Sloka 35

Text 35

Verš

Text

yena vā bhagavāṁs tuṣyed
dharma-yonir janārdanaḥ
samprasīdati vā yeṣām
etad ākhyāhi me ’nagha

Synonyma

Synonyms

yena — čím; vā — nebo; bhagavān — Osobnost Božství; tuṣyet — je uspokojen; dharma-yoniḥ — otec veškerého náboženství; janārdanaḥ — vládce všech živých bytostí; samprasīdati — plně uspokojen; vā — nebo; yeṣām — těch; etat — to vše; ākhyāhi — laskavě popiš; me — mně; anagha — ó nehřešící.

yena — by which; vā — either; bhagavān — the Personality of Godhead; tuṣyet — is satisfied; dharma-yoniḥ — the father of all religion; janārdanaḥ — the controller of all living being; samprasīdati — completely satisfied; vā — either, or; yeṣām — of those; etat — all these; ākhyāhi — kindly describe; me — unto me; anagha — O sinless one.

Překlad

Translation

Ó nehřešící, jelikož je Pán, Osobnost Božství, vládce všech živých bytostí, otcem veškerého náboženství a všech uchazečů o zbožné činnosti, popiš mi laskavě, jak je možné Jej plně uspokojit.

O sinless one, because the Personality of Godhead, the controller of all living entities, is the father of all religion and all those who are candidates for religious activities, kindly describe how He can be completely satisfied.

Význam

Purport

Všechny zbožné činnosti jsou z konečného hlediska určeny k uspokojení Nejvyšší Osobnosti Božství. Pán je otcem všech náboženských zásad. Jak je řečeno v Bhagavad-gītě (7.16), čtyři druhy zbožných lidí Mu začínají oddaně sloužit — chudí, nešťastní, moudří a zvídaví — ale jejich oddanost je hmotně znečištěná. Nad nimi se však nacházejí čistí oddaní, jejichž oddanost není znečištěna hmotnými příměsmi v podobě plodonosné práce a spekulativního poznání. Ti, kteří se celý život chovají jako darebáci, jsou přirovnáni k démonům (Bg. 7.15). Jsou zbaveni veškerého poznání bez ohledu na jejich akademickou kariéru. Tito darebáci se nikdy nesnaží Pána uspokojit.

All religious activities are meant ultimately to satisfy the Supreme Personality of Godhead. The Lord is the father of all religious principles. As stated in Bhagavad-gītā (7.16), four kinds of pious men — the needy, the distressed, the enlightened and the inquisitive — approach the Lord in devotional service, and their devotion is mixed with material affection. But above them are the pure devotees, whose devotion is not tainted by any material tinges of fruitive work or speculative knowledge. Those who are only miscreants throughout their lives are compared to demons (Bg. 7.15). They are bereft of all knowledge, in spite of any academic educational career they may pursue. Such miscreants are never candidates for satisfying the Lord.