Skip to main content

Sloka 14

Text 14

Verš

Texto

antaḥpura-striyo ’pṛcchad
vimanā iva vediṣat
api vaḥ kuśalaṁ rāmāḥ
seśvarīṇāṁ yathā purā
antaḥpura-striyo ’pṛcchad
vimanā iva vediṣat
api vaḥ kuśalaṁ rāmāḥ
seśvarīṇāṁ yathā purā

Synonyma

Palabra por palabra

antaḥ-pura — domácí; striyaḥ — ženy; apṛcchat — zeptal se; vimanāḥ — plný starostí; iva — jako; vediṣat — ó králi Prācīnabarhi; api — zdali; vaḥ — vaše; kuśalam — štěstí; rāmāḥ — ó krásné ženy; sa-īśvarīṇām — s vaší paní; yathā — jako; purā — předtím.

antaḥ-pura — domésticas; striyaḥ — mujeres; apṛcchat — preguntó; vimanāḥ — muy preocupado; iva — como; vediṣat — ¡oh, rey Prācīnabarhi!; api — si; vaḥ — ustedes; kuśalam — buena fortuna; rāmāḥ — ¡oh, hermosas mujeres!; sa-īśvarīṇām — con su señora; yathā — como; purā — antes.

Překlad

Traducción

Tehdy si král Purañjana začal dělat starosti a zeptal se služebných: Mé milé krásné ženy, jste vy a vaše paní stále tak šťastné jako předtím, nebo ne?

Un poco preocupado, el rey Purañjana preguntó a las sirvientas de la casa: Mis queridas y hermosas damas, ¿cómo están?, ¿cómo está su señora?, ¿se sienten tan felices como antes, o no?

Význam

Significado

Slovo vediṣat se vztahuje na krále Prācīnabarhiho. Když člověk ožije ve společnosti oddaných a probudí své vědomí Kṛṣṇy, zpytuje činnosti mysli — myšlení, cítění a chtění — a rozhoduje se, zda se má vrátit ke svým hmotným činnostem, či zůstat pevně v duchovním vědomí. Slovo kuśalam označuje to, co je příznivé. Člověk může učinit svůj dům dokonale šťastným, když se zapojí do oddané služby Pánu Viṣṇuovi. Ten, kdo se věnuje jiným činnostem, než je viṣṇu-bhakti — kdo se věnuje hmotným činnostem — má neustále mnoho starostí. Rozumný člověk by měl obrátit pozornost na svoji mysl, na její myšlení, cítění a chtění, a rozhodnout se, jak tyto pochody využít. Pokud někdo neustále myslí na Kṛṣṇu, cítí, jak by Mu měl sloužit, a chce vykonávat Kṛṣṇovy pokyny, je třeba vědět, že přijal dobrou radu od své inteligence, která se nazývá matkou. Přestože byl král osvěžen, ptal se na svoji manželku. Takto se radil s myšlením a chtěním, jak by se mohl vrátit ke svému stálému dobrému vědomí. Mysl může navrhovat, že člověk bude šťastný díky smyslovému požitku (viṣaya-bhoga), ale ten, kdo je pokročilý ve vědomí Kṛṣṇy, nehledá štěstí v hmotných činnostech. To vysvětluje Bhagavad-gītā (2.59):

En este verso, la palabra vediṣat se refiere al rey Prācīnabarhi. Cuando una persona, después de una refrescante relación con devotos, ha recobrado su conciencia de Kṛṣṇa, consulta con las actividades de su mente —las facultades de pensar, sentir y desear— y decide si debe regresar a las actividades materiales o si debe mantenerse estable en el plano espiritual de conciencia. La palabra kuśalam se refiere a lo que es auspicioso. Si se ocupa en el servicio devocional del Señor Viṣṇu, puede hacer de su hogar un lugar perfectamente auspicioso. Sin embargo, si se ocupa en actividades materiales, es decir, en actividades que no son viṣṇu-bhakti, se sentirá siempre llena de ansiedades. El hombre sensato debe consultar con su mente y decidir cómo utilizar los procesos de pensar, sentir y desear. Si piensa siempre en Kṛṣṇa, siente que debe servirle y desea ejecutar Su orden, debe entenderse que esa persona ha sido bien aconsejada por su inteligencia, a la cual se llama madre. El rey, aun después de refrescarse, preguntaba por su esposa. Consultaba a sus facultades de pensar y desear acerca de la manera de recuperar un nivel estable de buena conciencia. La mente puede sugerir que la manera de ser feliz es viṣaya-bhoga, el disfrute de los sentidos, pero si avanzamos en el proceso de conciencia de Kṛṣṇa, dejaremos de encontrar placer en las actividades materiales. Esto se explica en el Bhagavad-gītā (2.59):

viṣayā vinivartante
nirāhārasya dehinaḥ
rasa-varjaṁ raso 'py asya
paraṁ dṛṣṭvā nivartate
viṣayā vinivartante
nirāhārasya dehinaḥ
rasa-varjaṁ raso ’py asya
paraṁ dṛṣṭvā nivartate

“Vtělená duše může být omezena ve smyslovém požitku, přestože chuť na smyslové předměty jí zůstává. Zanechá-li však těchto činností, když okusí vyšší chuť, její vědomí se upevní.” Člověk se nemůže odpoutat od smyslových předmětů, dokud nenajde lepší činnosti v oddané službě. Paraṁ dṛṣṭvā nivartate. Zanechat hmotných činností může jedině ten, kdo skutečně vykonává oddanou službu.

«Al alma encarnada se la puede apartar del disfrute de los sentidos, aunque el gusto por los objetos de los sentidos aún quede en ella. Pero, si abandona esas ocupaciones porque experimenta un gusto superior, su conciencia queda fija». Sin encontrar una ocupación mejor en el servicio devocional, nadie puede desapegarse de los objetos de los sentidos. Paraṁ dṛṣṭvā nivartate. Solo podemos abandonar las actividades materiales si nos ocupamos realmente en servicio devocional.