Skip to main content

Sloka 22

Text 22

Verš

Text

taṁ kṛṣṇa-pādābhiniviṣṭa-cetasaṁ
baddhāñjaliṁ praśraya-namra-kandharam
sunanda-nandāv upasṛtya sasmitaṁ
pratyūcatuḥ puṣkaranābha-sammatau
taṁ kṛṣṇa-pādābhiniviṣṭa-cetasaṁ
baddhāñjaliṁ praśraya-namra-kandharam
sunanda-nandāv upasṛtya sasmitaṁ
pratyūcatuḥ puṣkaranābha-sammatau

Synonyma

Synonyms

tam — k němu; kṛṣṇa — Pána Kṛṣṇy; pāda — na lotosové nohy; abhiniviṣṭa — pohroužený v myšlenkách; cetasam — jehož srdce; baddha-añjalim — se sepjatýma rukama; praśraya — velice pokorně; namra — poklonil se; kandharam — jehož krk; sunanda — Sunanda; nandau — a Nanda; upasṛtya — přistoupili; sa-smitam — s úsměvem; pratyūcatuḥ — oslovili; puṣkara-nābha — Pána Viṣṇua, Jenž má lotosový pupek; sammatau — důvěrní služebníci.

tam — him; kṛṣṇa — of Lord Kṛṣṇa; pāda — of the lotus feet; abhiniviṣṭa — absorbed in thought; cetasam — whose heart; baddha-añjalim — with folded hands; praśraya — very humbly; namra — bowed; kandharam — whose neck; sunanda — Sunanda; nandau — and Nanda; upasṛtya — approaching; sa-smitam — smilingly; pratyūcatuḥ — addressed; puṣkara-nābha — of Lord Viṣṇu, who has a lotus navel; sammatau — confidential servants.

Překlad

Translation

Dhruva Mahārāja byl neustále pohroužený v myšlenkách na lotosové nohy Pána Kṛṣṇy. Jeho srdce bylo plné Kṛṣṇy. Když k němu dva důvěrní služebníci Nejvyššího Pána, Nanda a Sunanda, s úsměvem přistoupili, pokorně se jim poklonil se sepjatýma rukama. Poté k němu takto promluvili.

Dhruva Mahārāja was always absorbed in thinking of the lotus feet of Lord Kṛṣṇa. His heart was full with Kṛṣṇa. When the two confidential servants of the Supreme Lord, who were named Nanda and Sunanda, approached him, smiling happily, Dhruva stood with folded hands, bowing humbly. They then addressed him as follows.

Význam

Purport

Důležité je slovo puṣkaranābha-sammatau. Kṛṣṇa, Pán Viṣṇu, má lotosové oči, lotosový pupek, lotosové nohy a lotosové dlaně. Zde je nazván puṣkara-nābha, což znamená “Nejvyšší Pán, Jenž má lotosový pupek”. Sammatau znamená “dva důvěrní nebo velice poslušní služebníci”. Rozdíl mezi materialistickým a duchovním způsobem života je, že ten první znamená neposlušnost a druhý naopak poslušnost vůli Nejvyššího Pána. Všechny živé bytosti jsou nedílné části Osobnosti Božství a jejich přirozenou povinností je Pána vždy poslouchat. V tom spočívá dokonalá jednota.

In this verse the word puṣkaranābha-sammatau is significant. Kṛṣṇa, or Lord Viṣṇu, is known for His lotus eyes, lotus navel, lotus feet and lotus palms. Here He is called puṣkara-nābha, which means “the Supreme Personality of Godhead, who has a lotus navel,” and sammatau means “two confidential or very obedient servants.” The materialistic way of life differs from the spiritual way of life in that one is disobedience and the other is obedience to the will of the Supreme Lord. All living entities are part and parcel of the Supreme Lord, and they are supposed to be always agreeable to the order of the Supreme Person; that is perfect oneness.

Ve vaikuṇṭhském světě žijí všechny živé bytosti v jednotě s Nejvyšším Pánem, jelikož Mu nikdy neodporují. Zde v hmotném světě však nejsou sammata, poslušné, ale naopak asammata, neposlušné. Lidská životní podoba je příležitostí naučit se poslouchat Pánovy pokyny. Takovou výchovu zavádí do společnosti hnutí pro vědomí Kṛṣṇy. Bhagavad-gītā říká, že zákony přírody jsou neúprosné a nikdo je nemůže překonat. Snadno je překonají jen ti, kdo se Nejvyššímu Pánu odevzdají a souhlasí, že budou následovat Jeho pokyny. Dhruva Mahārāja v tomto ohledu poskytuje jedinečný příklad. Jen díky tomu, že přijal pokyny Nejvyšší Osobnosti Božství a vyvinul lásku k Bohu, dostal příležitost setkat se s důvěrnými služebníky Pána Viṣṇua tváří v tvář. To, co bylo možné pro Dhruvu, je možné pro všechny. Každý, kdo se upřímně věnuje oddané službě, může časem dosáhnout téže dokonalosti lidské životní podoby.

In the Vaikuṇṭha world all the living entities are in oneness with the Supreme Godhead because they never defy His orders. Here in the material world, however, they are not sammata, agreeable, but always asammata, disagreeable. This human form of life is a chance to be trained to be agreeable to the orders of the Supreme Lord. To bring about this training in society is the mission of the Kṛṣṇa consciousness movement. As stated in the Bhagavad-gītā, the laws of material nature are very strict; no one can overcome the stringent laws of material nature. But one who becomes a surrendered soul and agrees to the order of the Supreme Lord can easily overcome those stringent laws. The example of Dhruva Mahārāja is very fitting. Simply by becoming agreeable to the orders of the Supreme Personality of Godhead and by developing love of Godhead, Dhruva got the chance to personally meet the confidential servants of Lord Viṣṇu face to face. What was possible for Dhruva Mahārāja is possible for everyone. Anyone who very seriously engages in devotional service can obtain, in due course of time, the same perfection of the human form of life.