Skip to main content

Sloka 21

Text 21

Verš

Texto

dehaṁ vipannākhila-cetanādikaṁ
patyuḥ pṛthivyā dayitasya cātmanaḥ
ālakṣya kiñcic ca vilapya sā satī
citām athāropayad adri-sānuni
dehaṁ vipannākhila-cetanādikaṁ
patyuḥ pṛthivyā dayitasya cātmanaḥ
ālakṣya kiñcic ca vilapya sā satī
citām athāropayad adri-sānuni

Synonyma

Palabra por palabra

deham — tělo; vipanna — bezvládné; akhila — všechny; cetana — cítila; ādikam — známky; patyuḥ — jejího manžela; pṛthivyāḥ — ke světu; dayitasya — milostivého; ca ātmanaḥ — také k ní; ālakṣya — když viděla; kiñcit — krátkou chvíli; ca — a; vilapya — naříkala; — ona; satī — počestná; citām — na oheň; atha — nyní; āropayat — umístila; adri — kopce; sānuni — na vrcholku.

deham — cuerpo; vipanna — completamente inerte; akhila — todo; cetana — sentimiento; ādikam — señales; patyuḥ — de su esposo; pṛthivyāḥ — el mundo; dayitasya — del misericordioso; ca ātmanaḥ — también de ella misma; ālakṣya — al ver; kiñcit — muy poco; ca — y; vilapya — lamentando; — ella; satī — la casta; citām — al fuego; atha — ahora; āropayat — puso; adri — promontorio; sānuni — en lo alto de.

Překlad

Traducción

Když královna Arci viděla, že její manžel, který byl k ní a k Zemi tak milostivý, již nejeví známky života, chvíli naříkala a potom na vrcholku kopce postavila ohňovou hranici a položila na ni jeho tělo.

Cuando vio que su esposo, que tan misericordioso había sido con ella y con la Tierra, no mostraba signos de vida, la reina Arci se lamentó por un momento; después, levantó una pira ardiente en lo alto de un promontorio y puso encima el cuerpo de su esposo.

Význam

Significado

Když královna viděla, že její manžel přestal jevit známky života, chvíli naříkala. Slovo kiñcit znamená “krátkou chvíli”. Dobře věděla, že její muž nezemřel, přestože již nejevil známky života — jednání, inteligenci a smyslové vnímání. Bhagavad-gītā (2.13) říká:

Después de ver desaparecer los signos de la vida en su esposo, la reina se lamentó por un momento. La palabra kiñcit significa «por un instante». La reina tenía plena conciencia de que su esposo no estaba muerto, a pesar de la desaparición de los signos de la vida, es decir, la actividad, la inteligencia y la percepción de los sentidos. Como se explica en el Bhagavad-gītā (2.13):

dehino 'smin yathā dehe
kaumāraṁ yauvanaṁ jarā
tathā dehāntara-prāptir
dhīras tatra na muhyati
dehino ’smin yathā dehe
kaumāraṁ yauvanaṁ jarā
tathā dehāntara-prāptir
dhīras tatra na muhyati

“Tak jako vtělená duše prochází v tomto těle z dětství do mládí a do stáří, přechází také v okamžiku smrti do jiného těla. Moudrý člověk se touto změnou nedá zmást.”

«Del mismo modo que el alma encarnada pasa en este cuerpo continuamente de la niñez a la juventud y a la vejez, pasa también a otro cuerpo en el momento de la muerte. Una persona sensata no se confunde ante ese cambio».

Když se živá bytost přemísťuje z jednoho těla do druhého — což se obvykle nazývá “smrt” — rozumný člověk nenaříká, neboť ví, že nezemřela, ale pouze změnila tělo. Královna měla důvod se bát zůstat sama v lese s tělem svého manžela — jelikož však byla významnou manželkou vznešené osobnosti, po chvilce nářku si uvědomila, že ji čeká mnoho povinností. Neztrácela tedy čas naříkáním a ihned postavila na vrcholku kopce ohňovou hranici, na kterou položila tělo svého muže, aby ho spálila.

Cuando una entidad viviente pasa de un cuerpo a otro, proceso que generalmente se conoce como «muerte», el hombre cuerdo no se lamenta. Sabe que la entidad viviente no ha muerto, sino que simplemente ha pasado de un cuerpo a otro. La reina debería haber sentido miedo de haberse quedado sola en el bosque con el cuerpo de su esposo, pero como era la gran esposa de una gran personalidad, se lamentó durante un momento, pero de inmediato entendió que tenía muchos deberes que cumplir. Así, en lugar de perder el tiempo lamentándose, enseguida levantó una pira ardiente en lo alto de un promontorio y puso sobre ella el cuerpo de su esposo para quemarlo.

Mahārāja Pṛthu je označen jako dayita, neboť Zemi nejen kraloval, ale také ji chránil jako své vlastní dítě. Stejným způsobem chránil i svou manželku. Povinností krále bylo chránit každého; zvláště zemi, které vládl, a také její občany a členy své rodiny. Jelikož byl Mahārāja Pṛthu dokonalý král, poskytoval ochranu všem, a proto je zde označen jako dayita.

En el verso se describe a Mahārāja Pṛthu con la palabra dayita, pues además de ser rey de la Tierra, la protegió como a una hija que dependiera de él. A su esposa le prodigó los mismos cuidados. Como rey, tenía el deber de proteger a todos, y en especial, a la Tierra, el país en que gobernaba, así como a sus súbditos y a los miembros de su familia. Pṛthu Mahārāja, como rey perfecto, protegió a todos. Por esa razón, en el verso se le describe con la palabra dayita.