Skip to main content

Sloka 11

Text 11

Verš

Texto

sāmudrīṁ devadevoktām
upayeme śatadrutim
yāṁ vīkṣya cāru-sarvāṅgīṁ
kiśorīṁ suṣṭhv-alaṅkṛtām
parikramantīm udvāhe
cakame ’gniḥ śukīm iva
sāmudrīṁ devadevoktām
upayeme śatadrutim
yāṁ vīkṣya cāru-sarvāṅgīṁ
kiśorīṁ suṣṭhv-alaṅkṛtām
parikramantīm udvāhe
cakame ’gniḥ śukīm iva

Synonyma

Palabra por palabra

sāmudrīm — s dcerou oceánu; deva-deva-uktām — na radu nejvyššího poloboha, Pána Brahmy; upayeme — oženil se; śatadrutim — jménem Śatadruti; yām — kterou; vīkṣya — když viděl; cāru — velice přitažlivé; sarva-aṅgīm — všechny tělesné rysy; kiśorīm — mladá; suṣṭhu — dostatečně; alaṅkṛtām — ozdobená šperky; parikramantīm — když obcházela; udvāhe — při svatebním obřadu; cakame — přitahován; agniḥ — bůh ohně; śukīm — k Śukī; iva — jako.

sāmudrīm — con la hija del océano; deva-deva-uktām — aconsejado por el Señor Brahmā, el semidiós supremo; upayeme — se casó; śatadrutim — de nombre Śatadruti; yām — a quien; vīkṣya — viendo; cāru — muy atractivos; sarva-aṅgīm — todos los rasgos de su cuerpo; kiśorīm — muy joven; suṣṭhu — suficientemente; alaṅkṛtām — ataviada con alhajas; parikramantīm — caminar alrededor; udvāhe — en la ceremonia de matrimonio; cakame — sentir atracción; agniḥ — el dios del fuego; śukīm — a Śukī; iva — como.

Překlad

Traducción

Mahārājovi Barhiṣatovi — od této chvíle známém jako Prācīnabarhi—nařídil nejvyšší polobůh, Pán Brahmā, aby se oženil s dcerou oceánu. Jmenovala se Śatadruti, byla velice mladá a její tělesné rysy byly nádherné. Když náležitě oděná a ozdobená přišla do svatební arény a začala ji obcházet, přitahovala boha ohně Agniho natolik, že zatoužil po její společnosti, stejně jako si chtěl kdysi užívat s Śukī.

Mahārāja Barhiṣat, que desde entonces fue conocido como Prācīnabarhi, recibió del Señor Brahmā, el semidiós supremo, la orden de casarse con Śatadruti, la hija del océano. Śatadruti era muy joven, y los rasgos de su cuerpo eran de una belleza perfecta. Cuando, ataviada con el vestido indicado para la ocasión, entró en el recinto del sacrificio y comenzó a caminar alrededor del rey en la ceremonia de matrimonio, el dios del fuego, Agni, sintió tanta atracción por ella que deseó su compañía, como en el pasado había deseado disfrutar de Śukī.

Význam

Significado

V tomto verši je významné slovo suṣṭhv-alaṅkṛtām. Védský způsob je takový, že když se dívka vdává, bohatě a nádherně se ozdobí drahými sárí a šperky a během svatebního obřadu sedmkrát obejde ženicha. Poté na sebe ženich a nevěsta pohlédnou a začnou se navzájem přitahovat na celý život. Jakmile ženich vidí, že nevěsta je krásná, ihned mezi nimi vznikne silné pouto. Śrīmad-Bhāgavatam uvádí, že muži a ženy se navzájem přirozeně přitahují, a když se spojí v manželství, tato připoutanost ještě zesílí. Ženich, který je takto okouzlen, se snaží zařídit pěkný domov a také dobré pole pro pěstování obilí. Pak přijdou děti, přátelé, bohatství. Tak se čím dál více zaplétá do hmotného pojetí života a začíná uvažovat: “To je moje,” a “To já jednám.” Tímto způsobem se iluze hmotné existence prodlužuje donekonečna.

En este verso es significativa la palabra suṣṭhv-alaṅkṛtām. Según el ritual védico, cuando una muchacha se casa, se adorna profusa y suntuosamente con valiosos sarīs y joyas, y durante la ceremonia de matrimonio, camina siete veces alrededor del novio. A continuación, los novios se miran el uno al otro, y la atracción que entonces surge se mantiene durante toda la vida. Cuando el novio se siente atraído por la belleza de la novia, esa atracción mutua queda firmemente establecida. Como se explica en el Śrīmad-Bhāgavatam, entre hombres y mujeres existe una atracción mutua natural; cuando se unen en matrimonio, esa atracción se hace muy fuerte. Debido a esa atracción, el novio procura asentar su hogar en una hermosa casa, y, con el tiempo, necesita un buen campo para producir cereales. Luego vienen los hijos, los amigos y las riquezas, de modo que el varón se enreda cada vez más en los conceptos materiales de la vida, y comienza a pensar: «esto es mío», y «yo soy el que actúa». De esa manera se perpetúa la ilusión de la existencia material.

Slova śukīm iva jsou také významná, neboť když Śatadruti obcházela svého ženicha Prācīnabarhiho, bůh ohně Agni byl přitahován její krásou stejně, jako ho kdysi přitahovala krása Śukī, manželky Saptarṣiů. Bůh ohně byl za dávných časů přítomný na shromáždění Saptarṣiů, kde ho uchvátila krása Śukī, která rovněž prováděla toto obřadné obcházení. Agniho manželka jménem Svāhā na sebe tehdy vzala podobu Śukī a měla s Agnim pohlavní styk. Nejen bůh ohně Agni, ale také nebeský bůh Indra, a někdy dokonce i Pán Brahmā a Pán Śiva — všichni vysoce postavení polobozi — mohou kdykoliv propadnout sexuálnímu okouzlení. Pohlavní pud živých bytostí je tak silný, že hýbe celým hmotným světem. Sexuální přitažlivost je příčinou toho, proč živá bytost zůstává v hmotném světě a musí přijímat různé druhy těl. Blíže je popsána v následujícím verši.

También son significativas las palabras śukīm iva, ya que el dios del fuego, Agni, se sintió atraído por la belleza de Śatadruti mientras esta caminaba alrededor de Prācīnabarhi, su novio, de la misma forma que anteriormente se había sentido atraído por la belleza de Śukī, la esposa de Saptarṣi. En la ceremonia de boda de Saptarṣi, el dios del fuego se sintió atraído por la belleza de Śukī cuando ella caminaba alrededor del novio, como en esta ocasión. La esposa de Agni, Svāhā, adoptó la forma de Śukī y disfrutó con él de la vida sexual. Además de Agni, el dios del fuego, también Indra, el dios del cielo, y a veces incluso el Señor Brahmā y el Señor Śiva, todos los cuales son semidioses que ocupan posiciones muy elevadas, están expuesto a verse atraídos por la vida sexual. El instinto sexual es tan fuerte en las entidades vivientes, que todo el mundo material gira impulsado únicamente por esa atracción; esa es la causa de que permanezcamos en el mundo material y nos veamos forzados a adoptar cuerpos de diversos tipos. En el verso siguiente se explica con mayor claridad esa atracción de la vida sexual.