Skip to main content
Knihovna » Śrīmad-Bhāgavatam » Zpěv čtvrtý: Stvoření čtvrtého řádu » KAPITOLA DVACÁTÁ PÁTÁ

Sloka 18

Text 18

Verš

Text

hima-nirjhara-vipruṣmat-
kusumākara-vāyunā
calat-pravāla-viṭapa-
nalinī-taṭa-sampadi
hima-nirjhara-vipruṣmat-
kusumākara-vāyunā
calat-pravāla-viṭapa-
nalinī-taṭa-sampadi

Synonyma

Synonyms

hima-nirjhara — z ledovcového vodopádu; vipruṭ-mat — nesené kapky vody; kusuma-ākara — jarním; vāyunā — větrem; calat — pohybující se; pravāla — větve; viṭapa — stromy; nalinī-taṭa — na břehu jezera s lotosovými květy; sampadi — bohaté.

hima-nirjhara — from the icy mountain waterfall; vipruṭ-mat — carrying particles of water; kusuma-ākara — springtime; vāyunā — by the air; calat — moving; pravāla — branches; viṭapa — trees; nalinī-taṭa — on the bank of the lake with lotus flowers; sampadi — opulent.

Překlad

Translation

Větve stromů stojících na břehu jezera skrápěly kapky vody, nesené jarním větrem z ledovcových vodopádů.

The branches of the trees standing on the bank of the lake received particles of water carried by the spring air from the falls coming down from the icy mountain.

Význam

Purport

V tomto verši je zvláště významné slovo hima-nirjhara. Vodopád představuje určitý druh tekuté nálady neboli rasy (vztahu). V těle existují různé druhy nálad, ras. Nejvyšší náladou (vztahem) je sexuální nálada (ādi-rasa). Tato ādi-rasa neboli sexuální touha se vzbudí stykem s jarním větrem, který ovládá Amor. Uvedené jevy představují rūpu, rasu, gandhu, śabdu a sparśu. Vítr je sparśa neboli dotek. Vodopád je rasa neboli chuť. Jarní vzduch (kusumākara) je vůně. Všechny tyto druhy požitku velice zpříjemňují život, a tímto způsobem jsme uchváceni hmotnou existencí.

In this verse the word hima-nirjhara is particularly significant. The waterfall represents a kind of liquid humor or rasa (relationship). In the body there are different types of humor, rasa or mellow. The supreme mellow (relationship) is called the sexual mellow (ādi-rasa). When this ādi-rasa, or sex desire, comes in contact with the spring air moved by Cupid, it becomes agitated. In other words, all these are representations of rūpa, rasa, gandha, śabda and sparśa. The wind is sparśa, or touch; the waterfall is rasa, or taste; the spring air (kusumākara) is smell. All these varieties of enjoyment make life very pleasing, and thus we become captivated by material existence.