Sloka 32
Text 32
Verš
Text
tarhy ekona-śata-kratuḥ
alaṁ te kratubhiḥ sviṣṭair
yad bhavān mokṣa-dharma-vit
tarhy ekona-śata-kratuḥ
alaṁ te kratubhiḥ sviṣṭair
yad bhavān mokṣa-dharma-vit
Synonyma
Synonyms
pṛthu-kīrteḥ — široko daleko proslulého; pṛthoḥ — krále Pṛthua; bhūyāt — nechť je; tarhi — proto; eka-ūna-śata-kratuḥ — který vykonal devadesát devět yajñí; alam — není nic, co bys mohl získat; te — tebe; kratubhiḥ — vykonáváním obětí; su-iṣṭaiḥ — dobře vykonané; yat — protože; bhavān — ty; mokṣa-dharma-vit — znalec cesty osvobození.
pṛthu-kīrteḥ — of wide renown; pṛthoḥ — of King Pṛthu; bhūyāt — let it be; tarhi — therefore; eka-ūna-śata-kratuḥ — he who performed ninety-nine yajñas; alam — there is nothing to be gained; te — of you; kratubhiḥ — by performing sacrifices; su-iṣṭaiḥ — well performed; yat — because; bhavān — yourself; mokṣa-dharma-vit — the knower of the path of liberation.
Překlad
Translation
“Nechť se Mahārāja Pṛthu spokojí s vykonáním devadesáti devíti obětí,” uzavřel Pán Brahmā. Poté se obrátil na Mahārāje Pṛthua a řekl mu, že jelikož si je plně vědom cesty osvobození, vykonávání dalších obětí je zbytečné.
“Let there be only ninety-nine sacrificial performances for Mahārāja Pṛthu,” Lord Brahmā concluded. Lord Brahmā then turned towards Mahārāja Pṛthu and informed him that since he was thoroughly aware of the path of liberation, what was the use in performing more sacrifices?
Význam
Purport
Pán Brahmā sestoupil, aby uklidnil krále Pṛthua ohledně dokončení jeho sta obětí. Král Pṛthu byl odhodlaný vykonat sto obětí a král Indra to vzal velmi vážně, neboť sám byl známý jako ten, kdo vykonal sto obětí. Závidět svým soupeřům je povahou všech živých bytostí v tomto hmotném světě, a proto i král Indra — přestože je králem nebes — Mahārājovi Pṛthuovi záviděl a chtěl mu zabránit ve vykonání sta obětí. Vznikla tak velká soutěž a král Indra začal pro uspokojení svých smyslů vymýšlet mnoho bezbožných praktik, aby králi Pṛthuovi kladl překážky. Pán Brahmā se osobně zjevil v obětní aréně, aby těmto bezbožnostem učinil přítrž. Co se týče Mahārāje Pṛthua, byl velkým oddaným Nejvyšší Osobnosti Božství, a proto nemusel vykonávat předepsané védské obřady. Tyto obřady se nazývají karma a pro oddaného v transcendentálním postavení nejsou důležité. Mahārāja Pṛthu však byl jako ideální král povinen konat oběti, a proto bylo nutné dosáhnout kompromisu. Požehnáním Pána Brahmy se král Pṛthu stal slavnější než král Indra, a tak bylo jeho odhodlání vykonat sto obětí nepřímo splněno.
Lord Brahmā came down to pacify King Pṛthu regarding his continual performance of one hundred sacrifices. King Pṛthu was determined to perform one hundred sacrifices, and King Indra took this very seriously because Indra himself was known as the performer of one hundred sacrifices. Just as it is the nature of all living entities within this material world to become envious of their competitors, King Indra, although King of heaven, was also envious of King Pṛthu and therefore wanted to stop him from performing one hundred sacrifices. Actually there was great competition, and King Indra, to satisfy his senses, began to invent so many irreligious systems to obstruct King Pṛthu. To stop these irreligious inventions, Lord Brahmā personally appeared in the sacrificial arena. As far as Mahārāja Pṛthu was concerned, he was a great devotee of the Supreme Personality of Godhead; therefore it was not necessary for him to perform the prescribed Vedic ritualistic ceremonies. Such ceremonies are known as karma, and there is no need for a devotee in the transcendental position to execute them. As the ideal king, however, it was King Pṛthu’s duty to perform sacrifices. A compromise was therefore to be worked out. By the blessings of Lord Brahmā, King Pṛthu would become more famous than King Indra. Thus Pṛthu’s determination to perform one hundred sacrifices was indirectly fulfilled by the blessings of Lord Brahmā.