Skip to main content
Knihovna » Śrīmad-Bhāgavatam » Zpěv čtvrtý: Stvoření čtvrtého řádu » KAPITOLA DVACÁTÁ PÁTÁ

Śrīmad-bhāgavatam 4.25.18

Verš

hima-nirjhara-vipruṣmat-
kusumākara-vāyunā
calat-pravāla-viṭapa-
nalinī-taṭa-sampadi

Synonyma

hima-nirjhara — z ledovcového vodopádu; vipruṭ-mat — nesené kapky vody; kusuma-ākara — jarním; vāyunā — větrem; calat — pohybující se; pravāla — větve; viṭapa — stromy; nalinī-taṭa — na břehu jezera s lotosovými květy; sampadi — bohaté.

Překlad

Větve stromů stojících na břehu jezera skrápěly kapky vody, nesené jarním větrem z ledovcových vodopádů.

Význam

V tomto verši je zvláště významné slovo hima-nirjhara. Vodopád představuje určitý druh tekuté nálady neboli rasy (vztahu). V těle existují různé druhy nálad, ras. Nejvyšší náladou (vztahem) je sexuální nálada (ādi-rasa). Tato ādi-rasa neboli sexuální touha se vzbudí stykem s jarním větrem, který ovládá Amor. Uvedené jevy představují rūpu, rasu, gandhu, śabdu a sparśu. Vítr je sparśa neboli dotek. Vodopád je rasa neboli chuť. Jarní vzduch (kusumākara) je vůně. Všechny tyto druhy požitku velice zpříjemňují život, a tímto způsobem jsme uchváceni hmotnou existencí.