Sloka 4

Text 4

Verš

Text

cacāra mṛgayāṁ tatra
dṛpta ātteṣu-kārmukaḥ
vihāya jāyām atad-arhāṁ
mṛga-vyasana-lālasaḥ

Synonyma

Synonyms

cacāra — věnoval se; mṛgayām — lovu; tatra — tam; dṛptaḥ — pyšný; ātta — vzal; iṣu — šípy; kārmukaḥ — luk; vihāya — zřekl se; jāyām — své ženy; a-tat-arhām — i když nemožné; mṛga — lovit; vyasana — kruté činnosti; lālasaḥ — nadšený.

cacāra — executed; mṛgayām — hunting; tatra — there; dṛptaḥ — being proud; ātta — having taken; iṣu — arrows; kārmukaḥ — bow; vihāya — giving up; jāyām — his wife; a-tat-arhām — although impossible; mṛga — hunting; vyasana — evil activities; lālasaḥ — being inspired by.

Překlad

Translation

Pro krále Purañjanu bylo téměř nemožné se byť i na jediný okamžik zříci společnosti své královny. Toho dne však velice nadšeně toužil lovit, a proto s velkou pýchou vzal svůj luk a šíp a odjel do lesa, aniž by se staral o svou manželku.

It was almost impossible for King Purañjana to give up the company of his Queen even for a moment. Nonetheless, on that day, being very much inspired by the desire to hunt, he took up his bow and arrow with great pride and went to the forest, not caring for his wife.

Význam

Purport

Jeden druh lovu se nazývá “lov žen”. Podmíněná duše se nikdy nespokojí s jednou manželkou. Zvláště ti, kdo neovládají své smysly, stále pronásledují ženy. To, jak se král Purañjana zřekl společnosti své řádné manželky, představuje snahu podmíněné duše shánět mnoho žen pro svůj smyslový požitek. Krále má na všech jeho cestách doprovázet královna, ale když se ho zmocní touha po smyslovém požitku, král neboli podmíněná duše se přestane starat o náboženské zásady. Místo toho se s velkou pýchou chopí svého luku a šípu v podobě připoutanosti a nenávisti. Naše vědomí neustále jedná dvěma způsoby — dobrým či špatným. Když člověk začne být pod vlivem kvality vášně příliš pyšný na své postavení, opustí dobrou cestu a vydá se na špatnou. Kšatrijští králové mají občas doporučeno vyjet do lesa a lovit dravá zvířata, aby se naučili zabíjet, ale účelem těchto loveckých cest není nikdy smyslový požitek. Zabíjet zvířata kvůli masu je lidem zakázáno.

One form of hunting is known as woman-hunting. A conditioned soul is never satisfied with one wife. Those whose senses are very much uncontrolled especially try to hunt for many women. King Purañjana’s abandoning the company of his religiously married wife is representative of the conditioned soul’s attempt to hunt for many women for sense gratification. Wherever a king goes, he is supposed to be accompanied by his queen, but when the king, or conditioned soul, becomes greatly overpowered by the desire for sense gratification, he does not care for religious principles. Instead, with great pride, he accepts the bow and arrow of attachment and hatred. Our consciousness is always working in two ways — the right way and the wrong way. When one becomes too proud of his position, influenced by the mode of passion, he gives up the right path and accepts the wrong one. Kṣatriya kings are sometimes advised to go to the forest to hunt ferocious animals just to learn how to kill, but such forays are never meant for sense gratification. Killing animals to eat their flesh is forbidden for human beings.