Skip to main content

Sloka 10

Text 10

Verš

Texto

teṣu tad-riktha-hāreṣu
gṛha-kośānujīviṣu
nirūḍhena mamatvena
viṣayeṣv anvabadhyata
teṣu tad-riktha-hāreṣu
gṛha-kośānujīviṣu
nirūḍhena mamatvena
viṣayeṣv anvabadhyata

Synonyma

Palabra por palabra

teṣu — k nim; tat-riktha-hāreṣu — ti, kdo plenili jeho peníze; gṛha — domov; kośa — pokladnice; anujīviṣu — k následovníkům; nirūḍhena — hluboce zakořeněnou; mamatvena — připoutaností; viṣayeṣu — ke smyslovým předmětům; anvabadhyata — byl poután.

teṣu — a ellos; tat-riktha-hāreṣu — los saqueadores de su dinero; gṛha — casa; kośa — tesoro; anujīviṣu — a los seguidores; nirūḍhena — profundamente arraigado; mamatvena — por apego; viṣayeṣu — a los objetos de los sentidos; anvabadhyata — estaba atado.

Překlad

Traducción

Tito synové a vnuci ve skutečnosti drancovali bohatství krále Purañjany — zneužívali jeho domu, pokladnice, služebníků, sekretářů a všeho ostatního příslušenství, ke kterému Purañjana cítil hluboce zakořeněnou připoutanost.

Esos hijos y nietos eran verdaderos saqueadores de las riquezas del rey Purañjana, incluido su hogar, su tesoro, sus sirvientes, sus secretarios, y en fin, todas sus posesiones. Purañjana estaba profundamente apegado a todas esas cosas.

Význam

Significado

V tomto verši je velice důležité slovo riktha-hāreṣu, “ti, kdo plení bohatství”. Synové, vnuci a další potomci jsou z konečného hlediska těmi, kdo plení bohatství. Je mnoho známých obchodníků a průmyslníků, kteří hromadí velké bohatství a jsou veřejností velice uznávaní, ale o všechny peníze je nakonec připraví jejich synové a vnuci. V Indii jsme se přímo setkali s jedním průmyslníkem, který byl velmi sexuálně založený, podobně jako král Purañjana, a měl půl tuctu manželek. Každá z jeho žen měla samostatnou domácnost, která si vyžadovala náklady několika tisíc rupií. Když jsem s ním hovořil, viděl jsem, že má mnoho práce se zajišťováním peněz, aby každý z jeho mnoha synů a dcer dostal alespoň pět set tisíc rupií. Proto jsou v śāstrách tito průmyslníci, obchodníci či karmī nazváni “mūḍhové”. Usilovně pracují, hromadí peníze a potom se spokojeně dívají, jak tyto peníze jejich synové a vnuci plení. Takoví lidé nechtějí vrátit své bohatství jeho skutečnému vlastníkovi. V Bhagavad-gītě (5.29) stojí: bhoktāraṁ yajña-tapasāṁ sarva-loka-maheśvaram — skutečným vlastníkem veškerého bohatství je Nejvyšší Osobnost Božství. Nejvyšší Pán je skutečný poživatel. Lidé, kteří takzvaně vydělávají peníze, jsou obyčejní podvodníci, jež dovedou pod rouškou obchodu či průmyslu krást peníze patřící Bohu. Poté, co je nahromadí, radují se z pohledu na to, jak je drancují jejich synové a vnuci. To je materialistický způsob života. Živá bytost je uvězněna v těle a oklamána falešným egem si myslí: “Jsem toto tělo.” “Jsem lidská bytost.” “Jsem Američan.” “Jsem Ind.” Toto tělesné pojetí pochází z falešného ega. Člověk oklamaný falešným egem se ztotožňuje s určitou rodinou, národem či společností, a tak se čím dál více prohlubuje jeho připoutanost k hmotnému světu. Pro živou bytost je potom velice obtížné vyprostit se ze svého zapletení. Takové lidi názorně popisuje Bhagavad-gītā (16.13-15):

En este verso es muy significativa la palabra riktha-hāreṣu, que significa «saqueadores de riquezas». Los hijos, los nietos y los descendientes en general, en última instancia, son saqueadores de las riquezas atesoradas por el padre. Hay muchos hombres de negocios e industriales famosos a quienes la gente admira enormemente por haber amasado grandes fortunas; sin embargo, sus hijos y nietos acaban despojándoles de todo su dinero. En la India hemos tenido la oportunidad de ver a un industrial que, como Purañjana, estaba muy apegado a la vida sexual, y tenía media docena de esposas. Cada una de ellas vivía en una residencia particular, cuyos gastos ascendían a varios miles de rupias. Hablando con él, pude ver que estaba muy ocupado en ahorrar dinero para que cada uno de sus hijos pudiera recibir un mínimo de quinientas mil rupias. En los śāstras, a esos industriales, hombres de negocios o karmīs, se les califica de mūḍhas. Trabajan sin parar, ahorran dinero, y se sienten satisfechos cuando ven que sus hijos y nietos se lo arrebatan todo. Nunca devolverían sus riquezas a su verdadero dueño. Como se afirma en el Bhagavad-gītā (5.29): bhoktāraṁ yajña-tapasāṁ sarva-loka-maheśvaram: El verdadero propietario de todas las riquezas es la Suprema Personalidad de Dios. Él es el verdadero disfrutador. Los supuestos capitalistas no son sino personas que conocen trucos para quedarse con el dinero de Dios usando como excusa sus negocios e industrias. Primero ganan mucho dinero, y después disfrutan al ver a sus hijos y nietos arrebatárselo. Así es el modo de vida materialista; la persona está enjaulada en el cuerpo, bajo la ilusión del ego falso, pensando: «yo soy el cuerpo», «soy un ser humano», «soy americano», «soy hindú». Ese concepto corporal se debe al ego falso. Bajo la ilusión del ego falso, nos identificamos con una familia, una nación o una comunidad determinadas. De este modo, nuestro apego por el mundo material se va haciendo cada vez más profundo. Entonces, a la entidad viviente le resulta muy difícil salir de su enredo. En el capítulo dieciséis del Bhagavad-gītā (16.13-15) hay una descripción muy gráfica de ese tipo de personas:

idam adya mayā labdham
imaṁ prāpsye manoratham
idam astīdam api me
bhaviṣyati punar dhanam
idam adya mayā labdham
imaṁ prāpsye manoratham
idam astīdam api me
bhaviṣyati punar dhanam
asau mayā hataḥ śatrur
haniṣye cāparān api
īśvaro ’ham ahaṁ bhogī
siddho ’haṁ balavān sukhī
asau mayā hataḥ śatrur
haniṣye cāparān api
īśvaro ’ham ahaṁ bhogī
siddho ’haṁ balavān sukhī
āḍhyo ’bhijanavān asmi
ko ’nyo ’sti sadṛśo mayā
yakṣye dāsyāmi modiṣya
ity ajñāna-vimohitāḥ
āḍhyo ’bhijanavān asmi
ko ’nyo ’sti sadṛśo mayā
yakṣye dāsyāmi modiṣya
ity ajñāna-vimohitāḥ

“Démonský člověk uvažuje: ,Takové bohatství mám dnes a podle mého plánu získám ještě více. Tolik mi patří nyní a v budoucnu toho bude víc a víc. On je můj nepřítel a já jsem ho zabil; své další nepřátele také zabiji. Jsem pán všeho, jsem poživatel, jsem dokonalý, mocný a šťastný. Jsem nejbohatší a mám aristokratické příbuzné. Nikdo se mi nevyrovná. Budu vykonávat oběti, rozdávat milodary, a díky tomu si budu užívat radosti.’ Tak jsou tito lidé ošáleni nevědomostí.”

«La persona demoníaca piensa: “Hoy tengo una gran riqueza, y más que ganaré según mis planes. Mucho es mío ahora, y en el futuro aumentará más y más. Aquel es mi enemigo y le he matado, y a mis otros enemigos, también les mataré. Yo soy el señor de todo. Yo soy el disfrutador. Soy perfecto, poderoso y feliz. Soy el más rico de los hombres, y vivo rodeado de parientes aristocráticos. No hay nadie tan poderoso y feliz como yo. Celebraré sacrificios, daré alguna limosna, y así disfrutaré”. De este modo, esas personas están cubiertas por la ilusión de la ignorancia».

Tímto způsobem se člověk zabývá různými pracnými činnostmi a jeho připoutanost k tělu, domovu, rodině, národu a společnosti se zakořeňuje čím dál hlouběji.

Con esa mentalidad, la gente se ocupa en diversas actividades muy trabajosas, y su apego por el cuerpo, el hogar, la familia, la nación y la comunidad se arraiga cada vez con más fuerza.