Sloka 41
Text 41
Verš
Text
dīnānāṁ samupekṣakaḥ
sravate brahma tasyāpi
bhinna-bhāṇḍāt payo yathā
dīnānāṁ samupekṣakaḥ
sravate brahma tasyāpi
bhinna-bhāṇḍāt payo yathā
Synonyma
Synonyms
brāhmaṇaḥ — a brāhmaṇa; sama-dṛk — equipoised; śāntaḥ — peaceful; dīnānām — the poor; samupekṣakaḥ — grossly neglecting; sravate — diminishes; brahma — spiritual power; tasya — his; api — certainly; bhinna-bhāṇḍāt — from a cracked pot; payaḥ — water; yathā — just as.
Překlad
Translation
Velcí mudrci uvažovali, že i když je brāhmaṇa pokojný a nestranný, neboť je ke všem stejný, přesto nemá zanedbávat ubohé lidské bytosti. Jestliže tak činí, ubývá tím jeho duchovní síly, stejně jako voda vytéká z prasklé nádoby.
The great sages began to think that although a brāhmaṇa is peaceful and impartial because he is equal to everyone, it is still not his duty to neglect poor humans. By such neglect, a brāhmaṇa’s spiritual power diminishes, just as water kept in a cracked pot leaks out.
Význam
Purport
Brāhmaṇové, nejvyšší složka lidské společnosti, jsou většinou oddaní. Dění v hmotném světě si obvykle nevšímají, protože jsou plně zaměstnáni snahou o duchovní pokrok. Nastane-li však ve společnosti nějaká pohroma, nemohou zůstat nestranní. Kdyby neudělali nic pro zlepšení tísnivých podmínek lidí, je řečeno, že by tím utrpělo jejich duchovní poznání. Téměř všichni mudrci chodí do Himalájí pro svůj osobní prospěch, ale Prahlāda Mahārāja řekl, že nechce osvobození sám. Rozhodl se čekat, dokud nebude schopen osvobodit všechny pokleslé duše světa.
Brāhmaṇas, the topmost section of human society, are mostly devotees. They are generally unaware of the happenings within the material world because they are always busy in their activities for spiritual advancement. Nonetheless, when there is a calamity in human society, they cannot remain impartial. If they do not do something to relieve the distressed condition of human society, it is said that due to such neglect their spiritual knowledge diminishes. Almost all the sages go to the Himālayas for their personal benefit, but Prahlāda Mahārāja said that he did not want liberation alone. He decided to wait until he was able to deliver all the fallen souls of the world.
Brāhmaṇové, kteří dosáhli vznešeného postavení, se nazývají vaiṣṇavové. Existují dva druhy brāhmaṇů — brāhmaṇa-paṇḍita a brāhmaṇa-vaiṣṇava. Každý kvalifikovaný brāhmaṇa je přirozeně velice učený, ale když je jeho učenost pokročilá v pochopení Nejvyšší Osobnosti Božství, stává se brāhmaṇa-vaiṣṇavou. Ten, kdo se nestal vaiṣṇavou, ještě nedosáhl úplné dokonalosti bráhmanské kultury.
In their elevated condition, the brāhmaṇas are called Vaiṣṇavas. There are two types of brāhmaṇas — namely, brāhmaṇa-paṇḍita and brāhmaṇa-vaiṣṇava. A qualified brāhmaṇa is naturally very learned, but when his learning is advanced in understanding the Supreme Personality of Godhead, he becomes a brāhmaṇa-vaiṣṇava. Unless one becomes a Vaiṣṇava, one’s perfection of brahminical culture is incomplete.
Světci moudře uvážili, že i když byl král Vena velmi hříšný, narodil se v rodu Dhruvy Mahārāje a semeno v takovém rodu chrání Keśava, Nejvyšší Osobnost Božství. Na základě toho chtěli podniknout určité kroky ke zlepšení situace. Kvůli nepřítomnosti krále vládl chaos a vše bylo obrácené vzhůru nohama.
The saintly persons considered very wisely that although King Vena was very sinful, he was born in a family descending from Dhruva Mahārāja. Therefore the semen in the family must be protected by the Supreme Personality of Godhead, Keśava. As such, the sages wanted to take some steps to relieve the situation. For want of a king, everything was being disturbed and turned topsy-turvy.