Sloka 11

Text 11

Verš

Text

sāmudrīṁ devadevoktām
upayeme śatadrutim
yāṁ vīkṣya cāru-sarvāṅgīṁ
kiśorīṁ suṣṭhv-alaṅkṛtām
parikramantīm udvāhe
cakame ’gniḥ śukīm iva

Synonyma

Synonyms

sāmudrīm — s dcerou oceánu; deva-deva-uktām — na radu nejvyššího poloboha, Pána Brahmy; upayeme — oženil se; śatadrutim — jménem Śatadruti; yām — kterou; vīkṣya — když viděl; cāru — velice přitažlivé; sarva-aṅgīm — všechny tělesné rysy; kiśorīm — mladá; suṣṭhu — dostatečně; alaṅkṛtām — ozdobená šperky; parikramantīm — když obcházela; udvāhe — při svatebním obřadu; cakame — přitahován; agniḥ — bůh ohně; śukīm — k Śukī; iva — jako.

sāmudrīm — unto the daughter of the ocean; deva-deva-uktām — being advised by the supreme demigod, Lord Brahmā; upayeme — married; śatadrutim — of the name Śatadruti; yām — whom; vīkṣya — seeing; cāru — very attractive; sarva-aṅgīm — all the features of the body; kiśorīm — youthful; suṣṭhu — sufficiently; alaṅkṛtām — decorated with ornaments; parikramantīm — circumambulating; udvāhe — in the marriage ceremony; cakame — being attracted; agniḥ — the fire-god; śukīm — unto Śukī; iva — like.

Překlad

Translation

Mahārājovi Barhiṣatovi — od této chvíle známém jako Prācīnabarhi—nařídil nejvyšší polobůh, Pán Brahmā, aby se oženil s dcerou oceánu. Jmenovala se Śatadruti, byla velice mladá a její tělesné rysy byly nádherné. Když náležitě oděná a ozdobená přišla do svatební arény a začala ji obcházet, přitahovala boha ohně Agniho natolik, že zatoužil po její společnosti, stejně jako si chtěl kdysi užívat s Śukī.

Mahārāja Barhiṣat — henceforward known as Prācīnabarhi — was ordered by the supreme demigod Brahmā to marry the daughter of the ocean named Śatadruti. Her bodily features were completely beautiful, and she was very young. She was decorated with the proper garments, and when she came into the marriage arena and began circumambulating it, the fire-god Agni became so attracted to her that he desired her company, exactly as he had formerly desired to enjoy Śukī.

Význam

Purport

V tomto verši je významné slovo suṣṭhv-alaṅkṛtām. Védský způsob je takový, že když se dívka vdává, bohatě a nádherně se ozdobí drahými sárí a šperky a během svatebního obřadu sedmkrát obejde ženicha. Poté na sebe ženich a nevěsta pohlédnou a začnou se navzájem přitahovat na celý život. Jakmile ženich vidí, že nevěsta je krásná, ihned mezi nimi vznikne silné pouto. Śrīmad-Bhāgavatam uvádí, že muži a ženy se navzájem přirozeně přitahují, a když se spojí v manželství, tato připoutanost ještě zesílí. Ženich, který je takto okouzlen, se snaží zařídit pěkný domov a také dobré pole pro pěstování obilí. Pak přijdou děti, přátelé, bohatství. Tak se čím dál více zaplétá do hmotného pojetí života a začíná uvažovat: “To je moje,” a “To já jednám.” Tímto způsobem se iluze hmotné existence prodlužuje donekonečna.

In this verse the word suṣṭhv-alaṅkṛtām is significant. According to the Vedic system, when a girl is married, she is very profusely and gorgeously decorated with costly saris and jewelry, and during the marriage ceremony the bride circumambulates the bridegroom seven times. After this, the bridegroom and bride look at one another and become attracted for life. When the bridegroom finds the bride very beautiful, the attraction between them immediately becomes very strongly fixed. As stated in Śrīmad-Bhāgavatam, men and women are naturally attracted to one another, and when they are united by marriage that attraction becomes very strong. Being so strongly attracted, the bridegroom attempts to set up a nice homestead and eventually a good field for producing grains. Then children come, then friends, and then wealth. In this way the male becomes more and more entangled in the material conceptions of life, and he begins to think, “This is mine,” and “It is I who am acting.” In this way the illusion of material existence is perpetuated.

Slova śukīm iva jsou také významná, neboť když Śatadruti obcházela svého ženicha Prācīnabarhiho, bůh ohně Agni byl přitahován její krásou stejně, jako ho kdysi přitahovala krása Śukī, manželky Saptarṣiů. Bůh ohně byl za dávných časů přítomný na shromáždění Saptarṣiů, kde ho uchvátila krása Śukī, která rovněž prováděla toto obřadné obcházení. Agniho manželka jménem Svāhā na sebe tehdy vzala podobu Śukī a měla s Agnim pohlavní styk. Nejen bůh ohně Agni, ale také nebeský bůh Indra, a někdy dokonce i Pán Brahmā a Pán Śiva — všichni vysoce postavení polobozi — mohou kdykoliv propadnout sexuálnímu okouzlení. Pohlavní pud živých bytostí je tak silný, že hýbe celým hmotným světem. Sexuální přitažlivost je příčinou toho, proč živá bytost zůstává v hmotném světě a musí přijímat různé druhy těl. Blíže je popsána v následujícím verši.

The words śukīm iva are also significant, for the fire-god Agni became attracted by the beauty of Śatadruti while she was circumambulating the bridegroom Prācīnabarhi, just as he had previously been attracted to the beauty of Śukī, the wife of Saptarṣi. When the fire-god had been present long ago at the assembly of Saptarṣi, he was attracted by the beauty of Śukī when she was circumambulating in the same way. Agni’s wife, named Svāhā, took the form of Śukī and enjoyed sex life with Agni. Not only the fire-god Agni but the heavenly god Indra and sometimes even Lord Brahmā and Lord Śiva — all very highly situated demigods — are subject to being attracted by sex at any time. The sex drive is so strong in the living entities that the whole material world is running on sex attraction only, and it is due to sex attraction that one remains in the material world and is obliged to accept different types of bodies. The attraction of sex life is more clearly explained in the next verse.