like an ass and does not know his self-interest. It is therefore said:

yasyātma-buddhiḥ kuṇape tri-dhātuke
sva-dhīḥ kalatrādiṣu bhauma ijya-dhīḥ
yat-tīrtha-buddhiḥ salile na karhicij
janeṣv abhijñeṣu sa eva go-kharaḥ
yasyātma-buddhiḥ kuṇape tri-dhātuke
sva-dhīḥ kalatrādiṣu bhauma ijya-dhīḥ
yat-tīrtha-buddhiḥ salile na karhicij
janeṣv abhijñeṣu sa eva go-kharaḥ

“Člověk, který se ztotožňuje s tímto tělem ze tří prvků, který pokládá vedlejší produkty těla za své příbuzné a svoji rodnou zemi za hodnou uctívání a který chodí na poutní místa pouze proto, aby se tam vykoupal, místo aby se setkal s těmi, kdo mají transcendentální poznání, je jako osel nebo kráva.” (Bhāg. 10.84.13)

“A human being who identifies this body made of three elements with his self, who considers the by-products of the body to be his kinsmen, who considers the land of birth worshipable, and who goes to a place of pilgrimage simply to take a bath rather than meet men of transcendental knowledge there, is to be considered like an ass or a cow.” (Bhāg. 10.84.13)

Lidská civilizace bez vědomí Kṛṣṇy je civilizací nižších zvířat. Někdy tato civilizace studuje mrtvé tělo a zkoumá jeho mozek nebo srdce. Žádná část těla však není důležitá, pokud v něm není přítomná duše. Vědci v moderní civilizaci krav a oslů se snaží nalézt něco hodnotného v mozku nebo v srdci mrtvého člověka.

Human civilization devoid of Kṛṣṇa consciousness is simply a civilization of lower animals. Sometimes such a civilization may study the dead body and consider the brain or the heart. However, no part of the body is important unless the spirit soul is present. In a modern civilization of cows and asses, scientists try to search out some value in the brain or heart of a dead man.