Sloka 32
Text 32
Verš
Texto
itthaṁ purañjanaṁ nārī
yācamānam adhīravat
abhyanandata taṁ vīraṁ
hasantī vīra mohitā
itthaṁ purañjanaṁ nārī
yācamānam adhīravat
abhyanandata taṁ vīraṁ
hasantī vīra mohitā
Synonyma
Palabra por palabra
nāradaḥ uvāca — el gran sabio Nārada continuó hablando; ittham — después de esto; purañjanam — a Purañjana; nārī — la mujer; yācamānam — pedir; adhīra-vat — estando demasiado impaciente; abhyanandata — ella habló; tam — a él; vīram — el héroe; hasantī — sonriendo; vīra — ¡oh, héroe!; mohitā — atraída por él.
Překlad
Traducción
Nārada pokračoval: Můj milý králi, když byl Purañjana takto okouzlen a nemohl se dočkat, až se dívky dotkne a bude si s ní užívat, dívku také okouzlila jeho slova a úsměvem dala najevo svůj souhlas. Král ji tou dobou již nepochybně přitahoval.
Nārada continuó: Mi querido rey, Purañjana sentía una atracción tan intensa y estaba tan impaciente por tocar a la muchacha y disfrutar de ella, que la muchacha también se sintió atraída por sus palabras y accedió a su ruego con una sonrisa. En aquel momento sentía ya verdadera atracción por el rey.
Význam
Significado
Na tomto příkladě vidíme, že když je muž průbojný a začne se ženě dvořit, bude ji přitahovat. Bhāgavatam (5.5.8) to popisuje slovy puṁsaḥ striyā mithunī-bhāvam etam. Vzájemné okouzlení se odehrává na úrovni sexu, a sexuální pud je tedy základnou hmotných činností. Tento podmíněný život, založený na hmotném smyslovém požitku, je příčinou zapomnění duchovního života. Tím je zahaleno původní vědomí živé bytosti, vědomí Kṛṣṇy, mění se v hmotné vědomí a živá bytost se začíná věnovat uspokojování smyslů.
Este ejemplo nos muestra que cuando un hombre toma la iniciativa y corteja a una mujer, esta se siente atraída hacia él. Este proceso se explica en el Bhāgavatam (5.5.8) con las palabras puṁsaḥ striyā mithunī-bhāvam etam. El ámbito de esa atracción es la vida sexual. Por lo tanto, el enredo material se sustenta en el impulso sexual. Esa vida condicionada, el plano del disfrute material de los sentidos, es la causa del olvido de la vida espiritual. De esa forma, la conciencia de Kṛṣṇa original de la entidad viviente queda cubierta y se convierte en conciencia material, y la persona se ocupa en actividades de complacencia de los sentidos.