Skip to main content

Sloka 15

Text 15

Verš

Texto

tad ahaṁ kṛta-viśrambhaḥ
suhṛdo vas tapasvinām
sampṛcche bhava etasmin
kṣemaḥ kenāñjasā bhavet
tad ahaṁ kṛta-viśrambhaḥ
suhṛdo vas tapasvinām
sampṛcche bhava etasmin
kṣemaḥ kenāñjasā bhavet

Synonyma

Palabra por palabra

tat — proto; aham — já; kṛta-viśrambhaḥ — zcela přesvědčený; su-hṛdaḥ — přítel; vaḥ — náš; tapasvinām — trpící hmotnými bolestmi; sampṛcche — chci se zeptat; bhave — v tomto hmotném světě; etasmin — tato; kṣemaḥ — konečná realita; kena — jakými prostředky; añjasā — neprodleně; bhavet — může být dosažena.

tat — por lo tanto; aham — yo; kṛta-viśrambhaḥ — teniendo plena seguridad; su-hṛdaḥ — amigo; vaḥ — nuestro; tapasvinām — sufriendo las miserias materiales; sampṛcche — deseo preguntar; bhave — en este mundo material; etasmin — este; kṣemaḥ — la realidad suprema; kena — por qué medios; añjasā — sin tardanza; bhavet — se puede alcanzar.

Překlad

Traducción

Jsem zcela přesvědčený o tom, že osobnosti, jako jste vy, jsou jedinými přáteli těch, kdo hoří v ohni hmotné existence. Proto se vás ptám: Jak můžeme v tomto světě rychle dosáhnout konečného cíle života?

Para las personas que arden en el fuego de la existencia material, los únicos amigos son las personalidades como ustedes; sobre esto no me cabe la menor duda. Por eso les pregunto cómo podemos alcanzar rápidamente el objetivo supremo de la vida en este mundo material.

Význam

Significado

Když světci chodí ode dveří ke dveřím a navštěvují lidi, kteří jsou příliš materialisticky zaměřeni, měli bychom vědět, že nechodí žádat o něco pro svůj osobní prospěch. Ve skutečnosti chodí k materialistům jen proto, aby jim dali opravdové poznání o tom, co je příznivé. Mahārāja Pṛthu o tom byl přesvědčen, a proto neztrácel čas otázkami, jak se Kumārům daří, ale raději se jich zeptal, jak se může rychle osvobodit z nebezpečného postavení v hmotné existenci. Tato otázka se ovšem netýkala jeho osobně. Položil ji pro poučení obyčejných lidí — jakmile člověk potká velkého světce, má se mu okamžitě odevzdat a ptát se ho na osvobození od bolestí hmotné existence. Śrīla Narottama dāsa Ṭhākura říká: saṁsāra-viṣānale, divā-niśi hiyā jvale, juḍāite nā kainu upāya — “Neustále trpíme hmotnými bolestmi a naše srdce planou, ale nenacházíme žádný způsob, jak se z této situace dostat.” Materialistu lze také nazvat tapasvī, což označuje toho, kdo neustále trpí hmotnými bolestmi. Všech těchto bolestí se člověk může zbavit jedině tehdy, když přijme útočiště ve zpívání Hare Kṛṣṇa mantry. Také to vysvětluje Narottama dāsa Ṭhākura: golokera prema-dhana, harināma-saṅkīrtana, rati nā janmila kene tāya. Narottama dāsa Ṭhākura litoval, že nerozvíjel svou připoutanost k transcendentální vibraci Hare Kṛṣṇa mantry. Všichni v tomto hmotném světě trpí hmotnými bolestmi, a chce-li se jich člověk zbavit, musí se stýkat se svatými osobami, čistými oddanými Pána, a zpívat mahā-mantru: Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare / Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare. To je jediná příznivá cesta pro všechny materialisty.

Cuando las personas santas van de puerta en puerta visitando a los que están demasiado ocupados en asuntos materiales, se debe entender que no están pidiendo nada para su beneficio personal. De hecho, las personas santas se dirigen a los materialistas con la única intención de proporcionarles información acerca de lo que es verdaderamente auspicioso. Mahārāja Pṛthu no tenía la menor duda de ello; por esa razón, en lugar de perder el tiempo preguntando a los Kumāras por su bienestar, prefirió preguntarles si podría liberarse pronto de la peligrosa posición de la existencia materialista. Sin embargo, tampoco había hecho esa pregunta llevado por un interés propio. La planteó para enseñar a la gente común que, en caso de encontrarse con una gran persona santa, inmediatamente hay que entregarse a él, y preguntarle cómo liberarse de los sufrimientos materiales de la existencia. Śrīla Narottama dāsa Ṭhākura, en relación con esto, canta: saṁsāra-viṣānale, divā-niśi hiyā jvale, juḍāite nā kainu upāya: «Siempre estamos sufriendo los tormentos materiales, y nuestro corazón arde, pero no podemos encontrar el modo de solucionarlo». La persona materialista puede recibir también el cualitativo de tapasvī, que significa «alguien que siempre está sufriendo los tormentos materiales». Solo el que se refugia en el canto del mantra Hare Kṛṣṇa puede liberarse de esos sufrimientos materiales. Esto también lo explica Narottama dāsa Ṭhākura: golokera prema-dhana, hari-nāma-saṅkīrtana, rati nā janmila kene tāya. Narottama dāsa Ṭhākura se lamenta por no haber cultivado su atracción por la vibración trascendental del mantra Hare Kṛṣṇa. En conclusión, en el mundo material todas las personas sufren los tormentos materiales, y quien desee liberarse de ellos, debe relacionarse con personas santas, devotos puros del Señor, y cantar el mahā-mantra: Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare/ Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare. Esa es la única vía auspiciosa para las personas materialistas.