Sloka 7
Text 7
Verš
Text
deva-karmātma-śaktimān
vibabhājātmanātmānam
ekadhā daśadhā tridhā
deva-karmātma-śaktimān
vibabhājātmanātmānam
ekadhā daśadhā tridhā
Synonyma
Synonyms
saḥ — that; vai — certainly; viśva-sṛjām — of the gigantic virāṭ form; garbhaḥ — total energy; deva — living energy; karma — activity of life; ātma — self; śaktimān — full with potencies; vibabhāja — divided; ātmanā — by Himself; ātmānam — Himself; ekadhā — in oneness; daśadhā — in ten; tridhā — and in three.
Překlad
Translation
Celková energie mahat-tattvy v podobě gigantické virāṭ-rūpy se potom Sama rozdělila na vědomí živých bytostí, životní činnosti a pojetí vlastní totožnosti, které se dále dělí na jedno, deset a tři.
The total energy of the mahat-tattva, in the form of the gigantic virāṭ-rūpa, divided Himself by Himself into the consciousness of the living entities, the life of activity, and self-identification, which are subdivided into one, ten and three respectively.
Význam
Purport
Vědomí je základní charakteristikou živé bytosti neboli duše. Existence duše se projevuje v podobě vědomí jako jñāna-śakti. Celkové vědomí je vědomí gigantické virāṭ-rūpy a totéž vědomí se částečně projevuje v individuálních živých bytostech. Je činné pomocí životního vzduchu, který se dělí na deset druhů. Životní vzduchy se nazývají prāṇa, apāna, udāna, vyāna a samāna a dále jsou odlišně klasifikovány jako nāga, kūrma, kṛkara, devadatta a dhanañjaya. Vědomí duše je znečištěné hmotnou atmosférou, a duše, která se pod vlivem falešného ega ztotožňuje s tělem, tak projevuje různé činnosti. Tyto různé činnosti jsou popsány v Bhagavad-gītě (2.41) jako bahu-śākhā hy anantāś ca buddhayo 'vyavasāyinām. Podmíněná duše je zmatena, a jelikož jí chybí čisté vědomí, zaplétá se do mnoha různých činností. V čistém vědomí je činnost jediná a vědomí individuální duše se po dosažení úplného souladu sjednotí se svrchovaným vědomím.
Consciousness is the sign of the living entity, or the soul. The existence of the soul is manifest in the form of consciousness, called jñāna-śakti. The total consciousness is that of the gigantic virāṭ-rūpa, and the same consciousness is exhibited in individual persons. The activity of consciousness is performed through the air of life, which is of ten divisions. The airs of life are called prāṇa, apāna, udāna, vyāna and samāna and are also differently qualified as nāga, kūrma, kṛkara, devadatta and dhanañjaya. The consciousness of the soul becomes polluted by the material atmosphere, and thus various activities are exhibited in the false ego of bodily identification. These various activities are described in Bhagavad-gītā (2.41) as bahu-śākhā hy anantāś ca buddhayo ’vyavasāyinām. The conditioned soul is bewildered into various activities for want of pure consciousness. In pure consciousness the activity is one. The consciousness of the individual soul becomes one with the supreme consciousness when there is complete synthesis between the two.
Monisté tvrdí, že existuje pouze jedno vědomí, zatímco sātvatové neboli oddaní vědí, že i když je vědomí nepochybně jedno, je jedno na základě shody. Pán radil v Bhagavad-gītě (18.66) Arjunovi jakožto individuálnímu vědomí, aby jednal v souladu se svrchovaným vědomím: sarva-dharmān parityajya mām ekaṁ śaraṇaṁ vraja. Pán doporučuje individuálnímu vědomí sladit se se svrchovaným vědomím, a udržovat si tak svoji původní čistotu. Je pošetilé snažit se zastavit činnosti vědomí, ale je možné je očistit, jsou-li spojeny s Nejvyšším. Individuální vědomí se podle úrovně čistoty dělí na tři kategorie pojetí vlastní totožnosti. Jsou to: ādhyātmika, kdy se duše ztotožňuje s tělem a myslí, ādhibhautika, kdy se ztotožňuje s produkty hmoty, a ādhidaivika, kdy se pokládá za služebníka Pána. Z těchto tří je totožnost ādhidaivika počátkem existence s čistým vědomím, kdy se duše snaží plnit touhy Pána.
The monist believes that there is only one consciousness, whereas the sātvatas, or the devotees, believe that although there is undoubtedly one consciousness, they are one because there is agreement. The individual consciousness is advised to dovetail with the supreme consciousness, as instructed by the Lord in Bhagavad-gītā (18.66): sarva-dharmān parityajya mām ekaṁ śaraṇaṁ vraja. The individual consciousness (Arjuna) is advised to dovetail with the supreme consciousness and thus maintain his conscious purity. It is foolish to try to stop the activities of consciousness, but they can be purified when they are dovetailed with the Supreme. This consciousness is divided into three modes of self-identification according to the proportion of purity: ādhyātmika, or self-identification with the body and mind, ādhibhautika, or self-identification with the material products, and ādhidaivika, or self-identification as a servant of the Lord. Of the three, ādhidaivika self-identification is the beginning of purity of consciousness in pursuance of the desire of the Lord.