Skip to main content

Sloka 33

Text 33

Verš

Texto

padbhyāṁ bhagavato jajñe
śuśrūṣā dharma-siddhaye
tasyāṁ jātaḥ purā śūdro
yad-vṛttyā tuṣyate hariḥ
padbhyāṁ bhagavato jajñe
śuśrūṣā dharma-siddhaye
tasyāṁ jātaḥ purā śūdro
yad-vṛttyā tuṣyate hariḥ

Synonyma

Palabra por palabra

padbhyām — z nohou; bhagavataḥ — Osobnosti Božství; jajñe — projevila se; śuśrūṣā — služba; dharma — předepsaná povinnost; siddhaye — ve věci; tasyām — v tom; jātaḥ — vytvořené; purā — dříve; śūdraḥ — služebníci; yat-vṛttyā — zaměstnání, kterým; tuṣyate — je uspokojen; hariḥ — Nejvyšší Osobnost Božství.

padbhyām — de las piernas; bhagavataḥ — de la Personalidad de Dios; jajñe — se manifestó; śuśrūṣā — servicio; dharma — ocupación obligatoria; siddhaye — con el objeto de; tasyām — en eso; jātaḥ — siendo generado; purā — en el pasado; śūdraḥ — los servidores; yat-vṛttyā — la ocupación por la cual; tuṣyate — queda satisfecha; hariḥ — la Suprema Personalidad de Dios.

Překlad

Traducción

Poté se z nohou Osobnosti Božství projevila služba, nutná pro dokonalé vykonávání náboženských činností. Na nohách jsou umístěni śūdrové, kteří uspokojují Pána sloužením.

Después, el servicio se manifestó de las piernas de la Personalidad de Dios, para perfeccionar la función religiosa. Situados en las piernas están los śūdras, que satisfacen al Señor mediante el servicio.

Význam

Significado

Služba je přirozeným zaměstnáním všech živých bytostí. Živé bytosti mají sloužit Pánu, a tímto služebnickým postojem mohou dosáhnout dokonalosti náboženství. Nikdo nedosáhne náboženské dokonalosti pouhým spekulováním ve snaze získat teoretické poznání. Spiritualisté zvaní jñānī mohou spekulací pouze rozlišit duši od hmoty, ale nemají žádné informace o činnostech duše, která se osvobodila prostřednictvím poznání. Je řečeno, že ti, kteří se věnují pouze mentálním spekulacím, aby poznali věci takové, jaké jsou, ale nezapojují se do transcendentální láskyplné služby Pánu, jen marní svůj čas.

El servicio es la verdadera ocupación original de todas las entidades vivientes. Las entidades vivientes tienen la función de ofrecer servicio al Señor, y pueden lograr la perfección religiosa mediante esa actitud de servicio. Uno no puede alcanzar la perfección religiosa simplemente mediante la especulación dirigida al logro del conocimiento teórico. La división jñānī de los espiritualistas especulan y especulan, únicamente para distinguir el alma de la materia, pero no tienen ninguna información acerca de las actividades del alma después de que se libera mediante el conocimiento. Se dice que las personas que únicamente especulan mentalmente para conocer las cosas tal como son, y que no se dedican al servicio amoroso trascendental del Señor, están simplemente desperdiciando su tiempo.

Zde je jasně řečeno, že princip služby vznikl z nohou Pána pro dokonalost náboženského života, ale tato transcendentální služba se liší od představ o službě v hmotném světě. Nikdo v hmotném světě nechce být služebník, ale každý chce být pán, protože falešné panování je hlavní chorobou podmíněné duše. Podmíněná duše v hmotném světě chce vládnout ostatním a oklamána vnější energií Pána je nucena hmotnému světu sloužit. Takové je skutečné postavení podmíněné duše. Poslední léčkou iluzorní vnější energie je představa totožnosti s Pánem. Kvůli ní zůstává oklamaná duše v otroctví hmotné energie a falešně se považuje za osvobozenou duši, která je “na stejné úrovni jako Nārāyaṇa”.

Aquí se afirma claramente que el principio del servicio se generó de las piernas del Señor para perfeccionar el proceso religioso; pero este servicio trascendental es diferente de la idea de servicio que se tiene en el mundo material. En el mundo material, nadie quiere ser un sirviente; todo el mundo quiere ser el amo, debido a que el sentido de falso dominio es la enfermedad básica del alma condicionada. El alma condicionada que se encuentra en el mundo material quiere enseñorearse de los demás. Ilusionada por la energía externa del Señor, es forzada a ser sirviente del mundo material. Esa es la verdadera posición del alma condicionada. La última trampa de la ilusoria energía externa es el concepto de volverse uno con el Señor, y, debido a ese concepto, el alma ilusionada permanece en el cautiverio de la energía material, pensando falsamente que es un alma liberada y que es «igual a Nārāyaṇa».

Je skutečně lépe být śūdra, než být brāhmaṇa, který nevyvinul služebnický postoj, protože jedině tento postoj uspokojuje Pána. Každá živá bytost — i kvalifikovaný brāhmaṇa — musí vykonávat transcendentální službu Pánu. Bhagavad-gītā i Śrīmad-Bhāgavatam potvrzují, že tento služebnický postoj je dokonalostí živé bytosti. Brāhmaṇa, kṣatriya, vaiśya i śūdra může zdokonalit povinnosti svého zaměstnání jedině službou Pánu. U brāhmaṇy se předpokládá, že díky dokonalému poznání védské moudrosti je mu tato skutečnost známá. Od dalších složek společnosti se očekává, že budou následovat pokyny brāhmaṇy-vaiṣṇavy (toho, kdo je brāhmaṇa kvalifikací a vaiṣṇava činy). To je základ nejdokonalejšího společenského řádu. Neuspořádaná společnost nemůže uspokojit ani své členy, ani Pána. I ten, kdo není dokonalým brāhmaṇou, kṣatriyou, vaiśyou či śūdrou, ale oddaně slouží Pánu, aniž by se staral o své společenské postavení, se stává dokonalým člověkem pouhou kultivací služebnického postoje vůči Nejvyššímu Pánovi.

De hecho, es mejor ser un śūdra que ser un brāhmaṇa y no desarrollar la actitud de servicio, pues esa actitud es lo único que satisface al Señor. Todo ser viviente, aunque sea un brāhmaṇa por cualidades, debe adoptar el servicio trascendental del Señor. Tanto el Bhagavad-gītā como el Śrīmad-Bhāgavatam sostienen que esa actitud de servicio constituye la perfección de la entidad viviente. Un brāhmaṇa, kṣatriya, vaiśya o śūdra pueden perfeccionar sus ocupaciones obligatorias únicamente ofreciendo servicio al Señor. Se espera que un brāhmaṇa sepa esto en virtud de su perfección en lo referente a la sabiduría védica. Las otras secciones se supone que han de seguir las directrices del vaiṣṇava brāhmaṇa (aquel que es brāhmaṇa por cualidades, y vaiṣṇava en su acción). Eso hará que toda la sociedad se vuelva perfecta en cuanto al orden de su construcción social. Una sociedad desordenada no puede satisfacer ni a sus integrantes ni al Señor. Aunque uno no sea un perfecto brāhmaṇa, kṣatriya, vaiśya o śūdra, si adopta el servicio del Señor sin importarle la perfección de su posición social, se vuelve un ser humano perfecto, simplemente por desarrollar la actitud de querer servir al Señor Supremo.