Sloka 12

Text 12

Verš

Text

ātmānam arhayāṁ cakre
dhūpālepa-srag-ādibhiḥ
sādhv-alaṅkṛta-sarvāṅgo
mahiṣyām ādadhe manaḥ

Synonyma

Synonyms

ātmānam — sám; arhayām — co bylo třeba učinit; cakre — učinil; dhūpa — vonné tyčinky; ālepa — potřel tělo santálovou pastou; srak — girlandy; ādibhiḥ — počínaje; sādhu — posvátně, krásně; alaṅkṛta — ozdobený; sarva-aṅgaḥ — po celém těle; mahiṣyām — královně; ādadhe — dal; manaḥ — mysl.

ātmānam — himself; arhayām — as it ought to be done; cakre — did; dhūpa — incense; ālepa — smearing the body with sandalwood pulp; srak — garlands; ādibhiḥ — beginning with; sādhu — saintly, beautifully; alaṅkṛta — being decorated; sarva-aṅgaḥ — all over the body; mahiṣyām — unto the Queen; ādadhe — he gave; manaḥ — mind.

Překlad

Translation

Poté si král Purañjana ozdobil tělo vhodnými šperky, potřel si ho vonnou santálovou pastou a navlékl si květinové girlandy. Tímto způsobem se dokonale osvěžil a začal hledat svoji královnu.

After this, King Purañjana decorated his body with suitable ornaments. He also smeared scented sandalwood pulp over his body and put on flower garlands. In this way he became completely refreshed. After this, he began to search out his Queen.

Význam

Purport

Když člověk získá správné vědomí a přijme svatou osobu za svého duchovního mistra, vyslechne mnoho védských pokynů v podobě filozofie, příběhů, vyprávění o velkých oddaných a vzájemném jednání mezi Bohem a Jeho oddanými. Takto osvěží mysl stejně jako ten, kdo si potře celé tělo vonnou santálovou pastou a ozdobí se různými šperky. Takové šperky lze přirovnat k poznání ohledně náboženství a vlastního já. Prostřednictvím tohoto poznání se člověk odpoutá od materialistického způsobu života a začne se věnovat neustálému naslouchání Śrīmad-Bhāgavatamu, Bhagavad-gītě a dalším védským písmům. Slovo sādhv-alaṅkṛta, použité v tomto verši, naznačuje, že se člověk musí pohroužit do poznání získaného z pokynů svatých osob. Stejně jako král Purañjana začal hledat svoji lepší polovičku — královnu, ten, kdo je ozdoben poznáním a pokyny od svatých osob, by se měl snažit najít své původní vědomí — vědomí Kṛṣṇy. Nikdo se nemůže vrátit k vědomí Kṛṣṇy bez požehnání v podobě pokynů svaté osoby. Śrīla Narottama dāsa Ṭhākura proto zpívá: sādhu-śāstra-guru-vākya, cittete kariyā aikya. Jestliže se chceme stát svatými osobami neboli obnovit své původní vědomí Kṛṣṇy, musíme být ve styku se sādhuem (světcem), śāstrou (autoritativní védskou literaturou) a guruem (pravým duchovním mistrem). Takový je předepsaný postup.

When a man comes into good consciousness and accepts a saintly person as a spiritual master, he hears many Vedic instructions in the form of philosophy, stories, narrations about great devotees, and transactions between God and His devotees. In this way a man becomes refreshed in mind, exactly like a person who smears scented sandalwood pulp all over his body and decorates himself with ornaments. These decorations may be compared to knowledge of religion and the self. Through such knowledge one becomes detached from a materialistic way of life and engages himself in always hearing Śrīmad-Bhāgavatam, Bhagavad-gītā and other Vedic literatures. The word sādhv-alaṅkṛta used in this verse indicates that one must be absorbed in knowledge gathered from the instructions of saintly persons. Just as King Purañjana began to search out his better half, the Queen, one who is decorated with knowledge and instructions from saintly persons should try to search out his original consciousness, Kṛṣṇa consciousness. One cannot return to Kṛṣṇa consciousness unless he is favored by the instructions of a saintly person. Therefore Śrīla Narottama dāsa Ṭhākura sings, sādhu-śāstra-guru-vākya, cittete kariyā aikya. If we want to become saintly persons, or if we want to return to our original Kṛṣṇa consciousness, we must associate with sādhu (a saintly person), śāstra (authoritative Vedic literature) and guru (a bona fide spiritual master). This is the process.