Sloka 42

Text 42

Verš

Text

rājovāca
kṛto me ’nugrahaḥ pūrvaṁ
hariṇārtānukampinā
tam āpādayituṁ brahman
bhagavan yūyam āgatāḥ

Synonyma

Synonyms

rājā uvāca — král řekl; kṛtaḥ — učiněná; me — mně; anugrahaḥ — bezpříčinná milost; pūrvam — kdysi; hariṇā — Nejvyšší Osobností Božství, Pánem Viṣṇuem; ārta-anukampinā — soucitný k nešťastným; tam — to; āpādayitum — aby bylo potvrzeno; brahman — ó brāhmaṇo; bhagavan — ó mocný; yūyam — vy všichni; āgatāḥ — přišli jste sem.

rājā uvāca — the King said; kṛtaḥ — done; me — unto me; anugrahaḥ — causeless mercy; pūrvam — formerly; hariṇā — by the Supreme Personality of Godhead, Lord Viṣṇu; ārta-anukampinā — compassionate for persons in distress; tam — that; āpādayitum — to confirm it; brahman — O brāhmaṇa; bhagavan — O powerful one; yūyam — all of you; āgatāḥ — have arrived here.

Překlad

Translation

Král řekl: Ó mocný brāhmaṇo, Pán Viṣṇu mě kdysi obdařil Svou bezpříčinnou milostí a naznačil, že navštívíte můj dům. Nyní jste všichni přišli, abyste toto požehnání potvrdili.

The King said: O brāhmaṇa, O powerful one, formerly Lord Viṣṇu showed me His causeless mercy, indicating that you would come to my house, and to confirm that blessing, you have all come.

Význam

Purport

Když se Pán Viṣṇu objevil v obětní aréně, kde král Pṛthu vykonával velkou oběť aśvamedha, předpověděl, že brzy přijdou Kumārové a dají králi dobré rady. Pṛthu Mahārāja si tedy vzpomněl na Pánovu bezpříčinnou milost a uvítal příchod Kumārů, kteří naplnili Pánovu předpověď. Když Pán něco předpoví, naplní Svou předpověď prostřednictvím některého ze Svých oddaných. Pán Caitanya Mahāprabhu předpověděl, že Jeho slavná jména a Hare Kṛṣṇa mahā-mantra se rozšíří do všech měst a vesnic světa a Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura a Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Prabhupāda si přáli naplnit toto velké proroctví. My nyní kráčíme v jejich stopách.

When Lord Viṣṇu appeared in the great arena of sacrifice at the time when King Pṛthu was performing a great sacrifice (aśvamedha), He predicted that the Kumāras would very soon come and advise the King. Therefore Pṛthu Mahārāja remembered the causeless mercy of the Lord and thus welcomed the arrival of the Kumāras, who were fulfilling the Lord’s prediction. In other words, when the Lord makes a prediction, He fulfills that prediction through some of His devotees. Similarly, Lord Caitanya Mahāprabhu predicted that both His glorious names and the Hare Kṛṣṇa mahā-mantra would be broadcast in all the towns and villages of the world. Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura and Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Prabhupāda desired to fulfill this great prediction, and we are following in their footsteps.

Pán Kṛṣṇa řekl Arjunovi ohledně Svých oddaných: kaunteya pratijānīhi na me bhaktaḥ praṇaśyati — “Ó synu Kuntī, směle vyhlas, že Můj oddaný nikdy nezanikne.” (Bg. 9.31) Pán to mohl vyhlásit Sám, ale Jeho touhou bylo použít k tomu Arjunu, a tak dvojnásobně zaručit, že Svůj slib nikdy neporuší. Pán slibuje a Jeho důvěrní oddaní Jeho slib vyplňují. Pán dává mnoho slibů pro dobro trpícího lidstva, ale přestože je tak soucitný, lidské bytosti obvykle nemají velký zájem Mu sloužit. Tento vztah se podobá vztahu mezi otcem a synem — otec má vždy na srdci dobro svého syna, i když na něj syn zapomene nebo na něho nedbá. Významné je slovo anukampinā — Pán je k pokleslým živým bytostem tak soucitný, že Sám přichází do tohoto světa pro jejich dobro.

Regarding His devotees, Lord Kṛṣṇa told Arjuna, kaunteya pratijānīhi na me bhaktaḥ praṇaśyati: “O son of Kuntī, declare it boldly that My devotee will never perish.” (Bg. 9.31) The point is that the Lord Himself could declare such things, but it was His desire to make the declaration through Arjuna and thus doubly assure that His promise would never be broken. The Lord Himself promises, and His confidential devotees execute the promise. The Lord makes so many promises for the benefit of suffering humanity. Although the Lord is very compassionate upon suffering humanity, human beings are generally not very anxious to serve Him. The relationship is something like that between the father and the son; the father is always anxious for the welfare of the son, even though the son forgets or neglects the father. The word anukampinā is significant; the Lord is so compassionate upon the living entities that He comes Himself into this world in order to benefit fallen souls:

yadā yadā hi dharmasya
glānir bhavati bhārata
abhyutthānam adharmasya
tadātmānaṁ sṛjāmy aham

“Kdykoliv a kdekoliv nastává úpadek náboženství a narůstá bezbožnost, ó potomku Bharaty, v té době Osobně sestoupím.” (Bg. 4.7)

“Whenever and wherever there is a decline in religious practice, O descendant of Bharata, and a predominant rise of irreligion — at that time I descend Myself.” (Bg. 4.7)

Soucit vede Pána k tomu, aby se zjevil ve Svých různých podobách. Pán Śrī Kṛṣṇa se zjevil na této planetě ze soucitu s pokleslými dušemi; Pán Buddha se zjevil ze soucitu s nebohými zvířaty, která démoni zabíjeli, a Pán Nṛsiṁhadeva se zjevil ze soucitu s Prahlādem Mahārājem. Pán tedy chová k pokleslým duším v tomto hmotném světě takový soucit, že přichází buď Sám, nebo posílá Své oddané a služebníky, aby naplnili Jeho touhu dovést všechny tyto duše domů, zpátky k Bohu. Pán Śrī Kṛṣṇa přednesl Arjunovi Bhagavad-gītu pro dobro celé lidské společnosti. Inteligentní lidé by tedy měli se vší vážností ocenit význam tohoto hnutí pro vědomí Kṛṣṇy a plně využít pokynů Bhagavad-gīty, jak je beze změn káží Jeho čistí oddaní.

Thus it is out of compassion that the Lord appears in His different forms. Lord Śrī Kṛṣṇa appeared on this planet out of compassion for fallen souls; Lord Buddha appeared out of compassion for the poor animals who were being killed by the demons; Lord Nṛsiṁhadeva appeared out of compassion for Prahlāda Mahārāja. The conclusion is that the Lord is so compassionate upon the fallen souls within this material world that He comes Himself or sends His devotees and His servants to fulfill His desire to have all the fallen souls come back home, back to Godhead. Thus Lord Śrī Kṛṣṇa instructed Bhagavad-gītā to Arjuna for the benefit of the entire human society. Intelligent men should therefore seriously consider this Kṛṣṇa consciousness movement and fully utilize the instructions of Bhagavad-gītā as preached without adulteration by His pure devotees.