Sloka 6
Text 6
Verš
Text
abhavāya bhava-cchidam
yuktaṁ virahitaṁ śaktyā
guṇa-mayyātma-māyayā
abhavāya bhava-cchidam
yuktaṁ virahitaṁ śaktyā
guṇa-mayyātma-māyayā
Synonyma
Synonyms
bhajasva — zaměstnej se v oddané službě; bhajanīya — hodné uctívání; aṅghrim — Pánu, Jehož lotosové nohy; abhavāya — pro osvobození z hmotné existence; bhava-chidam — kdo přetne uzel hmotného zapletení; yuktam — připoutaný; virahitam — stranou; śaktyā — ke Své energii; guṇa-mayyā — složené z kvalit hmotné přírody; ātma-māyayā — Jeho nepředstavitelnou energií.
bhajasva — engage in devotional service; bhajanīya — worthy to be worshiped; aṅghrim — unto Him whose lotus feet; abhavāya — for deliverance from material existence; bhava-chidam — who cuts the knot of material entanglement; yuktam — attached; virahitam — aloof; śaktyā — to His potency; guṇa-mayyā — consisting of the modes of material nature; ātma-māyayā — by His inconceivable potency.
Překlad
Translation
Plně se zaměstnej v oddané službě Pánu, který jediný nás může vysvobodit ze zapletení v hmotné existenci. Pán je připoutaný ke Své hmotné energii, ale současně Ho neovlivňují její činnosti. Vše v tomto hmotném světě se děje působením nepředstavitelné energie Nejvyšší Osobnosti Božství.
Engage yourself fully, therefore, in the devotional service of the Lord, for only He can deliver us from this entanglement of materialistic existence. Although the Lord is attached to His material potency, He is aloof from her activities. Everything in this material world is happening by the inconceivable potency of the Supreme Personality of Godhead.
Význam
Purport
V návaznosti na předchozí verš zde Kuvera Dhruvovi říká, že by se měl zaměstnat v oddané službě Pánu. Neosobnímu Brahmanu nelze oddaně sloužit, přestože je jedním z aspektů Nejvyšší Osobnosti Božství. Bhajasva, “oddaně sloužit”, předpokládá existenci služebníka, služby a obsluhovaného. Nejvyšší Pán je ten, komu se slouží, činnost určená k Jeho uspokojení se nazývá služba a ten, kdo takovou službu vykonává, je služebník. Pán je také podle tohoto verše jediný, komu se má sloužit. Bhagavad-gītā to potvrzuje slovy mām ekaṁ śaraṇaṁ vraja. Polobozi jsou jako Jeho ruce a nohy a není nutné jim sloužit zvlášť. Sloužením Nejvyššímu Pánu sloužíme Jeho rukám a nohám automaticky. Bhagavad-gītā (12.7) dále vysvětluje: teṣām ahaṁ samuddhartā mṛtyu-saṁsāra-sāgarāt. Na důkaz Své zvláštní přízně Pán řídí Svého oddaného zevnitř takovým způsobem, aby se nakonec vymanil ze zapletení v hmotné existenci. Nikdo jiný nedokáže živou bytost vyprostit z hmotného světa. Hmotná energie je projevem jedné z mnohých energií Nejvyšší Osobnosti Božství (parāsya śaktir vividhaiva śrūyate), stejně jako teplo a světlo jsou energie ohně. Hmotná energie se od Pána neliší, ale Pán je na ní naprosto nezávislý. Živá bytost, součást okrajové energie Pána, upadne do zajetí hmotné energie, když zatouží ovládat hmotný svět. Pána tato touha neovlivňuje, ale jakmile se tatáž živá bytost zapojí do Jeho oddané služby, Pán je k této službě přitahován. Tomu se říká yuktam. Oddaný vnímá Nejvyššího Pána i v hmotné energii. Taková je Pánova nepředstavitelná moc. Hmotná energie působí prostřednictvím tří hmotných kvalit, které vytvářejí akce a reakce hmotného světa. Neoddaní jsou těmito akcemi a reakcemi hmotné existence poutáni, zatímco oddaní, kteří znají způsob, jak vše využít ve službě Nejvyššímu Pánu, jsou mimo jejich vliv. Pán je zde proto označen jako bhava-cchidam neboli “ten, kdo osvobozuje ze zapletení v hmotné existenci”.
In continuation of the previous verse, it is specifically mentioned here that Dhruva Mahārāja should engage himself in devotional service. Devotional service cannot be rendered to the impersonal Brahman feature of the Supreme Personality of Godhead. Whenever the word bhajasva appears, meaning “engage yourself in devotional service,” there must be the servant, service and the served. The Supreme Personality of Godhead is served, the mode of activities to please Him is called service, and one who renders such service is called the servant. Another significant feature in this verse is that only the Lord, and no one else, is to be served. That is confirmed in the Bhagavad-gītā (mām ekaṁ śaraṇaṁ vraja). There is no need to serve the demigods, who are just like the hands and legs of the Supreme Lord. When the Supreme Lord is served, the hands and legs of the Supreme Lord are automatically served. There is no need of separate service. As stated in Bhagavad-gītā (12.7), teṣām ahaṁ samuddhartā mṛtyu-saṁsāra-sāgarāt. This means that the Lord, in order to show specific favor to the devotee, directs the devotee from within in such a way that ultimately he is delivered from the entanglement of material existence. No one but the Supreme Lord can help the living entity be delivered from the entanglement of this material world. The material energy is a manifestation of one of the Supreme Personality of Godhead’s varieties of potencies (parāsya śaktir vividhaiva śrūyate). This material energy is one of the Lord’s potencies, as much as heat and light are potencies of fire. The material energy is not different from the Supreme Godhead, but at the same time He has nothing to do with the material energy. The living entity, who is of the marginal energy, is entrapped by the material energy on the basis of his desire to lord it over the material world. The Lord is aloof from this, but when the same living entity engages himself in the devotional service of the Lord, then he becomes attached to this service. This situation is called yuktam. For devotees the Lord is present even in the material energy. This is the inconceivable potency of the Lord. Material energy acts in the three modes of material qualities, which produce the action and reaction of material existence. Those who are not devotees become involved in such activities, whereas devotees, who are dovetailed with the Supreme Personality of Godhead, are freed from such action and reaction of the material energy. The Lord is therefore described herewith as bhava-cchidam, one who can give deliverance from the entanglement of material existence.