Sloka 5

Text 5

Verš

Texto

antardhāno nabhasvatyāṁ
havirdhānam avindata
ya indram aśva-hartāraṁ
vidvān api na jaghnivān

Synonyma

Palabra por palabra

antardhānaḥ — král jménem Antardhāna; nabhasvatyām — od své manželky Nabhasvatī; havirdhānam — jménem Havirdhāna; avindata — získal; yaḥ — jenž; indram — krále Indru; aśva-hartāram — který kradl koně patřícího jeho otci; vidvān api — přestože to věděl; na jaghnivān — nezabil.

antardhānaḥ — el rey llamado Antardhāna; nabhasvatyām — a su esposa Nabhasvatī; havirdhānam — de nombre Havirdhāna; avindata — obtuvo; yaḥ — quien; indram — al rey Indra; aśva-hartāram — que estaba robando el caballo de su padre; vidvān api — aunque él lo sabía; na jaghnivān — no mató.

Překlad

Traducción

Mahārāja Antardhāna měl ještě manželku jménem Nabhasvatī, jež ho obšťastnila dalším synem, který se jmenoval Havirdhāna. Jelikož byl král Antardhāna velice shovívavý, nezabil poloboha Indru, když při oběti kradl koně patřícího jeho otci.

Mahārāja Antardhāna tenía otra esposa, Nabhasvatī, con la cual tuvo la alegría de engendrar otro hijo, al que llamó Havirdhāna. Debido a su gran generosidad, Mahārāja Antardhāna no mató a Indra cuando el semidiós estaba robando el caballo de su padre en el sacrificio.

Význam

Significado

Z různých písem a Purāṇ se dozvídáme, že král nebes Indra byl velký odborník na krádeže a únosy. Dovedl ukrást cokoliv, aniž by ho majitel viděl, a rovněž unést manželku kohokoliv, aniž by byl přistižen. Jednou použil své schopnosti zmizet ke znásilnění manželky Gautamy Muniho a jako neviditelný také ukradl koně Mahārāje Pṛthua. V lidské společnosti jsou takové činy považovány za odporné, ale polobůh Indra kvůli nim nebyl považován za pokleslého. Přestože Antardhāna věděl, že Indra krade koně jeho otci, nezabil ho, neboť znal pravidlo, že dopustí-li se někdy mocná osobnost něčeho odporného, je třeba to přehlédnout. V Bhagavad-gītě (9.30) je jasně řečeno:

Como se ilustra en diversas Escrituras y Purāṇas, el rey del cielo, Indra, era muy experto en robar y en raptar. Podía robar cualquier cosa sin ser visto, y podía raptar a la esposa de otro sin ser detectado. En cierta ocasión se valió de su arte de desaparecer para raptar a la esposa de Gautama Muni, y de la misma forma, haciéndose invisible, robó el caballo de Mahārāja Pṛthu. En la sociedad humana esas actividades parecen abominables; sin embargo, al semidiós Indra no por ello se le considera degenerado. Antardhāna se dio cuenta de que el rey Indra estaba robando el caballo de su padre, pero aun así no le mató, porque sabía que cuando una persona es muy poderosa, los actos abominables que pueda llegar a cometer no se deben tener en cuenta. En el Bhagavad-gītā (9.30), se afirma claramente:

api cet sudurācāro
bhajate mām ananya-bhāk
sādhur eva sa mantavyaḥ
samyag vyavasito hi saḥ

Pán říká, že i když oddaný spáchá nějaký odporný čin, přesto má být na základě své neochvějné oddanosti Bohu považován za sādhua, zbožného člověka. Oddaní Pána nikdy nechtějí jednat hříšně, ale někdy se stane, že učiní něco odporného kvůli svým dřívějším zvykům. Takové činy se však nemají brát příliš vážně, neboť oddaní Pána jsou velice mocní, ať už žijí na nebeských planetách nebo zde na Zemi. Když bezděky spáchají něco odporného, nemá se na to brát zřetel, ale naopak je třeba to přehlédnout.

Con estas palabras, el Señor dice que, debido a su devoción inquebrantable, al devoto se le debe considerar sādhu, una persona piadosa, incluso si comete un acto abominable. Los devotos del Señor nunca cometen deliberadamente actividades pecaminosas, pero a veces, debido a sus hábitos anteriores, cometen alguna actividad abominable. Sin embargo, esas acciones no se deben tomar en cuenta, pues los devotos del Señor son muy poderosos, tanto si están en los planetas celestiales como si están en este planeta. Si por casualidad cometen un acto indigno, se debe pasar por alto sin tenerlo en cuenta.