Sloka 16
Text 16
Verš
Text
majjantaṁ vyasanārṇave
yā mām uddharate prajñāṁ
dīpayantī pade pade
majjantaṁ vyasanārṇave
yā mām uddharate prajñāṁ
dīpayantī pade pade
Synonyma
Synonyms
kva — where; vartate — is now staying; sā — she; lalanā — woman; majjantam — while drowning; vyasana-arṇave — in the ocean of danger; yā — who; mām — me; uddharate — delivers; prajñām — good intelligence; dīpayantī — enlightening; pade pade — in every step.
Překlad
Translation
Řekněte mi prosím, kde je ta krásná žena, která mě vždy zachrání, když se topím v oceánu nebezpečí. Na každém kroku mi dává dobrou inteligenci, a tím mě neustále zachraňuje.
Kindly let me know the whereabouts of that beautiful woman who always saves me when I am drowning in the ocean of danger. By giving me good intelligence at every step, she always saves me.
Význam
Purport
Není rozdíl mezi dobrou manželkou a dobrou inteligencí. Člověk, který má dobrou inteligenci, se díky jasnému uvažování dokáže dostat z mnoha nebezpečných situací. V hmotném světě číhá nebezpečí na každém kroku. Ve Śrīmad-Bhāgavatamu (10.14.58) je řečeno: padaṁ padaṁ yad vipadāṁ na teṣām. Tento hmotný svět není vhodné místo pro inteligentní osoby, oddané, protože nebezpečí tu číhá na každém kroku. Skutečným domovem oddaného je Vaikuṇṭha, kde úzkost ani nebezpečí neexistují. Dobrá inteligence znamená vyvinout vědomí Kṛṣṇy. V Caitanya-caritāmṛtě je řečeno: kṛṣṇa ye bhaje se baḍa catura. Kdo nemá vědomí Kṛṣṇy, nemůže být označen za inteligentního.
There is no difference between a good wife and good intelligence. One who possesses good intelligence can deliberate properly and save himself from many dangerous conditions. In material existence there is danger at every step. In Śrīmad-Bhāgavatam (10.14.58) it is said, padaṁ padaṁ yad vipadāṁ na teṣām: this material world is not actually a place of residence for an intelligent person or a devotee because here there is danger at every step. Vaikuṇṭha is the real home for the devotee, for there is no anxiety and no danger. Good intelligence means becoming Kṛṣṇa conscious. In the Caitanya-caritāmṛta it is said, kṛṣṇa ye bhaje se baḍa catura: unless one is Kṛṣṇa conscious, he cannot be called an intelligent person.
Zde vidíme, že král Purañjana hledal svoji dobrou manželku, která mu vždy pomáhala v nebezpečných situacích, jež v hmotném světě neustále vznikají. Jak již bylo vysvětleno, skutečná manželka je dharma-patnī. Znamená to, že byla přijata v řádném svatebním obřadu, a je tedy manželkou podle náboženských zásad. Děti, které se narodí dharma-patnī, dědí otcův majetek, zatímco děti narozené ženě, která není řádně vdaná, nemají na otcův majetek nárok. Slovo dharma-patnī také označuje počestnou ženu. Počestná žena je ta, která neměla před svatbou žádný styk s muži. Jakmile se žena může v mládí volně stýkat s různými muži, těžko zůstane počestná. Většinou to není možné. Máslo, které přiblížíme k ohni, se rozteče. Žena je jako oheň a muž je jako máslo. Má-li však muž počestnou manželku, kterou přijal v náboženském svatebním obřadu, tato žena mu může pomoci z mnoha nebezpečných situací, které mu v životě hrozí. Taková manželka se pak může stát zdrojem veškeré dobré inteligence. Díky dobré manželce a rodinnému životu v oddané službě Pánu se z domova stává skutečný gṛhastha-āśram neboli domácnost zasvěcená duchovnímu rozvoji.
Herein we see that King Purañjana was searching after his good wife, who always helped him out of the dangerous situations that always occur in material existence. As already explained, a real wife is dharma-patnī. That is, a woman accepted in marriage by ritualistic ceremony is called dharma-patnī, which signifies that she is accepted in terms of religious principles. Children born of a dharma-patnī inherit the property of the father, but children born of a woman who is not properly married do not inherit the father’s property. The word dharma-patnī also refers to a chaste wife. A chaste wife is one who never had any connection with men before her marriage. Once a woman is given the freedom to mingle with all kinds of men in her youth, it is very difficult for her to keep chaste. When butter is brought into the proximity of fire, it melts. The woman is like fire, and man is like the butter. But if one gets a chaste wife, accepted through a religious marriage ritual, she can be of great help when one is threatened by the many dangerous situations of life. Actually such a wife can become the source of all good intelligence. With such a good wife, the family’s engagement in the devotional service of the Lord actually makes a home a gṛhastha-āśrama, or household dedicated to spiritual cultivation.