Sloka 23
Text 23
Verš
Text
tat-sammatānām aparigraheṇa ca
vivikta-rucyā paritoṣa ātmani
vinā harer guṇa-pīyūṣa-pānāt
tat-sammatānām aparigraheṇa ca
vivikta-rucyā paritoṣa ātmani
vinā harer guṇa-pīyūṣa-pānāt
Synonyma
Synonyms
artha — bohatství; indriya — smysly; ārāma — uspokojování; sa-goṣṭhī — s jejich společníkem; atṛṣṇayā — neochotou; tat — to; sammatānām — jelikož je jimi doporučené; aparigraheṇa — nepřijímáním; ca — také; vivikta-rucyā — znechucení; paritoṣe — štěstí; ātmani — vlastní já; vinā — bez; hareḥ — Nejvyšší Osobnosti Božství; guṇa — vlastnosti; pīyūṣa — nektar; pānāt — pít.
artha — riches; indriya — senses; ārāma — gratification; sa-goṣṭhī — with their companion; atṛṣṇayā — by reluctance; tat — that; sammatānām — since approved by them; aparigraheṇa — by nonacceptance; ca — also; vivikta-rucyā — disgusted taste; paritoṣe — happiness; ātmani — self; vinā — without; hareḥ — of the Supreme Personality of Godhead; guṇa — qualities; pīyūṣa — nectar; pānāt — drinking.
Překlad
Translation
Člověk musí dělat pokrok v duchovním životě tím způsobem, že se nebude stýkat s lidmi, které zajímá pouze uspokojování smyslů a vydělávání peněz. Má se vyhýbat nejen jim, ale i těm, kdo se s nimi stýkají. Život si má uspořádat tak, aby nemohl žít v klidu, aniž by pil nektar oslavování Nejvyšší Osobnosti Božství, Hariho. Znechucen smyslovým požitkem, může takto udělat pokrok.
One has to make progress in spiritual life by not associating with persons who are simply interested in sense gratification and making money. Not only such persons, but one who associates with such persons should be avoided. One should mold his life in such a way that he cannot live in peace without drinking the nectar of the glorification of the Supreme Personality of Godhead, Hari. One can be thus elevated by being disgusted with the taste for sense enjoyment.
Význam
Purport
V hmotném světě se každý zajímá o peníze a smyslový požitek. Jediným cílem je vydělat co nejvíc peněz a použít je pro uspokojení smyslů. Śrīla Śukadeva Gosvāmī popsal činnosti materialistů takto:
In the material world everyone is interested in money and sense gratification. The only objective is to earn as much money as possible and utilize it for satisfaction of the senses. Śrīla Śukadeva Gosvāmī thus described the activities of the materialistic persons:
vyavāyena ca vā vayaḥ
divā cārthehayā rājan
kuṭumba-bharaṇena vā
vyavāyena ca vā vayaḥ
divā cārthehayā rājan
kuṭumba-bharaṇena vā
To je typický příklad materialistických osob. V noci promarňují čas tím, že spí více než šest hodin nebo holdují sexu. Tak vypadají jejich noční činnosti a ráno zase jedou do zaměstnání, jen aby vydělávali peníze. Jakmile mají trochu peněz, začnou kvapně nakupovat věci pro své děti a pro ostatní. Takoví lidé nikdy nechtějí pochopit hodnoty života — co je Bůh, co je individuální duše, jaký má vztah s Bohem a podobně. Vše zdegradovalo do té míry, že i ti, kdo by měli být zbožní, se zajímají také jen o smyslový požitek. Počet materialistů ve věku Kali vzrůstá více než v kterémkoliv jiném věku, a proto ti, kdo se chtějí vrátit domů, zpátky k Bohu, mají nejen sloužit realizovaným duším, ale také opustit společnost materialistů, jejichž jediným cílem je vydělávat peníze a používat je k uspokojování smyslů. Nemají také přijímat cíle materialistů, jimiž jsou peníze a smyslový požitek. Proto je řečeno: bhaktiḥ pareśānubhavo viraktir anyatra ca (Bhāg. 11.2.42). Aby člověk pokročil v oddané službě, nesmí ho zajímat materialistický způsob života. To, co dává uspokojení oddaným, neoddané nezajímá.
This is a typical example of materialistic persons. At night they waste their time by sleeping more than six hours or by wasting time in sex indulgence. This is their occupation at night, and in the morning they go to their office or business place just to earn money. As soon as there is some money, they become busy in purchasing things for their children and others. Such persons are never interested in understanding the values of life — what is God, what is the individual soul, what is its relationship with God, etc. Things are degraded to such an extent that those who are supposed to be religious are also at the present moment interested only in sense gratification. The number of materialistic persons in this Age of Kali has increased more than in any other age; therefore persons who are interested in going back home, back to Godhead, should not only engage in the service of realized souls but should give up the company of materialistic persons, whose only aim is to earn money and employ it in sense gratification. They should also not accept the objectives of materialistic persons, namely money and sense gratification. Therefore it is stated, bhaktiḥ pareśānubhavo viraktir anyatra ca (Bhāg. 11.2.42): to advance in devotional service one should be uninterested in the materialistic way of life. That which is the subject matter of satisfaction for the devotees is of no interest to the nondevotees.
Pouhé odmítání — opuštění společnosti materialistů — ovšem nestačí. Musíme mít nějaké zaměstnání. Někdy člověk toužící po duchovním pokroku odejde z materialistické společnosti na osamělé místo, což je doporučeno zvláště yogīnům. Ani to mu však nepomůže, neboť v mnoha případech tito yogīni také poklesnou. Co se týče jñānīch, ti obvykle poklesnou proto, že nepřijímají útočiště u lotosových nohou Pána. Impersonalisté či voidisté se mohou pouze vyhnout styku s projevenou hmotou, ale nemohou zůstat v transcendenci, aniž by se zaměstnávali oddanou službou. Počátkem oddané služby je naslouchat o slávě Nejvyšší Osobnosti Božství. To doporučuje tento verš: vinā harer guṇa-pīyūṣa-pānāt. Člověk musí pít nektar slávy Nejvyšší Osobnosti Božství, to znamená být neustále zaměstnán nasloucháním o slávě Pána a jejím opěvováním. To je prvořadá metoda vedoucí k pokroku v duchovním životě. Totéž doporučuje Pán Caitanya Mahāprabhu v Caitanya-caritāmṛtě. Touží-li někdo po pokroku v duchovním životě, může se díky velkému štěstí setkat s pravým duchovním mistrem a dozvědět se od něho o Kṛṣṇovi. Tím, že slouží duchovnímu mistrovi i Kṛṣṇovi, obdrží semínko oddané služby (bhakti-latā-bīja), a když ho zaseje do svého srdce a zalévá ho nasloucháním a opěvováním, semínko vyroste v bujnou popínavou rostlinu bhakti (bhakti-latā). Tato rostlina je tak silná, že proniká obaly vesmíru a dostává se do duchovního světa, kde roste dál a dál, až dosáhne útočiště lotosových nohou Kṛṣṇy. Chová se stejně jako obyčejná popínavá rostlina, která se pne vzhůru tak dlouho, dokud se pevně neuchytí na střeše — potom se poklidně rozrůstá a dává požadované ovoce. Skutečnou příčinou zrání tohoto ovoce — nektaru naslouchání o slávě Nejvyšší Osobnosti Božství — je zalévání rostlinky oddané služby nasloucháním a opěvováním. Význam spočívá v tom, že nelze žít mimo společnost oddaných — člověk musí žít mezi oddanými, kde neustále probíhá opěvování Pána a naslouchání o Jeho slávě. Hnutí pro vědomí Kṛṣṇy je založeno s tímto cílem — aby stovky středisek ISKCONu mohly dát lidem příležitost naslouchat a opěvovat, přijmout duchovního mistra a přerušit styky s těmi, kdo mají hmotné zájmy. Tak může člověk udělat rozhodný pokrok v návratu domů, zpátky k Bohu.
Simple negation, or giving up the company of materialistic persons, will not do. We must have engagements. Sometimes it is found that a person interested in spiritual advancement gives up the company of material society and goes to a secluded place as recommended for the yogīs especially, but that will also not help a person in spiritual advancement, for in many instances such yogīs also fall down. As far as jñānīs are concerned, generally they fall down without taking shelter of the lotus feet of the Lord. The impersonalists or the voidists can simply avoid the positive material association; they cannot remain fixed in transcendence without being engaged in devotional service. The beginning of devotional service is to hear about the glories of the Supreme Personality of Godhead. That is recommended in this verse: vinā harer guṇa-pīyūṣa-pānāt. One must drink the nectar of the glories of the Supreme Personality of Godhead, and this means that one must be always engaged in hearing and chanting the glories of the Lord. It is the prime method for advancing in spiritual life. Lord Caitanya Mahāprabhu also recommends this in the Caitanya-caritāmṛta. If one wants to make advancement in spiritual life, by great fortune he may meet a bona fide spiritual master and from him learn about Kṛṣṇa. By serving both the spiritual master and Kṛṣṇa he gets the seed of devotional service (bhakti-latā-bīja), and if he sows the seed within his heart and waters it by hearing and chanting, it grows into a luxuriant bhakti-latā, or bhakti creeper. The creeper is so strong that it penetrates the covering of the universe and reaches the spiritual world and continues to grow on and on until it reaches and takes shelter of the lotus feet of Kṛṣṇa, just as an ordinary creeper also grows on and on until it takes a solid shelter on a roof; then it very steadily grows and produces the required fruit. The real cause of the growing of such fruit, which is here called the nectar of hearing the glories of the Supreme Personality of Godhead, is to water the creeper of devotional service by hearing and chanting. The purport is that one cannot live outside the society of devotees; one must live in the association of devotees, where there is constant chanting and hearing of the glories of the Lord. The Kṛṣṇa consciousness movement is started for this purpose, so that hundreds of ISKCON centers may give people a chance to hear and chant, to accept the spiritual master and to disassociate themselves from persons who are materially interested, for in this way one can make solid advancement in going back home, back to Godhead.