Skip to main content

Sloka 16

Text 16

Verš

Text

vyaktam ātmavatām ātmā
bhagavān ātma-bhāvanaḥ
svānām anugrahāyemāṁ
siddha-rūpī caraty ajaḥ
vyaktam ātmavatām ātmā
bhagavān ātma-bhāvanaḥ
svānām anugrahāyemāṁ
siddha-rūpī caraty ajaḥ

Synonyma

Synonyms

vyaktam — jasný; ātma-vatām — transcendentalistů; ātmā — cíl života; bhagavān — Nejvyšší Osobnost Božství; ātma-bhāvanaḥ — neustále toužící povznést živé bytosti; svānām — Jehož oddaní; anugrahāya — aby projevil milost; imām — takto; siddha-rūpī — dokonale seberealizovaní; carati — cestuje; ajaḥ — Nārāyaṇa.

vyaktam — clear; ātma-vatām — of the transcendentalists; ātmā — the goal of life; bhagavān — the Supreme Personality of Godhead; ātma-bhāvanaḥ — always wishing to elevate the living entities; svānām — whose own devotees; anugrahāya — just to show mercy; imām — this way; siddha-rūpī — perfectly self-realized; carati — travels; ajaḥ — Nārāyaṇa.

Překlad

Translation

Nejvyšší Osobnost Božství neustále touží povznést živé bytosti, Své nedílné části, a pro jejich prospěch cestuje po celém světě v podobě seberealizovaných osob, jako jste vy.

The Supreme Personality of Godhead is always anxious to elevate the living entities, who are His parts and parcels, and for their special benefit the Lord travels all over the world in the form of self-realized persons like you.

Význam

Purport

Existují různé druhy transcendentalistů — jñānī neboli impersonalisté, mystičtí yogīni a samozřejmě všichni oddaní Nejvyšší Osobnosti Božství. Kumārové byli ovšem jak yogīni, tak jñānī, a nakonec se stali i bhakty. Zpočátku byli impersonalisté, ale později začali vykonávat oddanou službu, a proto jsou nejlepší z transcendentalistů. Oddaní jsou zástupci Nejvyšší Osobnosti Božství, kteří neustále cestují po všech vesmírech a seznamují podmíněné duše s vědomím Kṛṣṇy, aby je povznesli k jejich původnímu vědomí. Nejlepší oddaní jsou ātmavat — ti, kteří plně realizovali Nejvyšší Duši. Nejvyšší Osobnost Božství sídlí jako Paramātmā v srdci všech a snaží se je povznést na úroveň vědomí Kṛṣṇy. Proto se nazývá ātma-bhāvana. Nejvyšší Pán se neustále snaží dát individuální duši inteligenci, aby Ho mohla pochopit. Je vždy s ní jako přítel po boku přítele a všem živým bytostem dává prostředky odpovídající jejich touhám.

There are different kinds of transcendentalists, namely the jñānīs, or impersonalists, the mystic yogīs and, of course, all the devotees of the Supreme Personality of Godhead. The Kumāras, however, were both yogīs and jñānīs and finally bhaktas later on. In the beginning they were impersonalists, but later they developed devotional activities; therefore they are the best of the transcendentalists. The devotees are representatives of the Supreme Personality of Godhead, and to elevate the conditioned souls to their original consciousness, they travel all over the universes to enlighten the conditioned souls about Kṛṣṇa consciousness. The best devotees are ātmavat, or those who have fully realized the Supreme Soul. The Supreme Personality of Godhead, as Paramātmā, is sitting within everyone’s heart, trying to elevate everyone to the platform of Kṛṣṇa consciousness. Therefore He is called ātma-bhāvana. The Supreme Personality of Godhead is always trying to give the individual soul the intelligence to understand about Himself. He is always with the individual as a friend sitting by the side of a friend, and He gives facilities to all living entities according to their desires.

Důležitým slovem v tomto verši je ātmavatām. Existují tři druhy oddaných: kaniṣṭha-adhikārī, madhyama-adhikārī a uttama-adhikārī — začátečník, kazatel a mahā-bhāgavata, vysoce pokročilý oddaný. Pokročilý oddaný je ten, kdo dokonale zná závěr védského poznání; to ho dělá oddaným. Nejenže je přesvědčený sám, ale dokáže na základě védských důkazů přesvědčit i druhé. Dokáže se také na všechny ostatní živé bytosti dívat jako na nedílné části Nejvyššího Pána, aniž by mezi nimi rozlišoval. Madhyama-adhikārī (kazatel) je také obeznámený se śāstrami a dokáže přesvědčit druhé, ale rozlišuje mezi osobami příznivými a nepříznivými — démonských živých bytostí si nevšímá. Začínající kaniṣṭha-adhikārī toho neví o śāstrách mnoho, ale má naprostou víru v Nejvyšší Osobnost Božství. Kumārové byli mahā-bhāgavatové, protože se po důkladném studiu Absolutní Pravdy stali oddanými. Měli tedy plné poznání o závěru Ved. Pán v Bhagavad-gītě potvrzuje, že existuje mnoho oddaných, ale ten, který je plně seznámený se závěrem Ved, je Mu velice drahý. Každý se snaží dosáhnout co nejvyššího postavení podle své mentality. Karmī, kteří mají tělesné pojetí života, se snaží do nejvyšší míry si užívat smyslového požitku. Jñānī si zase myslí, že nejvyšší postavení znamená splynout se září Pána. Pro oddaného je však nejvyšší dokonalostí kázat po celém světě slávu Nejvyšší Osobnosti Božství. Proto jsou oddaní skutečnými zástupci Nejvyššího Pána, a cestují tedy po světě přímo jako Nārāyaṇa, protože nosí Nārāyaṇa ve svých srdcích a káží o Jeho slávě. Zástupce Nārāyaṇa je stejně dobrý jako Nārāyaṇa, ale nemá z toho usuzovat — jako māyāvādīni — že se stal Nārāyaṇem. Māyāvādīni obvykle oslovují sannyāsīna jako Nārāyaṇa. Zastávají názor, že pouhým přijetím sannyāsu se člověk ihned vyrovná Nārāyaṇovi neboli stane se Nārāyaṇem Samotným. Vaiṣṇavský závěr je jiný, jak vyjádřil Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura:

The word ātmavatām is significant in this verse. There are three different kinds of devotees, namely kaniṣṭha-adhikārī, madhyama-adhikārī and uttama-adhikārī — the neophyte, the preacher and the mahā-bhāgavata, or the highly advanced devotee. The highly advanced devotee is one who knows the conclusion of the Vedas in full knowledge; thus he becomes a devotee. Indeed, not only is he convinced himself, but he can convince others on the strength of Vedic evidence. The advanced devotee can also see all other living entities as part and parcel of the Supreme Lord, without discrimination. The madhyama-adhikārī (preacher) is also well versed in the śāstras and can convince others also, but he discriminates between the favorable and the unfavorable. In other words, the madhyama-adhikārī does not care for the demoniac living entities, and the neophyte kaniṣṭha-adhikārī does not know much about śāstra but has full faith in the Supreme Personality of Godhead. The Kumāras, however, were mahā-bhāgavatas because after scrutinizingly studying the Absolute Truth, they became devotees. In other words, they were in full knowledge of the Vedic conclusion. In the Bhagavad-gītā it is confirmed by the Lord that there are many devotees but that a devotee who is fully conversant in the Vedic conclusion is very dear to Him. Everyone is trying to elevate himself to the highest position according to his mentality. The karmīs, who have a bodily concept of life, try to enjoy sense gratification to the utmost. The jñānīs’ idea of the highest position is merging into the effulgence of the Lord. But a devotee’s highest position is in preaching all over the world the glories of the Supreme Personality of Godhead. Therefore the devotees are actually the representatives of the Supreme Lord, and as such they travel all over the world directly as Nārāyaṇa because they carry Nārāyaṇa within their hearts and preach His glories. The representative of Nārāyaṇa is as good as Nārāyaṇa, but he is not to conclude, like the Māyāvādīs, that he has become Nārāyaṇa. Generally, a sannyāsī is addressed as Nārāyaṇa by the Māyāvādīs. Their idea is that simply by taking sannyāsa one becomes equal to Nārāyaṇa or becomes Nārāyaṇa Himself. The Vaiṣṇava conclusion is different, as stated by Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura:

sākṣād-dharitvena samasta-śāstrair
uktas tathā bhāvyata eva sadbhiḥ
kinto prabhor yaḥ priya eva tasya
vande guroḥ śrī-caraṇāravindam
sākṣād-dharitvena samasta-śāstrair
uktas tathā bhāvyata eva sadbhiḥ
kintu prabhor yaḥ priya eva tasya
vande guroḥ śrī-caraṇāravindam

Podle vaiṣṇavské filozofie je oddaný stejně dobrý jako Nārāyaṇa nikoliv proto, že by se stal Nārāyaṇem, ale protože je nejdůvěrnějším služebníkem Nārāyaṇa. Takové velké osobnosti jednají jako duchovní mistři pro dobro celého lidstva, a z toho důvodu je třeba duchovního mistra, který káže slávu Nārāyaṇa, přijímat jako Nārāyaṇa a projevovat mu všechnu úctu, která náleží Pánovi.

According to the Vaiṣṇava philosophy, a devotee is as good as Nārāyaṇa not by becoming Nārāyaṇa but by becoming the most confidential servant of Nārāyaṇa. Such great personalities act as spiritual masters for the benefit of the people in general, and as such, a spiritual master who is preaching the glories of Nārāyaṇa should be accepted as Nārāyaṇa and be given all respects due Him.