Skip to main content

Sloka 13

Text 13

Verš

Text

tṛpto hṛṣṭaḥ sudṛptaś ca
kandarpākṛṣṭa-mānasaḥ
na vyacaṣṭa varārohāṁ
gṛhiṇīṁ gṛha-medhinīm
tṛpto hṛṣṭaḥ sudṛptaś ca
kandarpākṛṣṭa-mānasaḥ
na vyacaṣṭa varārohāṁ
gṛhiṇīṁ gṛha-medhinīm

Synonyma

Synonyms

tṛptaḥ — uspokojený; hṛṣṭaḥ — veselý; su-dṛptaḥ — velice pyšný; ca — také; kandarpa — Amorem; ākṛṣṭa — přitahovaná; mānasaḥ — mysl; na — ne; vyacaṣṭa — snažil se; vara-ārohām — vyšší vědomí; gṛhiṇīm — manželka; gṛha-medhinīm — ta, která udržuje svého manžela v hmotném životě.

tṛptaḥ — satisfied; hṛṣṭaḥ — joyful; su-dṛptaḥ — being very proud; ca — also; kandarpa — by Cupid; ākṛṣṭa — attracted; mānasaḥ — his mind; na — did not; vyacaṣṭa — try; vara-ārohām — higher consciousness; gṛhiṇīm — wife; gṛha-medhinīm — one who keeps her husband in material life.

Překlad

Translation

Když se král Purañjana najedl a utišil svoji žízeň a hlad, cítil v srdci radost. Ale místo, aby dosáhl vyššího vědomí, zmocnil se ho Amor a hnala ho touha nalézt svoji manželku, která ho uspokojovala v jeho rodinném životě.

After taking his dinner and having his thirst and hunger satisfied, King Purañjana felt some joy within his heart. Instead of being elevated to a higher consciousness, he became captivated by Cupid, and was moved by a desire to find his wife, who kept him satisfied in his household life.

Význam

Purport

Tento verš je velice důležitý pro ty, kdo se snaží dosáhnout vyšší úrovně vědomí Kṛṣṇy. Je-li člověk zasvěcený od duchovního mistra, mění své zvyky a přestává jíst nežádoucí věci, jako je maso, přestává pít alkohol, holdovat nedovolenému sexu a hazardování. K potravě v kvalitě dobra (sāttvika-āhāra) patří podle śāster obilí, rýže, zelenina, ovoce, mléko, cukr a mléčné produkty. Jednoduchá jídla, jako je rýže, dāl, capātī, zelenina, mléko a cukr, tvoří vyváženou stravu, ale někdy vidíme, že zasvěcený žák se ve jménu prasādam stravuje velice přepychově. Vlivem svého minulého hříšného života začne být přitahován Amorem a nenasytně jí vybraná jídla. Je jasně vidět, že když se nováček ve vědomí Kṛṣṇy přejídá, tak poklesne. Místo aby dosáhl čistého vědomí Kṛṣṇy, zmocní se ho Amor. Takzvaného brahmacārīna začnou vzrušovat ženy a vānaprasthu přemůže znovu touha po sexu se svou manželkou nebo si začne hledat jinou manželku. Z nějakého sentimentu opustí svoji ženu a přijde do společnosti oddaných a duchovního mistra, ale následkem svého minulého hříšného života tam nevydrží. Místo aby vyvinul vědomí Kṛṣṇy, poklesne, přitahován Amorem, a přijme jinou manželku pro sexuální požitek. Poklesnutí začínajícího oddaného z cesty vědomí Kṛṣṇy do hmotného života popisuje Nārada Muni ve Śrīmad-Bhāgavatamu (1.5.17):

This verse is very significant for those desiring to elevate themselves to a higher level of Kṛṣṇa consciousness. When a person is initiated by a spiritual master, he changes his habits and does not eat undesirable eatables or engage in the eating of meat, the drinking of liquor, illicit sex or gambling. Sāttvika-āhāra, foodstuffs in the mode of goodness, are described in the śāstras as wheat, rice, vegetables, fruits, milk, sugar, and milk products. Simple food like rice, dāl, capātīs, vegetables, milk and sugar constitute a balanced diet, but sometimes it is found that an initiated person, in the name of prasāda, eats very luxurious foodstuffs. Due to his past sinful life he becomes attracted by Cupid and eats good food voraciously. It is clearly visible that when a neophyte in Kṛṣṇa consciousness eats too much, he falls down. Instead of being elevated to pure Kṛṣṇa consciousness, he becomes attracted by Cupid. The so-called brahmacārī becomes agitated by women, and the vānaprastha may again become captivated into having sex with his wife, or he may begin to search out another wife. Due to some sentiment, he may give up his own wife and come into the association of devotees and a spiritual master, but due to his past sinful life he cannot stay. Instead of being elevated to Kṛṣṇa consciousness, he falls down, being attracted by Cupid, and takes to another wife for sex enjoyment. The fall of the neophyte devotee from the path of Kṛṣṇa consciousness down to material life is described in Śrīmad-Bhāgavatam (1.5.17) by Nārada Muni:

tyaktvā sva-dharmaṁ caraṇāmbujaṁ harer
bhajann apakvo 'tha patet tato yadi
yatra kva vābhadram abhūd amuṣya kiṁ
ko vārtha āpto 'bhajatāṁ sva-dharmataḥ
tyaktvā sva-dharmaṁ caraṇāmbujaṁ harer
bhajann apakvo ’tha patet tato yadi
yatra kva vābhadram abhūd amuṣya kiṁ
ko vārtha āpto ’bhajatāṁ sva-dharmataḥ

Zde se uvádí, že i když začínající oddaný může z nezralosti poklesnout z cesty vědomí Kṛṣṇy, jeho služba Kṛṣṇovi nepřijde nikdy nazmar. Na druhou stranu ten, kdo vytrvale plní své rodinné povinnosti nebo takzvané společenské a rodinné závazky, ale nerozvíjí vědomí Kṛṣṇy, nezíská žádný prospěch. Ten, kdo přichází k vědomí Kṛṣṇy, si musí dávat velký pozor a zdržet se zakázaných činností, které definuje Rūpa Gosvāmī ve své Upadeśāmṛtě takto:

This indicates that although a neophyte devotee may fall down from the path of Kṛṣṇa consciousness due to his immaturity, his service to Kṛṣṇa never goes in vain. However, a person who remains steadfast in his family duty or so-called social or family obligation but does not take to Kṛṣṇa consciousness receives no profit. One who comes to Kṛṣṇa consciousness must be very cautious and refrain from prohibited activities, as defined by Rūpa Gosvāmī in his Upadeśāmṛta:

atyāhāraḥ prayāsaś ca
prajalpo niyamāgrahaḥ
jana-saṅgaś ca laulyaṁ ca
ṣaḍbhir bhaktir vinaśyati
atyāhāraḥ prayāsaś ca
prajalpo niyamāgrahaḥ
jana-saṅgaś ca laulyaṁ ca
ṣaḍbhir bhaktir vinaśyati

Začínající oddaný nemá jíst příliš mnoho ani střádat více peněz, než je nezbytné. Přehnaně jíst nebo střádat příliš mnoho se nazývá atyāhāra a stojí to člověka mnoho energie. To se nazývá prayāsa. Někdo může navenek předstírat velkou věrnost pravidlům a usměrněním, ale zároveň nebýt pevný v jejich dodržování. To se nazývá niyamāgraha. Při stycích s nežádoucí společností (jana-saṅga) se člověk znečistí chtíčem a chamtivostí a poklesne z cesty oddané služby.

A neophyte devotee should neither eat too much nor collect more money than necessary. Eating too much or collecting too much is called atyāhāra. For such atyāhāra one must endeavor very much. This is called prayāsa. Superficially one may show himself to be very much faithful to the rules and regulations, but at the same time not be fixed in the regulative principles. This is called niyamāgraha. By mixing with undesirable persons, or jana-saṅga, one becomes tainted with lust and greed and falls down from the path of devotional service.