Skip to main content

Sloka 7

Text 7

Verš

Text

ya evaṁ karma niyataṁ
vidvān kurvīta mānavaḥ
karmaṇā tena rājendra
jñānena na sa lipyate
ya evaṁ karma niyataṁ
vidvān kurvīta mānavaḥ
karmaṇā tena rājendra
jñānena na sa lipyate

Synonyma

Synonyms

yaḥ — každý, kdo; evam — takto; karma — činnosti; niyatam — usměrněné; vidvān — učený; kurvīta — má vykonávat; mānavaḥ — člověk; karmaṇā — takovými činnostmi; tena — tímto; rāja-indra — ó králi; jñānena — rozvojem poznání; na — nikdy; saḥ — on; lipyate — zaplete se.

yaḥ — anyone who; evam — thus; karma — activities; niyatam — regulated; vidvān — learned; kurvīta — should perform; mānavaḥ — a human being; karmaṇā — by such activities; tena — by this; rāja-indra — O King; jñānena — by advancement of knowledge; na — never; saḥ — he; lipyate — becomes involved.

Překlad

Translation

Nārada Muni dále vysvětloval králi Prācīnabarhiṣatovi: Můj milý králi, když člověk jedná podle pokynů védských písem, nikdy se nezaplete do plodonosných činností.

Nārada Muni continued to speak to King Prācīnabarhiṣat: My dear King, any person who works according to the directions of the Vedic scriptures does not become involved in fruitive activities.

Význam

Purport

Podobně jako vláda může vydávat svým občanům povolení k obchodní činnosti, aby usměrnila jejich jednání, dávají Vedy pokyny, které omezují a usměrňují všechny naše plodonosné činnosti. Všechny živé bytosti si přicházejí do tohoto hmotného světa užívat. Proto jsou zde Vedy — aby usměrňovaly smyslový požitek. Ten, kdo uspokojuje své smysly podle védských zásad, se nezaplete do akcí a reakcí svého jednání. Jak je řečeno v Bhagavad-gītě (3.9): yajñārthāt karmaṇaḥ — člověk má jednat pouze v rámci vykonávání oběti, aby uspokojil Pána Viṣṇua. Anyatra loko 'yaṁ karma-bandhanaḥ — jakýkoliv jiný čin přinese odplatu, která bude živou bytost poutat. Lidská podoba je zvláště určena k osvobození se z pout zrození, smrti, stáří a nemoci. Védské zásady proto usměrňují naše jednání takovým způsobem, abychom naplnili své touhy po smyslovém požitku a zároveň se postupně vysvobozovali z hmotného otroctví. Jednání podle těchto zásad se nazývá poznání. Slovo veda vlastně znamená “poznání”. Slova jñānena na sa lipyate naznačují, že ten, kdo se řídí védskými zásadami, se nezaplete do akcí a reakcí spojených s jeho plodonosným jednáním.

Just as a government may issue trade licenses in order for its citizens to act in a certain way, the Vedas contain injunctions that restrain and regulate all of our fruitive activities. All living entities have come into this material world to enjoy themselves. Consequently, the Vedas are given to regulate sense enjoyment. One who enjoys his senses under the Vedic regulative principles does not become entangled in the actions and reactions of his activities. As stated in Bhagavad-gītā (3.9), yajñārthāt karmaṇaḥ: one should act only for the performance of yajña, or to satisfy Lord Viṣṇu. Anyatra loko ’yaṁ karma-bandhanaḥ: otherwise any action will produce a reaction by which the living entity will be bound. A human being is especially meant to attain liberation from the bondage of birth, death, old age and disease. He is therefore directed by the Vedic regulative principles to work in such a way that he may fulfill his desires for sense gratification and at the same time gradually become freed from material bondage. Action according to such principles is called knowledge. Indeed, the word veda means “knowledge.” The words jñānena na sa lipyate indicate that by following the Vedic principles, one does not become involved in the actions and reactions of his fruitive activities.

Každému se proto doporučuje, aby jednal podle védských pokynů, a nikoliv nezodpovědně. Jedná-li občan státu podle vládních zákonů a povolení, nezaplete se do trestných činností. Lidské zákony mají ovšem vždy své nedostatky, protože je vytvářejí lidé, kteří chybují, podléhají iluzi, podvádějí a mají nedokonalé smysly. Védské pokyny jsou jiné, neboť nemají tyto čtyři nedostatky. Pokyny Ved jsou bezchybné. Védské poznání je poznání získané přímo od Boha, a tím pádem není ovlivněno iluzí, podváděním, chybami či nedokonalými smysly. Je dokonalé, protože přichází přímo od Boha prostřednictvím parampary, učednické posloupnosti. Ve Śrīmad-Bhāgavatamu (1.1.1) je řečeno: tene brahma hṛdā ya ādi-kavaye. První bytost tohoto vesmíru, Pána Brahmu zvaného ādi-kavi, poučil Kṛṣṇa ze srdce. Poté, co Brahmā přijal védské pokyny od Samotného Pána Kṛṣṇy, předal toto poznání prostřednictvím systému paramparā Nāradovi a Nārada ho předal Vyāsovi. Díky tomu je védské poznání dokonalé. Budeme-li jednat podle něho, nepřipadá v úvahu, že bychom se zapletli do hříšných činností.

Everyone is therefore advised to act in terms of the Vedic injunctions and not irresponsibly. When a person within a state acts according to the laws and licenses of the government, he does not become involved in criminal activities. Man-made laws, however, are always defective because they are made by men who are prone to committing mistakes, being illusioned, cheating and having imperfect senses. The Vedic instructions are different because they do not have these four defects. Vedic instructions are not subject to mistakes. The knowledge of the Vedas is knowledge received directly from God, and there is consequently no question of illusion, cheating, mistakes or imperfect senses. All Vedic knowledge is perfect because it is received directly from God by the paramparā, disciplic succession. In Śrīmad-Bhāgavatam (1.1.1) it is said, tene brahma hṛdā ya ādi-kavaye: the original creature of this universe, known as the ādi-kavi, or Lord Brahmā, was instructed by Kṛṣṇa through the heart. After receiving these Vedic instructions from Lord Kṛṣṇa Himself, Brahmā distributed the knowledge by the paramparā system to Nārada, and Nārada in turn distributed the knowledge to Vyāsa. In this way Vedic knowledge is perfect. If we act according to Vedic knowledge, there is no question of being involved in sinful activities.