Sloka 10

Text 10

Verš

Text

bhagavad-dharmiṇaḥ sādhoḥ
śraddhayā yatataḥ sadā
bhaktir bhagavati brahmaṇy
ananya-viṣayābhavat

Synonyma

Synonyms

bhagavat-dharmiṇaḥ — ten, kdo vykonává oddanou službu; sādhoḥ — oddaného; śraddhayā — s vírou; yatataḥ — snaží se; sadā — vždy; bhaktiḥ — oddanost; bhagavati — Osobnosti Božství; brahmaṇi — původ neosobního Brahmanu; ananya-viṣayā — zcela upevněn, bez odchýlení; abhavat — stal se.

bhagavat-dharmiṇaḥ — one who executes devotional service; sādhoḥ — of the devotee; śraddhayā — with faith; yatataḥ — endeavoring; sadā — always; bhaktiḥ — devotion; bhagavati — unto the Personality of Godhead; brahmaṇi — the origin of impersonal Brahman; ananya-viṣayā — firmly fixed without deviation; abhavat — became.

Překlad

Translation

Tímto způsobem se zcela zaměstnal oddanou službou a dvacet čtyři hodin denně striktně dodržoval pravidla a předpisy podle daných zásad. Tak se rozvinula jeho láska a oddanost k Nejvyšší Osobnosti Božství, Kṛṣṇovi, a stala se neochvějně pevnou.

Mahārāja Pṛthu thus engaged completely in devotional service, executing the rules and regulations strictly according to principles, twenty-four hours daily. Thus his love and devotion unto the Supreme Personality of Godhead, Kṛṣṇa, developed and became unflinching and fixed.

Význam

Purport

Slovo bhagavad-dharmiṇaḥ vyjadřuje, že náboženské činnosti, které Mahārāja Pṛthu vykonával, byly prosté jakékoliv přetvářky. O tom se hovoří na začátku Śrīmad-Bhāgavatamu (1.1.2): dharmaḥ projjhita-kaitavo 'tra — náboženské zásady spojené s přetvářkou jsou obyčejné podvádění. Bhagavad-dharmiṇaḥ vysvětluje Vīrarāghava Ācārya slovy nivṛtta-dharmeṇa, čímž je řečeno, že tento stav nemohou znečišťovat žádné hmotné cíle. Śrīla Rūpa Gosvāmī to vyjádřil takto:

The word bhagavad-dharmiṇaḥ indicates that the religious process practiced by Mahārāja Pṛthu was beyond all pretensions. As stated in the beginning of Śrīmad-Bhāgavatam (1.1.2), dharmaḥ projjhita-kaitavo ’tra: religious principles which are simply pretentious are actually nothing but cheating. Bhagavad-dharmiṇaḥ is described by Vīrarāghava Ācārya as nivṛtta-dharmeṇa, which indicates that it cannot be contaminated by material aspiration. As described by Śrīla Rūpa Gosvāmī:

anyābhilāṣitā-śūnyaṁ
jñāna-karmādy-anāvṛtam
ānukūlyena kṛṣṇānu-
śīlanaṁ bhaktir uttamā

Když se ten, koho neovlivňují hmotné touhy a kdo není znečištěn plodonosnými činnostmi a filozofickou spekulací, plně zapojí do příznivé služby Pánu, pak se jeho jednání nazývá bhagavad-dharma neboli čistá oddaná služba. Slovo brahmaṇi v tomto verši se nevztahuje na neosobní Brahman. Neosobní Brahman je podřízeným rysem Nejvyšší Osobnosti Božství, a jelikož ti, kdo ho uctívají, chtějí splynout se září Brahmanu, nelze je považovat za následovníky bhagavad-dharmy. Impersonalista může poté, co se zklamal v hmotném požitku, chtít splynout s Pánem, ale čistý oddaný Pána po ničem takovém netouží; je tedy skutečný bhagavad-dharmī.

When one who is not inspired by material desires and is not contaminated by the processes of fruitive activity and empiric speculation fully engages in the favorable service of the Lord, his service is called bhagavad-dharma, or pure devotional service. In this verse the word brahmaṇi does not refer to the impersonal Brahman. Impersonal Brahman is a subordinate feature of the Supreme Personality of Godhead, and since impersonal Brahman worshipers desire to merge into the Brahman effulgence, they cannot be considered followers of bhagavad-dharma. After being baffled in his material enjoyment, the impersonalist may desire to merge into the existence of the Lord, but a pure devotee of the Lord has no such desire. Therefore a pure devotee is really bhagavad-dharmī.

Z tohoto verše je jasné, že Mahārāja Pṛthu nikdy neuctíval neosobní Brahman, ale byl vždy čistým oddaným Nejvyšší Osobnosti Božství. Bhagavati brahmaṇi označuje toho, kdo oddaně slouží Osobnosti Božství. Oddaný se nezajímá o splynutí s neosobním Brahmanem, jehož poznání je mu automaticky vyjeveno. Jednání Mahārāje Pṛthua v oddané službě mu umožnilo stát se upevněným a stálým v činnostech oddané služby, aniž by musel hledat oporu u karmy, jñāny či yogy.

It is clear from this verse that Mahārāja Pṛthu was never a worshiper of the impersonal Brahman but was at all times a pure devotee of the Supreme Personality of Godhead. Bhagavati brahmaṇi refers to one who is engaged in devotional service to the Personality of Godhead. A devotee’s knowledge of the impersonal Brahman is automatically revealed, and he is not interested in merging into the impersonal Brahman. Mahārāja Pṛthu’s activities in devotional service enabled him to become fixed and steady in the discharge of devotional activities without having to take recourse to karma, jñāna or yoga.