Sloka 34
Text 34
Verš
Text
iti vainyasya rājarṣeḥ
pratinandyārthavad vacaḥ
pūjito ’nugṛhītvainaṁ
gantuṁ cakre ’cyuto matim
iti vainyasya rājarṣeḥ
pratinandyārthavad vacaḥ
pūjito ’nugṛhītvainaṁ
gantuṁ cakre ’cyuto matim
Synonyma
Synonyms
maitreyaḥ uvāca — velký mudrc Maitreya pokračoval; iti — tak; vainyasya — syna krále Veny (Pṛthua Mahārāje); rāja-ṛṣeḥ — svatého krále; pratinandya — ocenil; artha-vat vacaḥ — hluboké modlitby; pūjitaḥ — uctívaný; anugṛhītvā — dostatečně požehnal; enam — krále Pṛthua; gantum — odejít z toho místa; cakre — rozhodl se; acyutaḥ — Pán, který nepoklesne; matim — v mysli.
maitreyaḥ uvāca — the great sage Maitreya continued to speak; iti — thus; vainyasya — of the son of King Vena (Pṛthu Mahārāja); rāja-ṛṣeḥ — of the saintly King; pratinandya — appreciating; artha-vat vacaḥ — the prayers, which were full of meaning; pūjitaḥ — being worshiped; anugṛhītvā — sufficiently benedicting; enam — King Pṛthu; gantum — to go from that place; cakre — made up; acyutaḥ — the infallible Lord; matim — His mind.
Překlad
Translation
Velký mudrc Maitreya řekl Vidurovi: Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, velmi ocenil hluboké modlitby Mahārāje Pṛthua. Poté, co Jej král náležitě uctil, mu Pán požehnal a rozhodl se odejít.
The great saint Maitreya told Vidura: The Supreme Personality of Godhead amply appreciated the meaningful prayers of Mahārāja Pṛthu. Thus, after being properly worshiped by the King, the Lord blessed him and decided to depart.
Význam
Purport
Nejdůležitější slova v tomto verši jsou pratinandyārthavad vacaḥ. Vyjadřují, že Pán ocenil královy velmi hluboké modlitby. Když se oddaný modlí k Pánu, nechce žádat o hmotný prospěch, ale o Jeho přízeň — modlí se, aby mohl sloužit lotosovým nohám Pána zrození za zrozením. Pán Caitanya proto používá slova mama janmani janmani, která znamenají “zrození za zrozením”, protože oddaný nemá zájem ani o ukončení koloběhu rození. Pán a oddaný se zjevují v tomto hmotném světě zrození za zrozením, ale tato zrození jsou transcendentální. Ve čtvrté kapitole Bhagavad-gīty Pán sdělil Arjunovi, že oba již prošli mnoha zrozeními, ale Pán si na všechny pamatuje, zatímco Arjuna na ně zapomněl. Pán a Jeho důvěrní oddaní se zjevují mnohokrát, aby naplnili Pánovo poslání, ale jelikož jsou tato zrození transcendentální, nedoprovází je utrpení hmotného zrození. Proto se nazývají divya, transcendentální.
Most important in this verse are the words pratinandyārthavad vacaḥ, which indicate that the Lord appreciated the very meaningful prayers of the King. When a devotee prays to the Lord, it is not to ask for material benefits but to ask the Lord for His favor; he prays that he may be engaged in the service of the Lord’s lotus feet birth after birth. Lord Caitanya therefore uses the words mama janmani janmani, which mean “birth after birth,” because a devotee is not even interested in stopping the repetition of birth. The Lord and the devotee appear in this material world birth after birth, but such births are transcendental. In the Fourth Chapter of Bhagavad-gītā the Lord informed Arjuna that both He and Arjuna had undergone many, many births previously, but the Lord remembered everything about them whereas Arjuna had forgotten. The Lord and His confidential devotees appear many times to fulfill the Lord’s mission, but since such births are transcendental, they are not accompanied by the miserable conditions of material birth, and they are therefore called divya, transcendental.
Transcendentálnímu zrození Pána a oddaného je třeba porozumět. Účelem Pánova zrození je ustanovit oddanou službu, která je dokonalým systémem náboženství, a účelem zrození oddaného je šířit tento systém náboženství, bhakti, po celém světě. Pṛthu Mahārāja byl inkarnací moci Pána pro šíření bhakti a Pán mu požehnal, aby ve svém postavení zůstal pevný. Když tedy král odmítl přijmout jakékoliv hmotné požehnání, Pán to vysoce ocenil. Další významné slovo v tomto verši je acyuta, “ten, který nikdy nepoklesne”. I když se Pán zjevuje v tomto hmotném světě, nikdy Ho nelze považovat za jednu z podmíněných duší, které mají sklon poklesnout. Když se Pán zjevuje, zůstává ve Svém duchovním postavení, nedotčený kvalitami hmotné přírody, a proto v Bhagavad-gītě popisuje povahu Svého zjevení slovy ātma-māyayā, “vykonané vnitřní energií”. Pán, který nemůže nikdy poklesnout, se nerodí v hmotném světě z donucení hmotnou přírodou. Zjevuje se, aby znovu ustanovil dokonalý řád náboženských zásad a zbavil lidskou společnost démonských vlivů.
One must understand the transcendental birth of the Lord and the devotee. The purpose of the Lord’s taking birth is to establish devotional service, which is the perfect system of religion, and the purpose of the birth of a devotee is to broadcast the same system of religion, or the bhakti cult, all over the world. Pṛthu Mahārāja was an incarnation of the power of the Lord to spread the bhakti cult, and the Lord blessed him to remain fixed in his position. Thus when the King refused to accept any material benediction, the Lord appreciated that refusal very much. Another significant word in this verse is acyuta, which means “infallible.” Although the Lord appears in this material world, He is never to be considered one of the conditioned souls, who are all fallible. When the Lord appears, He remains in His spiritual position, uncontaminated by the modes of material nature, and therefore in Bhagavad-gītā the Lord expresses the quality of His appearance as ātma-māyayā, “performed by internal potency.” The Lord, being infallible, is not forced by material nature to take birth in this material world. He appears in order to reestablish the perfect order of religious principles and to vanquish the demoniac influence in human society.