Sloka 8

Text 8

Verš

Text

ete tvāṁ sampratīkṣante
smaranto vaiśasaṁ tava
samparetam ayaḥ-kūṭaiś
chindanty utthita-manyavaḥ

Synonyma

Synonyms

ete — všechna; tvām — na tebe; sampratīkṣante — čekají; smarantaḥ — pamatují si; vaiśasam — ublížení; tava — tvoje; samparetam — po tvé smrti; ayaḥ — železnými; kūṭaiḥ — rohy; chindanti — probodají; utthita — probuzený; manyavaḥ — hněv.

ete — all of them; tvām — you; sampratīkṣante — are awaiting; smarantaḥ — remembering; vaiśasam — injuries; tava — of you; samparetam — after your death; ayaḥ — made of iron; kūṭaiḥ — by the horns; chindanti — pierce; utthita — enlivened; manyavaḥ — anger.

Překlad

Translation

Všechna tato zvířata čekají na tvoji smrt, aby se mohla pomstít za to, jak jsi jim ublížil. Až zemřeš, hněvivě probodají tvé tělo železnými rohy.

All these animals are awaiting your death so that they can avenge the injuries you have inflicted upon them. After you die, they will angrily pierce your body with iron horns.

Význam

Purport

Nārada Muni chtěl upozornit krále Prācīnabarhiṣata na přehnané zabíjení zvířat při obětech. V śāstrách je řečeno, že zvíře zabité při oběti okamžitě získá lidské tělo. Stejně tak zabíjením nepřátel na bitevním poli dosáhnou kṣatriyové, kteří bojují pro dobrou věc, nebeských planet. V Manu-saṁhitě se uvádí, že vrah musí být na příkaz krále popraven, aby netrpěl za své zločiny v příštím životě. Na základě tohoto pochopení Nārada Muni krále varuje, že zvířata, která zabil při obětích, čekají na jeho smrt, aby se pomstila. Mudrc si zde neprotiřečí. Chce krále přesvědčit, že přehnané obětování zvířat je nebezpečné, protože jakmile při oběti dojde k malé chybě, zabité zvíře nezíská lidskou životní podobu a vykonavatel oběti je potom zodpovědný za jeho smrt, stejně jako je vrah zodpovědný za zabití člověka. Když se zvířata zabíjejí na jatkách, za vraždu zodpovídá šest zúčastněných lidí. Ten, kdo dává svolení k zabití; ten, kdo zabíjí; ten, kdo pomáhá; ten, kdo kupuje maso; ten, kdo ho vaří, a ten, kdo ho jí — ti všichni se podíle jí na zabití. Nārada Muni chtěl krále na tuto skutečnost upozornit. Zabíjení zvířat se tedy nedoporučuje ani v rámci obětí.

Nārada Muni wanted to draw King Prācīnabarhiṣat’s attention to the excesses of killing animals in sacrifices. It is said in the śāstras that by killing animals in a sacrifice, one immediately promotes them to human birth. Similarly, by killing their enemies on a battlefield, the kṣatriyas who fight for a right cause are elevated to the heavenly planets after death. In Manu-saṁhitā it is stated that it is necessary for a king to execute a murderer so that the murderer will not suffer for his criminal actions in his next life. On the basis of such understanding, Nārada Muni warns the King that the animals killed in sacrifices by the King await him at his death in order to avenge themselves. Nārada Muni is not contradicting himself here. Nārada Muni wanted to convince the King that overindulgence in animal sacrifice is risky because as soon as there is a small discrepancy in the execution of such a sacrifice, the slaughtered animal may not be promoted to a human form of life. Consequently, the person performing sacrifice will be responsible for the death of the animal, just as much as a murderer is responsible for killing another man. When animals are killed in a slaughterhouse, six people connected with the killing are responsible for the murder. The person who gives permission for the killing, the person who kills, the person who helps, the person who purchases the meat, the person who cooks the flesh and the person who eats it, all become entangled in the killing. Nārada Muni wanted to draw the King’s attention to this fact. Thus animal killing is not encouraged even in a sacrifice.