Skip to main content

Sloka 8-9

Texts 8-9

Verš

Texto

ātmānaṁ brahma-nirvāṇaṁ
pratyastamita-vigraham
avabodha-rasaikātmyam
ānandam anusantatam
ātmānaṁ brahma-nirvāṇaṁ
pratyastamita-vigraham
avabodha-rasaikātmyam
ānandam anusantatam
avyavacchinna-yogāgni-
dagdha-karma-malāśayaḥ
svarūpam avarundhāno
nātmano ’nyaṁ tadaikṣata
avyavacchinna-yogāgni-
dagdha-karma-malāśayaḥ
svarūpam avarundhāno
nātmano ’nyaṁ tadaikṣata

Synonyma

Palabra por palabra

ātmānam — sebe; brahma — duše; nirvāṇam — uhasení hmotné existence; pratyastamita — ukončil; vigraham — odloučení; avabodha-rasa — náladou poznání; eka-ātmyam — jednotu; ānandam — blaženost; anusantatam — zvětšoval; avyavacchinna — neustálým; yoga — provozováním yogy; agni — ohněm; dagdha — spálené; karma — touhy po plodech; mala — špinavé; āśayaḥ — v jeho mysli; svarūpam — původní, přirozené postavení; avarundhānaḥ — když realizoval; na — ne; ātmanaḥ — než Nejvyšší Duši; anyam — něco jiného; tadā — tehdy; aikṣata — viděl.

ātmānam — ser; brahma — espíritu; nirvāṇam — extinción de la existencia material; pratyastamita — acabada; vigraham — separación; avabodha-rasa — por la melosidad del conocimiento; eka-ātmyam — unidad; ānandam — bienaventuranza; anusantatam — expandida; avyavacchinna — continuamente; yoga — por la práctica del yoga; agni — por el fuego; dagdha — quemados; karma — deseos fruitivos; mala — sucios; āśayaḥ — en su mente; svarūpam — posición constitucional; avarundhānaḥ — percibiendo; na — no; ātmanaḥ — que el Alma Suprema; anyam — nada más; tadā — entonces; aikṣata — vio.

Překlad

Traducción

Rozšířením svého poznání o Nejvyšším Brahmanu se již osvobodil z pout těla. Toto osvobození se nazývá nirvāṇa. Setrvával na úrovni transcendentální blaženosti, jež se neustále zvětšovala. To bylo možné díky tomu, že se soustavně věnoval bhakti-yoze, která se přirovnává k ohni, neboť spaluje všechny špinavé, hmotné věci. Spočíval ve svém přirozeném postavení seberealizace a neviděl nic jiného než Nejvyššího Pána a sebe samotného v oddané službě.

Mediante la expansión de su conocimiento del Brahman Supremo, se había liberado ya del cautiverio del cuerpo. Esa liberación se denomina nirvāṇa. Desde ese estado de bienaventuranza trascendental, en el que siempre permaneció, la felicidad de su existencia no hacía más que aumentar debido a la práctica continua de bhakti-yoga. Esa práctica de bhakti-yoga se compara con el fuego, pues reduce a cenizas toda la suciedad material. Establecido en su posición constitucional de autorrealización, podía ver al Señor Supremo y podía verse a sí mismo ocupado en servicio devocional. Aparte de esto, no podía ver nada más.

Význam

Significado

Tyto dvě sloky vysvětlují verš z Bhagavad-gīty (18.54):

Estos dos versos desarrollan el siguiente verso del Bhagavad-gītā (18.54):

brahma-bhūtaḥ prasannātmā
na śocati na kāṅkṣati
samaḥ sarveṣu bhūteṣu
mad-bhaktiṁ labhate parām
brahma-bhūtaḥ prasannātmā
na śocati na kāṅkṣati
samaḥ sarveṣu bhūteṣu
mad-bhaktiṁ labhate parām

“Kdo zaujal transcendentální postavení, ihned realizuje Nejvyšší Brahman a je dokonale naplněn radostí. Nikdy se nermoutí ani po ničem netouží a ke všem živým bytostem je stejný. V tomto stavu dosahuje čisté oddané služby Mně.” Totéž vysvětluje Pán Caitanya ve Své Śikṣāṣṭace na začátku prvního verše:

«Aquel que se establece en el plano trascendental percibe de inmediato el Brahman Supremo y se vuelve plenamente dichoso. Nunca se lamenta ni desea poseer nada. Tiene la misma disposición para con todas las entidades vivientes. Habiendo alcanzado ese estado, Me ofrece servicio devocional puro». El Señor Caitanya explica esto mismo al principio del Śikṣāṣṭaka:

ceto-darpaṇa-mārjanaṁ bhava-mahā-dāvāgni-nirvāpaṇaṁ
śreyaḥ-kairava-candrikā-vitaraṇaṁ vidyā-vadhū-jīvanam
ceto-darpaṇa-mārjanaṁ bhava-mahā-dāvāgni-nirvāpaṇaṁ
śreyaḥ-kairava-candrikā-vitaraṇaṁ vidyā-vadhū-jīvanam

Bhakti-yoga je nejvyšší jógový systém a v rámci něho je zpívání svatého jména Pána nejdokonalejším způsobem oddané služby. Zpíváním svatého jména lze dosáhnout nirvāṇy, osvobození z hmotné existence, a stále zvětšovat svoji blaženost duchovního života, jak popisuje Pán Caitanya (ānandāmbudhi-vardhanam). Ten, kdo dospěl do takového postavení, již nemá zájem o hmotné bohatství, ba dokonce ani o královský trůn a vládu nad celou planetou. Toto postavení se nazývá viraktir anyatra syāt a je výsledkem oddané služby.

El proceso de bhakti-yoga es el sistema de yoga más elevado, y en ese sistema el canto del santo nombre es la práctica más importante de servicio devocional. Con el canto del santo nombre se puede alcanzar la perfección del nirvāṇa, es decir, la liberación de la existencia material, y de ese modo hacer que vaya en aumento la bienaventuranza de la vida en la existencia espiritual, tal como explica el Señor Caitanya (ānandāmbudhi-vardhanam). Aquel que alcanza esa posición pierde todo interés en opulencias materiales, tronos reales, e incluso en la soberanía sobre el planeta entero. Esa situación se denomina viraktir anyatra syāt. Ese es el resultado del servicio devocional.

Čím více děláme pokrok v oddané službě, tím více se odpoutáváme od hmotného bohatství a hmotných činností. To je duchovní přirozenost, která je plná blaženosti. Stejnou věc popisuje Bhagavad-gītā (2.59): paraṁ dṛṣṭvā nivartate — když okusíme vyšší, blažený duchovní život, přestaneme vyhledávat hmotný požitek. Pokrok v duchovním poznání, který se přirovnává k planoucímu ohni, spaluje všechny hmotné touhy na popel. Dokonalosti mystické yogy se dosahuje v neustálém spojení s Nejvyšší Osobností Božství prostřednictvím oddané služby. Oddaný myslí na Nejvyšší Osobu na každém kroku svého života. Každá podmíněná duše si nese spoustu reakcí ze svého minulého života, ale samotnou oddanou službou může všechny nečistoty okamžitě spálit na popel. To popisuje Nārada-pañcarātra: sarvopādhi-vinirmuktaṁ tat-paratvena nirmalam.

Cuanto más se avanza en el servicio devocional, mayor es el desapego con respecto a la opulencia y las actividades materiales. Así es la naturaleza espiritual, llena de bienaventuranza, como se explica también en el Bhagavad-gītā (2.59): paraṁ dṛṣṭvā nivartate: Cuando se prueba una vida superior, llena de felicidad en el plano espiritual de la existencia, se deja de tomar parte en el disfrute material. Con el avance en el conocimiento espiritual, que se considera que es como un fuego ardiente, todos los deseos materiales quedan reducidos a cenizas. La perfección del yoga místico se puede alcanzar cuando se mantiene una relación ininterrumpida con el Señor Supremo mediante el desempeño de servicio devocional. El devoto siempre está pensando en la Persona Suprema, a cada paso que da en la vida. Aunque toda alma condicionada está cargada con las reacciones de su vida anterior, basta con que ejecute servicio devocional para que todas esas cosas sucias se vean de inmediato reducidas a cenizas. Esto se explica en el Nārada-pañcarātra: sarvopādhi-vinirmuktaṁ tat-paratvena nirmalam.