Skip to main content

Sloka 9

Text 9

Verš

Text

putrāṇāṁ cābhavan putrā
ekaikasya śataṁ śatam
yair vai paurañjano vaṁśaḥ
pañcāleṣu samedhitaḥ
putrāṇāṁ cābhavan putrā
ekaikasya śataṁ śatam
yair vai paurañjano vaṁśaḥ
pañcāleṣu samedhitaḥ

Synonyma

Synonyms

putrāṇām — synů; ca — také; abhavan — byli zplozeni; putrāḥ — synové; eka-ekasya — každého; śatam — sto; śatam — sto; yaiḥ — jimiž; vai — jistě; paurañjanaḥ — krále Purañjany; vaṁśaḥ — rodina; pañcāleṣu — v pañcālské zemi; samedhitaḥ — velmi vzrostla.

putrāṇām — of the sons; ca — also; abhavan — were produced; putrāḥ — sons; eka-ekasya — of each one; śatam — hundred; śatam — hundred; yaiḥ — by whom; vai — certainly; paurañjanaḥ — of King Purañjana; vaṁśaḥ — family; pañcāleṣu — in the land of Pañcāla; samedhitaḥ — greatly increased.

Překlad

Translation

Každý z těchto mnoha synů zplodil sta a sta vnuků. Celé město Pañcāla tak bylo zaplaveno syny a vnuky krále Purañjany.

Of these many sons, each produced hundreds and hundreds of grandsons. In this way the whole city of Pañcāla became overcrowded by these sons and grandsons of King Purañjana.

Význam

Purport

Musíme mít na paměti, že Purañjana je živá bytost a město Pañcāla je tělo. Tělo je polem činností živé bytosti, jak uvádí Bhagavad-gītā: kṣetra-kṣetrajña. Existují dvě složky — živá bytost (kṣetra-jña) a její tělo (kṣetra). Každá živá bytost si může uvědomit, že je pokrytá tělem, když nad svým tělem jen trochu zauvažuje. Po chvíli uvažování může pochopit, že tělo je jejím vlastnictvím. Může to pochopit díky praktické zkušenosti a autoritě śāster. V Bhagavad-gītě (2.13) je řečeno: dehino 'smin yathā dehe. Vlastník těla, duše, pobývá v těle. Tělo je pokládáno za pole činností (pañcāla-deśa), ve kterém si živá bytost užívá smyslů v jejich vztahu k pěti smyslovým předmětům, jimiž jsou gandha, rasa, rūpa, sparśa a śabda; to znamená smyslové předměty pocházející ze země, vody, ohně, vzduchu a éteru. Každá živá bytost, pokrytá jemnohmotným a hrubohmotným tělem, vytváří v tomto hmotném světě akce a reakce, které jsou zde obrazně označeny jako synové a vnuci. Existují dva druhy akcí a reakcí—zbožné a bezbožné — a různými způsoby pokrývají naši hmotnou existenci. Śrīla Narottama dāsa Ṭhākura v této souvislosti říká:

We must remember that Purañjana is the living entity, and the city Pañcāla is the body. The body is the field of activity for the living entity, as stated in Bhagavad-gītā: kṣetra-kṣetrajña. There are two constituents: one is the living entity (kṣetra-jña), and the other is the body of the living entity (kṣetra). Any living entity can know that he is covered by the body if he only contemplates the body a little bit. Just with a little contemplation he can come to understand that the body is his possession. One can understand this by practical experience and by the authority of the śāstras. In Bhagavad-gītā (2.13) it is said, dehino ’smin yathā dehe: the proprietor of the body, the soul, is within the body. The body is taken as the pañcāla-deśa, or the field of activities wherein the living entity can enjoy the senses in their relationship to the five sense objects, namely gandha, rasa, rūpa, sparśa and śabda — that is, sense objects made out of earth, water, fire, air and sky. Within this material world, covered by the material body of subtle and gross matter, every living entity creates actions and reactions, which are herein known allegorically as sons and grandsons. There are two kinds of actions and reactions — namely pious and impious. In this way our material existence becomes coated by different actions and reactions. In this regard, Śrīla Narottama dāsa Ṭhākura states:

karma-kāṇḍa, jñāna-kāṇḍa,

kevala viṣera bhāṇḍa,
amṛta baliyā yebā khāya
nānā yoni sadā phire,

kadarya bhakṣaṇa kare,
tāra janma adhaḥ-pāte yāya
karma-kāṇḍa, jñāna-kāṇḍa, kevala viṣera bhāṇḍa,
amṛta baliyā yebā khāya
nānā yoni sadā phire, kadarya bhakṣaṇa kare,
tāra janma adhaḥ-pāte yāya

“Plodonosné činnosti a mentální spekulace nejsou nic jiného než číše jedu. Každý, kdo z nich pije, protože je považuje za nektar, musí život za životem těžce bojovat v různých druzích těl. Taková osoba jí všechno možné a je ztracena kvůli svým činnostem pro takzvaný smyslový požitek.”

“Fruitive activities and mental speculation are simply cups of poison. Whoever drinks of them, thinking them to be nectar, must struggle very hard life after life, in different types of bodies. Such a person eats all kinds of nonsense and becomes condemned by his activities of so-called sense enjoyment.”

Pole činností, pomocí kterého člověk znásobuje své potomstvo, tedy začíná u sexu. Purañjana zvětšil celou svoji rodinu tím, že plodil syny, kteří poté plodili vnuky. Takto se živá bytost, která vyhledává sexuální požitek, zaplétá do mnoha stovek a tisíců akcí a reakcí. Zůstává v hmotném světě pouze pro smyslový požitek a převtěluje se z jednoho těla do druhého. Jako výsledek toho, že plodí mnoho synů a vnuků, vznikají takzvané společnosti, národy, spolky a podobně. Všechny tyto spolky, společnosti, dynastie a národy mají původ v sexu. Prahlāda Mahārāja řekl: yan maithunādi-gṛhamedhi-sukhaṁ hi tuccham (Bhāg. 7.9.45). Gṛhamedhī je ten, kdo chce setrvat v hmotném světě — chce zůstat v tomto těle či společnosti a užívat si přátelství, lásky a družnosti. Jeho jediným požitkem je zvyšovat počet těch, kteří si užívají sexu. Sám má sex a plodí děti, které se potom žení a vdávají a plodí vnoučata. Vnoučata se také žení a vdávají a plodí pravnoučata. Takto je celá Země přelidněna a hmotná příroda pak znenadání vyvolá reakce v podobě válek, hladomorů, epidemií, zemětřesení atd., které zničí celé obyvatelstvo, a vše začne nanovo. Toto dění popisuje Bhagavad-gītā (8.19) jako opakované tvoření a ničení (bhūtvā bhūtvā pralīyate). Kvůli nedostatku vědomí Kṛṣṇy toto tvoření a ničení pokračuje ve jménu lidské civilizace. Celý koloběh trvá z toho důvodu, že člověk nemá dostatečné poznání o duši a Nejvyšší Osobnosti Božství.

Thus the field of action and reactions, by which one’s descendants are increased, begins with sex life. Purañjana increased his whole family by begetting sons who in their turn begot grandsons. Thus the living entity, being inclined toward sexual gratification, becomes involved in many hundreds and thousands of actions and reactions. In this way he remains within the material world simply for the purpose of sense gratification and transmigrates from one body to another. His process of reproducing so many sons and grandsons results in so-called societies, nations, communities and so on. All these communities, societies, dynasties and nations simply expand from sex life. As stated by Prahlāda Mahārāja, yan maithunādi-gṛhamedhi-sukhaṁ hi tuccham (Bhāg. 7.9.45). A gṛhamedhī is one who wants to remain within this material existence. This means that he wants to remain within this body or society and enjoy friendship, love and community. His only enjoyment is in increasing the number of sex enjoyers. He enjoys sex and produces children, who in their turn marry and produce grandchildren. The grandchildren also marry and in their turn produce great-grandchildren. In this way the entire earth becomes overpopulated, and then suddenly there are reactions provoked by material nature in the form of war, famine, pestilence, earthquakes, etc. Thus the entire population is again extinguished simply to be re-created. This process is explained in Bhagavad-gītā (8.19) as repeated creation and annihilation: bhūtvā bhūtvā pralīyate. Due to a lack of Kṛṣṇa consciousness, all this creation and annihilation is going on under the name of human civilization. This cycle continues due to man’s lack of knowledge of the soul and the Supreme Personality of Godhead.