Sloka 31
Text 31
Verš
Text
śivaḥ panthāḥ sanātanaḥ
yaṁ pūrve cānusantasthur
yat-pramāṇaṁ janārdanaḥ
śivaḥ panthāḥ sanātanaḥ
yaṁ pūrve cānusantasthur
yat-pramāṇaṁ janārdanaḥ
Synonyma
Synonyms
eṣaḥ — the Vedas; eva — certainly; hi — for; lokānām — of all people; śivaḥ — auspicious; panthāḥ — path; sanātanaḥ — eternal; yam — which (Vedic path); pūrve — in the past; ca — and; anusantasthuḥ — was rigidly followed; yat — in which; pramāṇam — the evidence; janārdanaḥ — Janārdana.
Překlad
Translation
Vedy předkládají věčné náboženské zásady pro příznivý rozvoj lidské civilizace, které byly v minulosti přísně dodržovány. Důkazem této skutečnosti je Samotný Pán, Nejvyšší Osobnost Božství, který se nazývá Janārdana, příznivec všech živých bytostí.
The Vedas give the eternal regulative principles for auspicious advancement in human civilization which have been rigidly followed in the past. The strong evidence of this principle is the Supreme Personality of Godhead, who is called Janārdana, the well-wisher of all living entities.
Význam
Purport
Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, v Bhagavad-gītě prohlásil, že je otcem všech živých bytostí ve všech podobách. Existuje 8 400 000 různých životních druhů a Pán Kṛṣṇa prohlašuje, že je otcem všech. Všechny živé bytosti jsou jakožto nedílné části Nejvyšší Osobnosti Božství Pánovi synové, a jelikož si neustále myslí, že mohou panovat hmotné přírodě, jsou jim pro jejich prospěch dány Vedy, které jim poskytují vedení. Vedy se nazývají apauruṣeya, neboť jejich autorem není žádný člověk ani polobůh, včetně prvního živého tvora, Brahmy. Brahmā není autorem a tvůrcem Ved. I on je jednou z živých bytostí tohoto hmotného světa a nedokáže Vedy napsat či vyslovit sám od sebe. Každá živá bytost tohoto hmotného světa se vyznačuje čtyřmi nedostatky — chybuje, pokládá věci za něco jiného, než ve skutečnosti jsou, podvádí a má nedokonalé smysly. Vedy ovšem nejsou výtvorem žádné bytosti z tohoto hmotného světa; jsou apauruṣeya. Nikdo není schopen zjistit jejich minulost. Moderní lidská civilizace nezná chronologické dějiny světa či vesmíru a nemá historické údaje z doby před více než třemi tisíci lety. Nikdo není schopen určit přesné stáří Ved, protože je nesepsala žádná živá bytost z tohoto hmotného světa. Všechny ostatní systémy poznání mají své nedostatky, neboť byly sepsány či vysloveny lidmi nebo polobohy, kteří jsou výtvorem tohoto světa. Bhagavad-gītā je však apauruṣeya, neboť ji nevyslovil žádný člověk ani polobůh z tohoto hmotného světa. Vyslovil ji Pán Kṛṣṇa, který je mimo hmotné stvoření, což potvrzují nejen ācāryové, jako je Rāmānujācārya a Madhvācārya, ale i věhlasní učenci, jako byl Śaṅkarācārya. Śaṅkarācārya uznal, že Nārāyaṇa a Kṛṣṇa jsou transcendentální, a v Bhagavad-gītě Pán Kṛṣṇa také říká: ahaṁ sarvasya prabhavo mattaḥ sarvaṁ pravartate—“Jsem původem všeho, vše pochází ze Mne.” Hmotné stvoření, včetně Brahmy, Śivy a ostatních polobohů, stvořil Kṛṣṇa, neboť vše pochází z Něho. Kṛṣṇa také říká, že poznat Ho je účelem všech Ved (vedaiś ca sarvair aham eva vedyaḥ). Je prvotním znalcem Ved (veda-vit) a autorem Vedānty (vedānta-kṛt). Vedy nesestavil Brahmā.
In the Bhagavad-gītā the Supreme Personality of Godhead, Kṛṣṇa, has claimed that He is the father of all living entities, regardless of form. There are 8,400,000 different species of life forms, and Lord Kṛṣṇa claims that He is the father of all. Because the living entities are parts and parcels of the Supreme Personality of Godhead, they are all sons of the Lord, and for their benefit, because they are hovering under the impression that they can lord it over material nature, the Vedas are given to them for their guidance. Therefore the Vedas are called apauruṣeya, for they are not written by any man or demigod, including the first living creature, Brahmā. Brahmā is not the creator or author of the Vedas. He is also one of the living beings in this material world; therefore he does not have the power to write or speak the Vedas independently. Every living entity within this material world is subject to four deficiencies: he commits mistakes, he accepts one thing for another, he cheats, and he has imperfect senses. The Vedas, however, are not written by any living creature within this material world. Therefore they are said to be apauruṣeya. No one can trace out the history of the Vedas. Of course, modern human civilization has no chronological history of the world or the universe, and it cannot present actual historical facts older than three thousand years. But no one has traced out when the Vedas were written, because they were never written by any living being within this material world. All other systems of knowledge are defective because they have been written or spoken by men or demigods who are products of this material creation, but Bhagavad-gītā is apauruṣeya, for it was not spoken by any human being or any demigod of this material creation; it was spoken by Lord Kṛṣṇa, who is beyond the material creation. That is accepted by such stalwart scholars as Śaṅkarācārya, not to speak of other ācāryas such as Rāmānujācārya and Madhvācārya. Śaṅkarācārya has accepted that Nārāyaṇa and Kṛṣṇa are transcendental, and in Bhagavad-gītā also Lord Kṛṣṇa has established, ahaṁ sarvasya prabhavo mattaḥ sarvaṁ pravartate: “I am the origin of everything; everything emanates from Me.” This material creation, including Brahmā and Śiva and all the demigods, has been created by Him, for everything has emanated from Him. He also says that the purpose of all the Vedas is to understand Him (vedaiś ca sarvair aham eva vedyaḥ). He is the original veda-vit, or knower of the Vedas, and vedānta-kṛt, or compiler of Vedānta. Brahmā is not the compiler of the Vedas.
Na začátku Śrīmad-Bhāgavatamu je řečeno: tene brahma hṛdā — Svrchovaný Pán, Nejvyšší Absolutní Pravda, vložil védské poznání do srdce Brahmy. To, že ho vyslovil Janārdana, Nejvyšší Osobnost Božství, je důkazem, že védské poznání nemá nedostatky v podobě chyb, iluze, podvádění a nedokonalosti. Tak je přijímáno od nepaměti, počínaje Brahmou. Kulturně vyspělí lidé v Indii odjakživa následují védská náboženská pravidla a zásady. Historii védského náboženství nelze popsat — je sanātana — a jakékoliv pomlouvání Ved se pokládá za ateismus. Vedy jsou označovány slovem setu, “most”. Chce-li člověk dosáhnout své duchovní totožnosti, musí překonat oceán nevědomosti. Vedy jsou jako most, po kterém lze přejít přes tento obrovský oceán.
In the beginning of Śrīmad-Bhāgavatam it is established, tene brahma hṛdā: the Supreme Absolute Truth, the Personality of Godhead, instructed Brahmā in the Vedic knowledge through his heart. Therefore the evidence that Vedic knowledge is free from the defects of mistakes, illusions, cheating and imperfection is that it is spoken by the Supreme Personality of Godhead, Janārdana, and has thus been followed from time immemorial, beginning from Brahmā. The Vedic religion or the principles of the Vedas have been followed by the highly cultured population of India since time immemorial; no one can trace out the history of Vedic religion. Therefore it is sanātana, and any blasphemy against the Vedas is calculated to be atheism. The Vedas are described as setu, which means “a bridge.” If one wants to attain his spiritual existence, one has to cross an ocean of nescience. The Vedas are the bridge by which to cross such a great ocean.
Vedy popisují způsob, jak lidskou společnost rozdělit do čtyř kategorií podle vlastností a schopností každého jednotlivce. Je to vysoce vědecký systém a je rovněž sanātana, neboť nikdo nezjistí jeho počátek a nikdy nenastane jeho konec. Nikdo nemůže zrušit systém vareṇ a āśramů, který dělí společnost do přirozených skupin. Vždy budou například existovat inteligentní lidé se zájmem o duchovní poznání a filozofii, ať už se nazývají brāhmaṇové či nějak jinak. Lidé, kteří mají sklony k řízení a vládě nad ostatními, jsou rovněž v každé lidské společnosti. Ve védském systému se těmto bojovným mužům říká kṣatriyové. Stejně tak ve všech společnostech existují lidé, jejichž zájmem je být hospodářsky úspěšný, rozvíjet podnikatelství, průmysl či peněžnictví, a ti se nazývají vaiśyové. A všude také existují lidé, kteří nemají intelektuální sklony, vůdcovské vlastnosti či schopnosti zajišťovat hospodářský rozvoj, ale jen slouží ostatním. Těm se říká śūdrové neboli dělníci. Celý tento systém je sanātana — existuje od nepaměti a zůstane stejný i v budoucnosti. Na světě není síla, která by ho mohla zrušit. Systém sanātana-dharma je tedy věčný, a následováním védských zásad se proto člověk může povýšit na nejvyšší úroveň duchovního života.
The Vedas describe how to divide the human race into four divisions according to quality and working capacity. This is a very scientific system, and it is also sanātana, for no one can trace out its history and it has no dissolution. No one can stop the system of varṇa and āśrama, or the castes and divisions. For example, whether or not one accepts the name brāhmaṇa, there is a class in society which is known as the intelligent class and which is interested in spiritual understanding and philosophy. Similarly, there is a class of men who are interested in administration and in ruling others. In the Vedic system these martially spirited men are called kṣatriyas. Similarly, everywhere there is a class of men who are interested in economic development, business, industry and moneymaking; they are called vaiśyas. And there is another class who are neither intelligent nor martially spirited nor endowed with the capacity for economic development but who simply can serve others. They are called śūdras, or the laborer class. This system is sanātana — it comes from time immemorial, and it will continue in the same way. There is no power in the world which can stop it. Therefore, since this sanātana-dharma system is eternal, one can elevate himself to the highest standard of spiritual life by following the Vedic principles.
Skutečnost, že v minulosti se mudrci řídili tímto systémem, svědčí o tom, že védské zásady představují standard společenského života. Stoupenci Pána Śivy, kteří holdují alkoholu, omamným látkám a sexu, nemyjí se a kouří gāñju, se však o společenská pravidla nezajímají. To znamená, že lidé, kteří odmítají védské zásady, jsou sami důkazem autoritativního postavení Ved — jelikož nenásledují védské zásady, začínají se podobat zvířatům. Tito lidé, kteří žijí zvířecím životem, jsou přímým svědectvím svrchovanosti védských pokynů.
It is stated that formerly the sages followed this system; therefore to follow the Vedic system is to follow the standard etiquette of society. But the followers of Lord Śiva, who are drunkards, who are addicted to intoxicants and sex life, who do not bathe and who smoke gāñjā, are against all human etiquette. The conclusion is that persons who rebel against the Vedic principles are themselves the evidence that the Vedas are authoritative, because by not following the Vedic principles they become like animals. Such animalistic persons are themselves evidence of the supremacy of the Vedic regulations.