Skip to main content

Sloka 38

Text 38

Verš

Texto

puruṣasya ca saṁsthānaṁ
svarūpaṁ vā parasya ca
jñānaṁ ca naigamaṁ yat tad
guru-śiṣya-prayojanam
puruṣasya ca saṁsthānaṁ
svarūpaṁ vā parasya ca
jñānaṁ ca naigamaṁ yat tad
guru-śiṣya-prayojanam

Synonyma

Palabra por palabra

puruṣasya — živé bytosti; ca — také; saṁsthānam — existence; svarūpam — totožnost; — nebo; parasya — Nejvyššího; ca — také; jñānam — poznání; ca — také; naigamam — co se týče Upaniṣad; yat — to; tat — totéž; guru — duchovní mistr; śiṣya — žák; prayojanam — nezbytnost.

puruṣasya — de la entidad viviente; ca — también; saṁsthānam — existencia; svarūpam — identidad; — bien sea, o; parasya — del Supremo; ca — también; jñānam — conocimiento; ca — también; naigamam — en lo referente a los Upaniṣads; yat — eso; tat — lo mismo; guru — maestro espiritual; śiṣya — discípulo; prayojanam — necesidad.

Překlad

Traducción

Jaká je pravda o živých bytostech a Nejvyšší Osobnosti Božství? Jaká je jejich totožnost? Jaká zvláštní hodnota spočívá v poznání Ved a co je nezbytné pro duchovního mistra a jeho žáky?

¿Cuáles son las verdades referentes a las entidades vivientes y a la Suprema Personalidad de Dios? ¿Cuáles son sus identidades? ¿Cuáles son los valores específicos del conocimiento acerca de los Vedas, y cuáles son las necesidades del maestro espiritual y sus discípulos?

Význam

Significado

Živé bytosti jsou svojí povahou služebníky Pána, který může přijímat služby všeho druhu od kohokoliv. Je jasně řečeno (Bg. 5.29), že Pán je svrchovaným poživatelem plodů všech obětí a odříkání, vlastníkem celého projeveného světa a přítelem všech živých bytostí. To je Jeho skutečná totožnost. A jakmile živá bytost uzná toto Pánovo svrchované vlastnické právo a jedná podle toho, vrátí se ke své skutečné totožnosti. Aby mohla živá bytost dospět na tuto úroveň poznání, potřebuje duchovní společnost. Pravý duchovní mistr si přeje, aby jeho žáci znali způsob, jak prokazovat Pánovi transcendentální láskyplnou službu, a žáci také vědí, že o věčném vztahu mezi Bohem a živou bytostí se musejí učit od seberealizované duše. Člověk, který chce šířit transcendentální poznání, musí na základě nabyté védské moudrosti zanechat světských činností. To je stručná odpověď na všechny otázky položené v tomto verši.

Las entidades vivientes son por naturaleza servidores del Señor, el cual puede aceptar toda clase de servicios de todo el mundo. Se afirma claramente (Bg. 5.29) que el Señor es el supremo disfrutador de los beneficios de todos los sacrificios y penitencias, el propietario de todo lo que está manifestado, y el amigo de todas las entidades vivientes. Esa es Su verdadera identidad. Por lo tanto, cuando una entidad viviente acepta este supremo derecho de propiedad del Señor y actúa con esa actitud, recobra su verdadera identidad. Con objeto de elevar a la entidad viviente a ese nivel de conocimiento, se necesita de un contacto espiritual. El maestro espiritual genuino desea que sus discípulos conozcan el proceso de ofrecer servicio trascendental al Señor, y los discípulos también saben que tienen que aprender de labios de un alma iluminada todo lo referente a la relación eterna entre Dios y la entidad viviente. Para diseminar conocimiento trascendental, uno debe retirarse de las actividades mundanas, basándose en el poder de la iluminación que, en términos de la sabiduría védica, el conocimiento provee. Esa es la esencia de todas las preguntas que se hacen en este verso.