Skip to main content

Sloka 3

Text 3

Verš

Texto

tad-darśanodgatān prāṇān
pratyāditsur ivotthitaḥ
sa-sadasyānugo vainya
indriyeśo guṇān iva
tad-darśanodgatān prāṇān
pratyāditsur ivotthitaḥ
sa-sadasyānugo vainya
indriyeśo guṇān iva

Synonyma

Palabra por palabra

tat — jeho; darśana — když viděl; udgatān — vytoužený; prāṇān — život; pratyāditsuḥ — pokojně jít; iva — jako; utthitaḥ — vstal; sa — s; sadasya — se společníky a stoupenci; anugaḥ — vládní úředníci; vainyaḥ — král Pṛthu; indriya-īśaḥ — živá bytost; guṇān iva — jako ovlivněná kvalitami hmotné přírody.

tat — él; darśana — al ver; udgatān — muy deseada; prāṇān — vida; pratyāditsuḥ — yendo pacíficamente; iva — como; utthitaḥ — se levantó; sa — con; sadasya — acompañantes o seguidores; anugaḥ — miembros del gobierno; vainyaḥ — el rey Pṛthu; indriya-īśaḥ — una entidad viviente; guṇān iva — como influida por las modalidades de la naturaleza material.

Překlad

Traducción

Když Mahārāja Pṛthu uviděl čtyři Kumāry, velice si je přál přivítat. Rychle proto vstal se všemi svými vládními úředníky — tak dychtivě jako podmíněná duše, jejíž smysly jsou okamžitě upoutány kvalitami hmotné přírody.

Al ver a los cuatro Kumāras, Pṛthu Mahārāja, muy ansioso de darles la bienvenida, se levantó a toda prisa junto con todos los miembros de su gobierno, con la misma ansiedad que siente un alma condicionada cuyos sentidos se ven de súbito atraídos por las modalidades de la naturaleza material.

Význam

Significado

V Bhagavad-gītě (3.27) je řečeno:

Se dice en el Bhagavad-gītā (3.27):

prakṛteḥ kriyamāṇāni
guṇaiḥ karmāṇi sarvaśaḥ
ahaṅkāra-vimūḍhātmā
kartāham iti manyate
prakṛteḥ kriyamāṇāni
guṇaiḥ karmāṇi sarvaśaḥ
ahaṅkāra-vimūḍhātmā
kartāham iti manyate

Každá podmíněná duše je ovlivněna určitou směsí kvalit hmotné přírody, a proto je přitahována k jistým činnostem, které je nucena vykonávat, jelikož zcela podléhá hmotné přírodě. Pṛthu Mahārāja je zde přirovnán k takové podmíněné duši — nikoliv proto, že by jí byl, ale jelikož tolik dychtil přivítat Kumāry, že to vypadalo, jako by bez nich nemohl žít. Podmíněnou duši přitahují předměty smyslového požitku: oči chtějí vidět krásné věci, uši chtějí slyšet pěknou hudbu, nos se chce těšit vůněmi krásné květiny a jazyk chce ochutnávat dobré jídlo. Stejně tak i další smysly—ruce, nohy, žaludek, genitálie či mysl — jsou natolik přitahovány předměty smyslového požitku, že se podmíněná duše nedokáže ovládat. Pṛthu Mahārāja se také nedokázal udržet, aby nepřivítal čtyři Kumāry, kteří zářili díky své duchovní pokročilosti. Vítal je nejen on sám, ale i všichni jeho úředníci a společníci. Říká se “vrána k vráně sedá, rovný rovného si hledá”. Každého v tomto světě přitahují osoby stejného druhu — opilce přitahují opilci a světce zase světci. Pṛthu Mahārāja dosáhl nejvyšší duchovní pokročilosti, a tím pádem ho přitahovali Kumārové, kteří patřili do téže kategorie. Proto se říká, že se člověk pozná podle své společnosti.

Toda alma condicionada está sometida a la influencia de una particular combinación de las modalidades de la naturaleza material; en consecuencia, se siente atraída hacia determinado tipo de actividades, y como está completamente a merced de la influencia de la naturaleza material, se ve obligada a realizarlas. Aquí se compara a Pṛthu Mahārāja con un alma condicionada, no porque lo fuera, sino porque sentía tanta ansiedad por dar la bienvenida a los Kumāras que parecía que sin ellos fuera a perder la vida. El alma condicionada se siente atraída por los objetos de la complacencia sensorial. Sus ojos sienten atracción por ver cosas bonitas, sus oídos sienten atracción por escuchar buena música, su nariz siente atracción por disfrutar del aroma de una hermosa flor, y su lengua siente atracción por saborear alimentos deliciosos. De manera similar, sus demás sentidos —las manos, piernas, el estómago, los genitales, la mente, etc.— son tan susceptibles de verse atraídos por el objeto de disfrute, que el alma condicionada no puede contenerse. Y Pṛthu Mahārāja, de la misma forma, no podía contener sus deseos de dar la bienvenida a los cuatro Kumāras, que brillaban debido a su progreso en el sendero espiritual; de forma que tanto él como sus acompañantes y los miembros de su gobierno acudieron a recibirles. Hay un dicho: «Dios los crea y ellos se juntan». En este mundo, todos sienten atracción por personas de su misma clase. El borracho se siente atraído hacia los demás borrachos, y la persona santa se siente atraída hacia otras personas santas. En cuestión de avance espiritual, la posición de Pṛthu Mahārāja era suprema, y por consiguiente, se sintió atraído hacia los cuatro Kumāras, que pertenecían a su misma categoría. Por eso se dice: «Dime con quién andas y te diré quién eres».