Sloka 11

Text 11

Verš

Text

tvaṁ bhakti-yoga-paribhāvita-hṛt-saroja
āsse śrutekṣita-patho nanu nātha puṁsām
yad-yad-dhiyā ta urugāya vibhāvayanti
tat-tad-vapuḥ praṇayase sad-anugrahāya

Synonyma

Synonyms

tvam — Tobě; bhakti-yoga — v oddané službě; paribhāvita — kdo je na sto procent zaměstnán; hṛt — srdce; saroje — na lotosu; āsse — pobýváš; śruta-īkṣita — viděn skrze ucho; pathaḥ — cesta; nanu — nyní; nātha — ó můj Pane; puṁsām — oddaných; yat-yat — cokoliv; dhiyā — meditací; te — Tvoje; urugāya — ó slavný; vibhāvayanti — zvláště myslí na; tat-tat — tutéž; vapuḥ — transcendentální podobu; praṇayase — projevuješ; sat-anugrahāya — abys ukázal Svoji bezpříčinnou milost.

tvam — unto You; bhakti-yoga — in devotional service; paribhāvita — being one-hundred-percent engaged; hṛt — of the heart; saroje — on the lotus; āsse — You reside; śruta-īkṣita — seen through the ear; pathaḥ — the path; nanu — now; nātha — O my Lord; puṁsām — of the devotees; yat-yat — whichever; dhiyā — by meditating; te — Your; urugāya — O multiglorious; vibhāvayanti — they specifically think of; tat-tat — the very same; vapuḥ — transcendental form; praṇayase — do You manifest; sat-anugrahāya — to show Your causeless mercy.

Překlad

Translation

Ó můj Pane, Tvoji oddaní Tě vidí skrze uši prostřednictvím autorizovaného naslouchání. Jejich srdce se tak očišťují a Ty do nich usedáš. Jsi ke Svým oddaným tak milostivý, že se projevuješ v takové věčné transcendentální podobě, v jaké na Tebe stále myslí.

O my Lord, Your devotees can see You through the ears by the process of bona fide hearing, and thus their hearts become cleansed, and You take Your seat there. You are so merciful to Your devotees that You manifest Yourself in the particular eternal form of transcendence in which they always think of You.

Význam

Purport

V tomto verši je řečeno, že Pán se před oddaným projevuje v takové podobě, v jaké Ho chce oddaný uctívat, a to znamená, že se Pán podřizuje touze oddaného — až do té míry, že projevuje právě tu Svoji podobu, jakou chce oddaný vidět. Pán uspokojuje tento požadavek oddaného, protože se přizpůsobuje podle jeho transcendentální láskyplné služby. To rovněž potvrzuje Bhagavad-gītā (4.11): ye yathā māṁ prapadyante tāṁs tathaiva bhajāmy aham. Musíme ovšem vědět, že Pán nikdy neslouží příkazům oddaného. Zde se o tom zvláště hovoří: tvaṁ bhakti-yoga-paribhāvita. To ukazuje účinnost zralé oddané služby, která vede k dosažení premy, lásky k Bohu. Tato premā je dosažena postupným vývojem od víry k lásce. Na základě víry se člověk začíná sdružovat s pravými oddanými. Díky této společnosti se může později zapojit do pravé oddané služby, ke které patří řádné zasvěcení a vykonávání prvořadých povinností oddaného, jak jsou předepsány ve zjevených písmech. To je zde vyjádřeno slovem śrutekṣita. Cesta śrutekṣita znamená naslouchat pravým oddaným, kteří jsou důkladně seznámeni s védskou moudrostí a oproštěni od světského sentimentu. Tímto autorizovaným nasloucháním se začínající oddaný očišťuje od všech hmotných nesmyslů a vyvíjí připoutanost k jedné z mnoha transcendentálních podob Pána, které popisují Vedy.

The statement here that the Lord manifests Himself before the devotee in the form in which the devotee likes to worship Him indicates that the Lord becomes subordinate to the desire of the devotee — so much so that He manifests His particular form as the devotee demands. This demand of the devotee is satisfied by the Lord because He is pliable in terms of the transcendental loving service of the devotee. This is also confirmed in Bhagavad-gītā (4.11): ye yathā māṁ prapadyante tāṁs tathaiva bhajāmy aham. We should note, however, that the Lord is never the order supplier of the devotee. Here in this verse it is particularly mentioned: tvaṁ bhakti-yoga-paribhāvita. This indicates the efficiency achieved through execution of matured devotional service, or prema, love of Godhead. This state of prema is achieved by the gradual process of development from faith to love. On faith one associates with bona fide devotees, and by such association one can become engaged in bona fide devotional service, which includes proper initiation and the execution of the primary devotional duties prescribed in the revealed scriptures. This is clearly indicated herein by the word śrutekṣita. The śrutekṣita path is to hear from bona fide devotees who are conversant with Vedic wisdom, free from mundane sentiment. By this bona fide hearing process, the neophyte devotee becomes cleansed of all material rubbish, and thus he becomes attached to one of the many transcendental forms of the Lord, as described in the Vedas.

Tato připoutanost oddaného k určité podobě Pána se zakládá na přirozené náklonnosti. Každá živá bytost byla původně připoutána k určitému druhu transcendentální služby, protože je věčným služebníkem Pána. Pán Caitanya říká, že živá bytost je věčným služebníkem Nejvyšší Osobnosti Božství, Śrī Kṛṣṇy. Každá živá bytost proto věčně chová k Pánu určitý druh služebnického vztahu. Tato určitá připoutanost je znovu vyvolána vykonáváním usměrněné oddané služby Pánu, a oddaný tak začíná být poután k věčné podobě Pána, přesně jako ten, u koho je tomu tak věčně. Tato připoutanost k určité podobě Pána se nazývá svarūpa-siddhi. Pán sedí na lotosovém srdci oddaného v té věčné podobě, kterou si čistý oddaný přeje vidět, a tak není od oddaného nikdy odloučen, což bylo potvrzeno v jednom z předchozích veršů. Pán se ovšem neukazuje tomu, kdo Ho uctívá pouze příležitostně nebo neupřímně a kdo by zneužíval Jeho přízně. To je potvrzeno v Bhagavad-gītě (7.25): nāhaṁ prakāśaḥ sarvasya yoga-māyā-samāvṛtaḥ. Před neoddanými nebo příležitostnými oddanými, kteří slouží svým smyslům, se Pán zakrývá Svou yoga-māyou. Pána nikdy nemohou vidět falešní oddaní, kteří uctívají polobohy spravující vesmír. Závěr je takový, že Pán nikdy neplní příkazy falešných oddaných, ale je vždy připraven odpovědět na touhu čistého oddaného, který si neklade žádné podmínky, neboť se zbavil posledních stop hmotné nákazy.

This attachment of the devotee to a particular form of the Lord is due to natural inclination. Each and every living entity is originally attached to a particular type of transcendental service because he is eternally the servitor of the Lord. Lord Caitanya says that the living entity is eternally a servitor of the Supreme Personality of Godhead, Śrī Kṛṣṇa. Therefore, every living entity has a particular type of service relationship with the Lord, eternally. This particular attachment is invoked by practice of regulative devotional service to the Lord, and thus the devotee becomes attached to the eternal form of the Lord, exactly like one who is already eternally attached. This attachment for a particular form of the Lord is called svarūpa-siddhi. The Lord sits on the lotus heart of the devotee in the eternal form the pure devotee desires, and thus the Lord does not part from the devotee, as confirmed in the previous verse. The Lord, however, does not disclose Himself to a casual or unauthentic worshiper to be exploited. This is confirmed in Bhagavad-gītā (7.25): nāhaṁ prakāśaḥ sarvasya yoga-māyā-samāvṛtaḥ. Rather, by yoga-māyā, the Lord remains concealed to the nondevotees or casual devotees who are serving their sense gratification. The Lord is never visible to the pseudodevotees who worship the demigods in charge of universal affairs. The conclusion is that the Lord cannot become the order supplier of a pseudodevotee, but He is always prepared to respond to the desires of a pure, unconditional devotee, who is free from all tinges of material infection.