Skip to main content

Sloka 45-46

Texts 45-46

Verš

Texto

snigdha-prāvṛḍ-ghana-śyāmaṁ
sarva-saundarya-saṅgraham
cārv-āyata-catur-bāhu
sujāta-rucirānanam
snigdha-prāvṛḍ-ghana-śyāmaṁ
sarva-saundarya-saṅgraham
cārv-āyata-catur-bāhu
sujāta-rucirānanam
padma-kośa-palāśākṣaṁ
sundara-bhru sunāsikam
sudvijaṁ sukapolāsyaṁ
sama-karṇa-vibhūṣaṇam
padma-kośa-palāśākṣaṁ
sundara-bhru sunāsikam
sudvijaṁ sukapolāsyaṁ
sama-karṇa-vibhūṣaṇam

Synonyma

Palabra por palabra

snigdha — lesknoucí se; prāvṛṭ — období dešťů; ghana-śyāmam — temné mraky; sarva — všechna; saundarya — krása; saṅgraham — sbírka; cāru — nádherné; āyata — tělesné rysy; catuḥ-bāhu — čtyřrukému; su-jāta — nejkrásnější; rucira — velice příjemný; ānanam — obličej; padma-kośa — poupě lotosového květu; palāśa — okvětní lístky; akṣam — oči; sundara — půvabné; bhru — obočí; su-nāsikam — zdvižený nos; su-dvijam — krásné zuby; su-kapola — nádherné čelo; āsyam — tvář; sama-karṇa — stejně pěkné uši; vibhūṣaṇam — celé ozdobené.

snigdha — reluciente; prāvṛṭ — estación de las lluvias; ghana-śyāmam — de espesas nubes; sarva — toda; saundarya — belleza; saṅgraham — reunión; cāru — hermoso; āyata — aspecto físico; catuḥ-bāhu — al de cuatro brazos; su-jāta — de belleza suprema; rucira — muy agradable; ānanam — rostro; padma-kośa — el verticilo de la flor de loto; palāśa — pétalos; akṣam — ojos; sundara — hermosas; bhru — cejas; su-nāsikam — nariz alzada; su-dvijam — dientes hermosos; su-kapola — frente hermosa; āsyam — cara; sama-karṇa — oídos igualmente hermosos; vibhūṣaṇam — completamente adornados.

Překlad

Traducción

Pánova krása připomíná temný mrak v období dešťů a Jeho tělesné rysy se lesknou stejně jako déšť. Je skutečným souhrnem všeho půvabu—má čtyři paže a neobyčejně krásný obličej s očima jako okvětní lístky lotosu, půvabně zdviženým nosem, úsměvem, který přitahuje mysl, nádherným čelem a stejně pěknýma ušima, jež jsou celé ozdobené.

La belleza del Señor es como la de una nube oscura en la estación de las lluvias. Los rasgos de su cuerpo tienen el brillo de la lluvia. En verdad, Él es la esencia de toda belleza. El Señor tiene cuatro brazos, y la hermosura de Su rostro es exquisita. Sus ojos son como pétalos de loto, y Su nariz es delicadamente alzada; Su sonrisa atrae la mente; Su frente es hermosa, y también Sus oídos, en los que lleva preciosas joyas.

Význam

Significado

Po parném horku léta je velice příjemné vidět na nebi temné mraky. Brahma-saṁhitā potvrzuje: barhāvataṁsam asitāmbuda-sundarāṅgam. Pán nosí ve vlasech paví pero a Jeho pleť má barvu načernalého mraku. Slovo sundara nebo snigdha znamená “velmi příjemný”. Kandarpa-koṭi-kamanīya. Kṛṣṇova krása je tak příjemná, že s ní nelze srovnávat ani miliardy Amorů. Pána Viṣṇua zdobí veškeré bohatství, a Pán Śiva se tedy pokouší vidět tuto bohatstvím oplývající podobu Nārāyaṇa. Uctívání Pána obvykle začíná uctíváním Nārāyaṇa, Viṣṇua. Uctívání Pána Kṛṣṇy a Rādhy je vysoce důvěrné. Pán Nārāyaṇa je uctíván podle usměrňujících zásad pāñcarātrika-vidhi, zatímco uctívání Pána Kṛṣṇy se řídí zásadami bhāgavata-vidhi. Nikdo nemůže uctívat Pána na úrovni bhāgavata-vidhi, aniž by prošel usměrněními pāñcarātrika-vidhi — začínající oddaní tedy uctívají Pána metodou pāñcarātrika-vidhi, podle usměrňujících zásad uvedených v Nārada-pañcarātře. Začínající oddaní nemohou navázat styk s Rādhou a Kṛṣṇou; chrámové uctívání podle usměrňujících zásad se proto nabízí Lakṣmī-Nārāyaṇovi. I když může být v chrámu přítomná vigraha (podoba) Rādhā-Kṛṣṇy, uctívání začínajících oddaných je přijímáno jako uctívání Lakṣmī-Nārāyaṇa. Uctívání metodou pāñcarātrika-vidhi se nazývá vidhi-mārga a uctívání podle zásad bhāgavata-vidhi se nazývá rāga-mārga. Zásady rāga-mārgy jsou zvláště určené pro oddané na vṛndāvanské úrovni.

Después del sol abrasador del verano, resulta muy agradable ver nubes oscuras en el cielo. Como se confirma en la Brahma-saṁhitā: barhāvataṁsam asitāmbuda-sundarāṅgam: El Señor lleva en Su cabello una pluma de pavo real, y el color de Su cuerpo es como el de una nube negruzca. La palabra sundara, o snigdha significa «muy agradable». Kandarpa-koṭi-kamanīya. La belleza de Kṛṣṇa es tan agradable que ni siquiera millones de cupidos podrían compararse con Él. El Señor, en Su forma de Viṣṇu, Se adorna con toda opulencia; el Señor Śiva está tratando de ver la muy opulenta forma de Nārāyaṇa, Viṣṇu. Por lo general, la adoración del Señor comienza con la adoración de Nārāyaṇa, o Viṣṇu, mientras que la adoración del Señor Kṛṣṇa y Rādhā es más confidencial. Al Señor Nārāyaṇa se Le puede adorar mediante pāñcarātrika-vidhi, es decir, mediante principios regulativos, mientras que al Señor Kṛṣṇa se Le adora siguiendo el proceso de bhāgavata-vidhi. No se puede adorar al Señor con el proceso de bhāgavata-vidhi sin pasar por las regulaciones del pāñcarātrika-vidhi. De hecho, los devotos neófitos adoran al Señor conforme al pāñcarātrika-vidhi, es decir, conforme a los principios regulativos establecidos en el Nārada-pañcarātra. Los devotos neófitos no puede acercarse a Rādhā-Kṛṣṇa; por esa razón, la adoración en el templo conforme a principios regulativos se ofrece a Lakṣmī-Nārāyaṇa. La adoración de los neófitos se considera adoración de Lakṣmī-Nārāyaṇa incluso si la forma o vigraha adorado es de Rādhā-Kṛṣṇa. La adoración conforme al pāñcarātrika-vidhi se denomina vidhi-mārga, y la adoración conforme a los principios del bhāgavata-vidhi se denomina rāga-mārga. Los principios de rāga-mārga están especialmente destinados a los devotos que se han elevado hasta el nivel de Vṛndāvana.

Obyvatelé Vṛndāvanu — gopī, matka Yaśodā, Nanda Mahārāja, pasáčci krav, krávy a všichni ostatní — jsou na úrovni rāga-mārgy neboli bhāgavata-mārgy. Jednají v pěti základních rasách — dāsya, sakhya, vātsalya, mādhurya a śānta. I když bhāgavata-mārga zahrnuje všech těchto pět ras, je zvláště určena pro rodičovské a milenecké vztahy (vātsalya a mādhurya). Je zde ovšem také vipralambha-sakhya, důvěrné bratrské uctívání Pána, jež si zvláště vychutnávají pasáčci krav. Ačkoliv je mezi Kṛṣṇou a pasáčky přátelský vztah, liší se od přátelství Kṛṣṇy s Arjunou, které je na úrovni aiśvarya. Když Arjuna viděl viśva-rūpu, gigantickou vesmírnou podobu Pána, bál se, že s Kṛṣṇou jednal jako s obyčejným přítelem, a prosil Ho o odpuštění. Pasáčci krav, Kṛṣṇovi přátelé ve Vṛndāvanu, se však někdy vozí Kṛṣṇovi na ramenou. Jednají s Kṛṣṇou stejně, jako jednají mezi sebou — nikdy se Ho nebojí ani Ho neprosí o odpuštění. Přátelství rāga-mārgy neboli bhāgavata-mārgy tedy existuje na vyšší úrovni vztahů s Kṛṣṇou — na přátelské úrovni vipralambha. Ve vṛndāvanských vztazích rāga-mārgy se projevuje rodičovské přátelství, rodičovská služba a milostná služba.

Los habitantes de Vṛndāvana, es decir, las gopīs, madre Yaśodā, Nanda Mahārāja, los pastorcillos de vacas, las vacas y todos los demás, están en el plano de rāga-mārga o bhāgavata-mārga. Participan de cinco rasas básicos: dāsya, sakhya, vātsalya, mādhurya y śānta. A pesar de que los cinco rasas se encuentran en el plano de bhāgavata-mārga, bhāgavata-mārga está especialmente dirigido a vātsalya y mādhurya, las relaciones paternales y conyugales. Sin embargo, también existe vipralambha-sakhya, la elevada adoración fraternal del Señor de que disfrutan los pastorcillos de vacas. La amistad que existe entre Kṛṣṇa y los pastorcillos de vacas es distinta de la amistad aiśvarya existente entre Kṛṣṇa y Arjuna. Este, al ver el viśva-rūpa, la gigantesca forma universal del Señor, sintió temor por haber tratado a Kṛṣṇa como a un amigo cualquiera; por ello, pidió perdón a Kṛṣṇa. Sin embargo, los pastorcillos de vacas que son amigos de Kṛṣṇa en Vṛndāvana, a veces se montan encima de Kṛṣṇa; Le tratan como a un igual, como a cualquier otro, y nunca Le temen, ni jamás Le piden perdón. De esta forma, la amistad rāga-mārga o bhāgavata-mārga con Kṛṣṇa existe en una plano superior, el plano de la amistad vipralambha. La amistad parental, el servicio parental y el servicio conyugal pueden verse en las relaciones rāga-mārga de Vṛndāvana.

Někteří nezodpovědní lidé chtějí okamžitě přejít k zásadám rāga-mārgy, aniž by Kṛṣṇovi sloužili podle vidhi-mārgy, usměrňujících zásad metody pāñcarātrika-vidhi. Tito lidé se nazývají sahajiyové. Existují také démoni, kteří se vyžívají v líčení Kṛṣṇových zábav s gopīmi a zneužívají Jeho činností, jak to vyhovuje jejich nemravným povahám. Tito démoni, kteří tisknou knihy a píší básně o zásadách rāga-mārgy, spějí nevyhnutelně do pekla a bohužel tam s sebou stahují i další. Oddaní ve vědomí Kṛṣṇy si musí dávat dobrý pozor, aby se takovým démonům vyhýbali. I když je Pán přítomný v chrámu jako Rādhā-Kṛṣṇa, oddaný má přísně dodržovat usměrňující zásady vidhi-mārgy pro uctívání Lakṣmī-Nārāyaṇa. Rādhā-Kṛṣṇa zahrnuje Lakṣmī-Nārāyaṇa, a je-li tedy Pán uctíván podle usměrňujících zásad, přijímá tuto službu v roli Lakṣmī-Nārāyaṇa. V Nektaru oddanosti jsou uvedeny podrobné pokyny o uctívání Rādhā-Kṛṣṇy (Lakṣmī-Nārāyaṇa) metodou vidhi-mārga. Ačkoliv se při uctívání vidhi-mārgou lze dopustit šedesáti čtyř přestupků, při uctívání rāga-mārgou se tyto přestupky neberou v úvahu, neboť oddaní na této úrovni jsou velice pokročilí, a o přestupcích u nich nemůže být ani řeči. Pokud však nedodržujeme usměrňující zásady vidhi-mārgy a necvičíme své oči ve vyhledávání přestupků, nemůžeme udělat pokrok.

Hay personas sin escrúpulos que tratan de encaramarse inmediatamente a los principios del rāga-mārga, sin haber servido a Kṛṣṇa conforme a los principios regulativos vidhi-mārga del pāñcarātrika-vidhi. Esas personas reciben el calificativo de sahajiyās. También hay demonios que disfrutan de las descripciones de los pasatiempos de Kṛṣṇa con las gopīs, utilizando a Kṛṣṇa para satisfacer su naturaleza licenciosa. Sin duda, esos demonios, que imprimen libros y escriben poesía basada en los principios de rāga-mārga, van camino del infierno. Por desgracia, se llevan a otros consigo. Los devotos conscientes de Kṛṣṇa deben ser muy prudentes y evitar a esos demonios. Aunque el Señor esté en el templo en la forma de Rādhā-Kṛṣṇa, en Su adoración se deben seguir estrictamente los principios regulativos del vidhi-mārga para la adoración de Lakṣmī-Nārāyaṇa. En Rādhā-Kṛṣṇa están incluidos Lakṣmī-Nārāyaṇa. Por lo tanto, cuando se adora al Señor conforme a los principios regulativos, el Señor acepta el servicio en Su aspecto como Lakṣmī-Nārāyaṇa. En El néctar de la devoción se dan instrucciones completas acerca de la adoración vidhi-mārga de Rādhā-Kṛṣṇa, o Lakṣmī-Nārāyaṇa. Aunque en la adoración vidhi-mārga hay sesenta y cuatro ofensas a evitar, esas ofensas no se tienen en cuenta en la adoración rāga-mārga, pues los devotos situados en ese plano son muy elevados, y están libres de ofensas. Pero si no seguimos los principios regulativos de vidhi-mārga y no habituamos nuestros ojos a reconocer las ofensas, no progresaremos.

Pán Śiva používá ve svém popisu Kṛṣṇovy krásy slov cārv-āyata-catur-bāhu sujāta-rucirānanam, která označují nádhernou čtyřrukou podobu Nārāyaṇa, Viṣṇua. Ti, kdo uctívají Pána Kṛṣṇu, Ho popisují slovy sujāta-rucirānanam. Viṣṇu-tattva zahrnuje stovky, tisíce a milióny podob Nejvyššího Pána, ale podoba Kṛṣṇy je z nich ze všech nejkrásnější. Z toho důvodu jsou pro ty, kdo uctívají Kṛṣṇu, uvedena slova sujāta-rucirānanam.

En Su descripción de la belleza de Kṛṣṇa, el Señor Śiva emplea las palabras cārvāyata-catur-bāhu sujāta-rucirānanam, que se refieren a la hermosa forma de cuatro brazos de Nārāyaṇa, Viṣṇu. Los adoradores del Señor Kṛṣṇa Le describen con las palabras sujāta-rucirānanam. Hay millones de formas viṣṇu-tattva del Señor Supremo, pero, de todas ellas, la de Kṛṣṇa es la más hermosa. Así pues, para aquellos que adoran a Kṛṣṇa se emplea la palabra sujāta-rucirānanam.

Čtyři paže Pána Viṣṇua mají různé účely. Ruce držící lotosový květ a lasturu jsou určeny pro oddané, zatímco druhé dvě ruce, držící disk a kyj, jsou určeny pro démony. Ve skutečnosti jsou všechny Pánovy paže příznivé — ať už drží lastury a květy, či kyje a disky. Démoni zabití cakrou (diskem) a kyjem Pána Viṣṇua se dostávají do duchovního světa, stejně jako oddaní, které chrání ruce s lotosovým květem a lasturou. Démoni povýšení do duchovního světa se ovšem ocitají v neosobní záři Brahmanu, zatímco oddaní mohou vstoupit na vaikuṇṭhské planety. Oddaní Pána Kṛṣṇy okamžitě dosáhnou planety zvané Goloka Vṛndāvana.

Los cuatro brazos del Señor Viṣṇu sirven distintos propósitos. Las manos que sostienen una flor de loto y una caracola son para los devotos, mientras que las otras dos manos, con un disco y una maza, son para los demonios. En realidad, todos los brazos del Señor son auspiciosos, ya bien sostengan caracolas y flores o mazas y discos. Cuando el disco cakra y la maza del Señor matan a los demonios, estos se elevan al mundo espiritual, tal como los devotos a quienes protegen los brazos que sostienen la flor de loto y la caracola. Sin embargo, los demonios que se elevan al mundo espiritual se sitúan en la refulgencia del Brahman impersonal, mientras que a los devotos se les permite entrar en los planetas Vaikuṇṭhas. Los devotos del Señor Kṛṣṇa se elevan de inmediato al planeta Goloka Vṛndāvana.

Pánova krása je přirovnána k dešti, který je v období dešťů čím dál tím příjemnější. Po parném horku léta mají lidé z přicházejícího období dešťů velkou radost. Na vesnicích někdy dokonce vycházejí ze dveří a vychutnávají si déšť přímo. Tělesné rysy Pána jsou tedy přirovnány k mrakům v období dešťů. Oddaní se radují z Pánovy krásy, neboť je souhrnem všech druhů krásy. Proto je zde výraz sarva-saundarya-saṅgraham. Nikdo nemůže říci, že tělo Pána postrádá nějaké krásné části. Je zcela pūrṇam. Vše je úplné — stvoření Boha, Jeho krása i Jeho tělesné rysy. To vše je tak úplné, že pouhý pohled na Pánovu krásu může uspokojit všechny touhy. Slova sarva-saundarya vyjadřují, že v hmotném a duchovním světě existují různé druhy krásy a že Pán je vlastní všechny. Z Pánovy krásy se mohou těšit materialisté i spiritualisté. Jelikož Nejvyšší Pán přitahuje každého, včetně démonů a oddaných, materialistů i spiritualistů, nazývá se Kṛṣṇa. Jeho oddaní také přitahují každého. Ṣaḍ-gosvāmī-stotra uvádí: dhīrādhīra-jana-priyau — Gosvāmī jsou stejně drazí oddaným (dhīra) i démonům (adhīra). Přítomnost Pána Kṛṣṇy ve Vṛndāvanu nebyla démonům právě příjemná, ale přítomnost šesti Gosvāmīch těšila i démony. Taková je krása Pánových vztahů s Jeho oddanými — Pán někdy připisuje větší zásluhy Svým oddaným než Sám Sobě. V bitvě na Kurukṣetře například Pán Kṛṣṇa bojoval pouhým udílením pokynů — bojové zásluhy však přesto připadly Arjunovi. Nimitta-mātraṁ bhava savyasācin — “Ty, ó Savyasācī (Arjuno), můžeš být pouhým nástrojem v boji.” (Bg. 11.33) Vše zařídil Pán, ale zásluhy za vítězství získal Arjuna. Také v hnutí pro vědomí Kṛṣṇy se vše děje podle předpovědi Pána Caitanyi, ale zásluhy připadají Jeho upřímným služebníkům. Proto je zde Pán označen jako sarva-saundarya-saṅgraham.

En la estación de las lluvias, el agua de la lluvia es muy agradable. Por eso se la compara con la belleza del Señor. Después del calor abrasador del verano, la gente goza mucho de la estación de las lluvias. En las aldeas la gente sale de las casas y disfruta de la caída de la lluvia. Por eso se comparan los rasgos del cuerpo del Señor con las nubes de la estación de las lluvias. Los devotos disfrutan de la belleza del Señor porque en ella se conjugan todas las bellezas posibles. Por eso se emplea la palabra sarva-saundarya-saṅgraham. Nadie puede decir que no hay belleza en los miembros del cuerpo del Señor. Él es completamente pūrṇam. Todo es completo: la creación de Dios, la belleza de Dios, y los rasgos del cuerpo de Dios. Todo ello es tan completo que, al ver la belleza del Señor, todos los deseos pueden quedar perfectamente satisfechos. La palabra sarva-saundarya indica que en los mundos materiales y espirituales hay distintos tipos de belleza, y que el Señor los contiene todos. De la belleza del Señor pueden disfrutar tanto los materialistas como los espiritualistas. Con Su belleza, el Señor Supremo atrae a todos, sin importar que sean demonios o devotos, materialistas o espiritualistas. Por esa razón, Su nombre es Kṛṣṇa. De la misma manera, Sus devotos también atraen a todos. Como se menciona en el Ṣaḍ-gosvāmī-stotra: dhīrādhīra-jana-priyau: Los Gosvāmīs son tan queridos a los dhīras (devotos) como a los adhīras (demonios). Los demonios no se sentían muy complacidos con la presencia del Señor Kṛṣṇa en Vṛndāvana, pero la presencia de los Seis Gosvāmīs sí les complacía. Esa es la belleza de las relaciones del Señor con Sus devotos; a veces el Señor hace que Sus devotos reciban más mérito que Él. En el campo de batalla de Kurukṣetra, por ejemplo, el Señor Kṛṣṇa participó en la lucha dando indicaciones. Aun así, el mérito del combate fue para Arjuna. Nimitta-mātraṁ bhava savyasācin: «¡Oh, Savyasācī [Arjuna]!, tú no puedes ser más que un instrumento en la contienda» (Bg. 11.33). Fue el Señor quien lo dispuso todo, pero el mérito de la victoria le correspondió a Arjuna. De manera similar, en el movimiento para la conciencia de Kṛṣṇa, todo ocurre conforme a las predicciones del Señor Caitanya, pero quienes reciben el mérito son los sirvientes sinceros del Señor Caitanya. Por consiguiente, este verso se refiere al Señor con las palabras sarva-saundarya-saṅgraham.