Skip to main content

Sloka 24

Text 24

Verš

Text

ṛṣabhaṁ yavanānāṁ tvāṁ
vṛṇe vīrepsitaṁ patim
saṅkalpas tvayi bhūtānāṁ
kṛtaḥ kila na riṣyati
ṛṣabhaṁ yavanānāṁ tvāṁ
vṛṇe vīrepsitaṁ patim
saṅkalpas tvayi bhūtānāṁ
kṛtaḥ kila na riṣyati

Synonyma

Synonyms

ṛṣabham — nejlepší; yavanānām — z nedotknutelných; tvām — tebe; vṛṇe — přijímám; vīra — ó velký hrdino; īpsitam — vytoužený; patim — manžel; saṅkalpaḥ — odhodlání; tvayi — tobě; bhūtānām — všech živých bytostí; kṛtaḥ — je-li vykonáno; kila — jistě; na — nikdy; riṣyati — nebude zmařen.

ṛṣabham — the best; yavanānām — of the untouchables; tvām — you; vṛṇe — I accept; vīra — O great hero; īpsitam — desired; patim — husband; saṅkalpaḥ — the determination; tvayi — unto you; bhūtānām — of all living entities; kṛtaḥ — if done; kila — certainly; na — never; riṣyati — becomes baffled.

Překlad

Translation

Když Kālakanyā přišla za králem Yavanů, oslovila ho jako velkého hrdinu. Řekla: Můj milý pane, jsi nejlepší z nedotknutelných. Miluji tě a chci tě za manžela. Vím, že plány toho, kdo se s tebou přátelí, nebudou nikdy zmařeny.

Approaching the King of the Yavanas, Kālakanyā addressed him as a great hero, saying: My dear sir, you are the best of the untouchables. I am in love with you, and I want you as my husband. I know that no one is baffled if he makes friends with you.

Význam

Purport

Slova yavanānām ṛṣabham označují krále Yavanů. Sanskrtská slova yavana a mleccha se vztahují na ty, kdo se neřídí védskými zásadami. Podle védských zásad má člověk vstát brzy ráno, vykoupat se, zpívat Hare Kṛṣṇa, obětovat maṅgala-ārati Božstvům, studovat védskou literaturu, přijmout prasādam a věnovat se oblékání a zdobení Božstev. Má také vybírat peníze na výdaje chrámu, nebo je-li hospodář, musí jít do práce, která odpovídá předepsaným povinnostem brāhmaṇy, kṣatriyi, vaiśyi či śūdry. Takto má člověk žít na úrovni duchovního pochopení — to je védská civilizace. Ten, kdo se neřídí všemi těmito pravidly a předpisy, se nazývá yavana nebo mleccha. Neměli bychom se mylně domnívat, že se tato slova vztahují na určitou třídu lidí z jiných zemí. Pro tyto věci neplatí žádná národnostní omezení. Člověk se nazývá yavana nebo mleccha, pokud nenásleduje védské zásady, ať už žije v Indii nebo mimo Indii. Ten, kdo nedodržuje hygienické zásady předepsané ve Vedách, bude vystaven mnoha nakažlivým nemocem. Studentům v tomto hnutí pro vědomí Kṛṣṇy se doporučuje následovat védské zásady, a proto přirozeně žijí čistým životem.

The words yavanānām ṛṣabham refer to the King of the Yavanas. The Sanskrit words yavana and mleccha apply to those who do not follow the Vedic principles. According to the Vedic principles, one should rise early in the morning, take bath, chant Hare Kṛṣṇa, offer maṅgala-ārati to the Deities, study Vedic literature, take prasāda and engage in dressing and decorating the Deities. One must also collect money for the temple expenditures, or if one is a householder he must go to work in accordance with the prescribed duties of a brāhmaṇa, kṣatriya, vaiśya or śūdra. In this way one should live a life of spiritual understanding, and this is the Vedic way of civilization. One who does not follow all these rules and regulations is called a yavana or mleccha. One should not mistakenly think that these words refer to certain classes of men in other countries. There is no question of limitation according to nationalism. Whether one lives in India or outside of India, he is called a yavana or mleccha if he does not follow the Vedic principles. One who does not actually follow the hygienic principles prescribed in the Vedic rules and regulations will be subjected to many contagious diseases. Because the students in this Kṛṣṇa consciousness movement are advised to follow the Vedic principles, they naturally become hygienic.

Ten, kdo je ve vědomí Kṛṣṇy, může pracovat jako mladý člověk, i když mu je sedmdesát pět nebo osmdesát let. Dcera Kāly (Času) tedy nemůže překonat vaiṣṇavu. Śrīla Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī sepisoval Caitanya-caritāmṛtu, když byl velice starý, a přesto sestavil nejúžasnější dílo o činnostech Pána Caitanyi. Śrīla Rūpa Gosvāmī a Sanātana Gosvāmī začali svůj duchovní život v pokročilém věku — teprve když opustili svá zaměstnání a své rodiny, ale přesto předložili mnoho cenných knih pro rozvoj duchovního života. To potvrzuje Śrīla Śrīnivāsa Ācārya, který takto Gosvāmī opěvoval:

If a person is Kṛṣṇa conscious, he can work like a young man even if he is seventy-five or eighty years old. Thus the daughter of Kāla (Time) cannot overcome a Vaiṣṇava. Śrīla Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī engaged in writing Caitanya-caritāmṛta when he was very old, yet he presented the most wonderful literature about the activities of Lord Caitanya. Śrīla Rūpa Gosvāmī and Sanātana Gosvāmī began their spiritual lives at a very old age — that is, after they retired from their occupations and family lives — yet they presented many valuable literatures for the advancement of spiritual life. This is confirmed by Śrīla Śrīnivāsa Ācārya, who praised the Gosvāmīs in this way:

nānā-śāstra-vicāraṇaika-nipuṇau sad-dharma-saṁsthāpakau
lokānāṁ hita-kāriṇau tri-bhuvane mānyau śaraṇyākarau
rādhā-kṛṣṇa-padāravinda-bhajanānandena mattālikau
vande rūpa-sanātanau raghu-yugau śrī-jīva-gopālakau
nānā-śāstra-vicāraṇaika-nipuṇau sad-dharma-saṁsthāpakau
lokānāṁ hita-kāriṇau tri-bhuvane mānyau śaraṇyākarau
rādhā-kṛṣṇa-padāravinda-bhajanānandena mattālikau
vande rūpa-sanātanau raghu-yugau śrī-jīva-gopālakau

“Skládám hluboké poklony šesti Gosvāmīm: Śrī Sanātanovi Gosvāmīmu, Śrī Rūpovi Gosvāmīmu, Śrī Raghunāthovi Bhaṭṭovi Gosvāmīmu, Śrī Raghunāthovi dāsovi Gosvāmīmu, Śrī Jīvovi Gosvāmīmu a Śrī Gopālovi Bhaṭṭovi Gosvāmīmu, kteří důkladně studovali všechna zjevená písma, aby ustanovili věčné náboženské zásady ve prospěch všech lidských bytostí. Jsou proto uctíváni ve všech třech světech a hodni toho, abychom se jim odevzdali, protože jsou ponořeni v náladě gopī a zaměstnáni v transcendentální láskyplné službě Rādě a Kṛṣṇovi.”

“I offer my respectful obeisances unto the Six Gosvāmīs, namely Śrī Sanātana Gosvāmī, Śrī Rūpa Gosvāmī, Śrī Raghunātha Bhaṭṭa Gosvāmī, Śrī Raghunātha dāsa Gosvāmī, Śrī Jīva Gosvāmī and Śrī Gopāla Bhaṭṭa Gosvāmī, who are very expert in scrutinizingly studying all the revealed scriptures with the aim of establishing eternal religious principles for the benefit of all human beings. Thus they are honored all over the three worlds, and they are worth taking shelter of because they are absorbed in the mood of the gopīs and are engaged in the transcendental loving service of Rādhā and Kṛṣṇa.”

Jarā, stáří, tedy svými účinky neobtěžuje oddané. Je to proto, že oddaný následuje pokyny a odhodlání Nārady Muniho. Všichni oddaní patří do učednické posloupnosti pocházející od Nārady Muniho, protože uctívají Božstva podle Nāradových pokynů, jak je shrnuje Nārada-pañcarātra neboli pāñcarātrika-vidhi. Oddaný se řídí zásadami pāñcarātrika-vidhi a bhāgavata-vidhi. Bhāgavata-vidhi se týká kazatelských činností — śravaṇaṁ kīrtanaṁ viṣṇoḥ, naslouchání o slávě Pána Viṣṇua, Nejvyšší Osobnosti Božství, a jejího opěvování, a pāñcarātrika-vidhi zahrnuje arcanaṁ vandanaṁ dāsyaṁ sakhyam ātma-nivedanam. Jelikož oddaný přísně následuje pokyny Nārady Muniho, nebojí se stáří, nemoci ani smrti. Zdánlivě může zestárnout, ale neprojeví se u něho příznaky porážky, jaké ve stáří prožívá obyčejný člověk. Stáří proto nenahání oddanému strach ze smrti, jak je tomu v případě obyčejných lidí. Když jarā, stáří, přijme útočiště u oddaného, Kālakanyā zmenšuje jeho strach. Oddaný ví, že se po smrti vrátí domů, zpátky k Bohu, a proto se smrti nebojí. Pokročilý věk ho neskličuje, ale naopak mu pomáhá být nebojácný, a tím pádem šťastný.

Thus jarā, the effect of old age, does not harass a devotee. This is because a devotee follows the instructions and the determination of Nārada Muni. All devotees are in the disciplic succession stemming from Nārada Muni because they worship the Deity according to Nārada Muni’s direction, namely the Nārada-pañcarātra, or the pāñcarātrika-vidhi. A devotee follows the principles of pāñcarātrika-vidhi as well as bhāgavata-vidhi. Bhāgavata-vidhi includes preaching work — śravaṇaṁ kīrtanaṁ viṣṇoḥ — the hearing and chanting of the glories of Lord Viṣṇu, the Supreme Personality of Godhead. The pāñcarātrika-vidhi includes arcanaṁ vandanaṁ dāsyaṁ sakhyam ātma-nivedanam. Because a devotee rigidly follows the instructions of Nārada Muni, he has no fear of old age, disease or death. Apparently a devotee may grow old, but he is not subjected to the symptoms of defeat experienced by a common man in old age. Consequently, old age does not make a devotee fearful of death, as a common man is fearful of death. When jarā, or old age, takes shelter of a devotee, Kālakanyā diminishes the devotee’s fear. A devotee knows that after death he is going back home, back to Godhead; therefore he has no fear of death. Thus instead of depressing a devotee, advanced age helps him become fearless and thus happy.