Sloka 32

Text 32

Verš

Texto

viśo ’vartanta tasyorvor
loka-vṛttikarīr vibhoḥ
vaiśyas tad-udbhavo vārtāṁ
nṛṇāṁ yaḥ samavartayat

Synonyma

Palabra por palabra

viśaḥ — prostředky k životu z výroby a rozdělování; avartanta — vytvořené; tasya — (Jeho) gigantické podoby; ūrvoḥ — ze stehen; loka-vṛttikarīḥ — prostředky živobytí; vibhoḥ — Pána; vaiśyaḥ — společnost obchodníků; tat — jejich; udbhavaḥ — zaměření; vārtām — prostředky k životu; nṛṇām — všech lidí; yaḥ — ten, který; samavartayat — vykonal.

viśaḥ — medios de vida mediante la producción y la distribución; avartanta — generados; tasya — Sus (de la forma gigantesca); ūrvoḥ — de los muslos; loka-vṛttikarīḥ — medios de manutención; vibhoḥ — del Señor; vaiśyaḥ — la comunidad mercantil; tat — su; udbhavaḥ — orientación; vārtām — medios de vida; nṛṇām — de todos los hombres; yaḥ — aquel que; samavartayat — ejecutaron.

Překlad

Traducción

Prostředky živobytí všech lidí, to znamená pěstování obilí a jeho rozdělování mezi obyvatelstvo, byly vytvořeny ze stehen Pánovy gigantické podoby. Obchodníci, kteří mají tyto věci na starosti, se nazývají vaiśyové.

Los medios de manutención de todas las personas, es decir, la producción de granos y su distribución a los prajās, se generaron de los muslos de la gigantesca forma del Señor. Los comerciantes que se ocupan de la ejecución de eso se denominan vaiśyas.

Význam

Significado

Prostředky k životu lidské společnosti jsou zde jasně uvedeny jako viśa neboli zemědělství a činnosti spojené s rozdělováním zemědělských produktů, které zahrnují dopravu, bankovnictví atd. Průmysl je umělým prostředkem pro zajišťování živobytí a zvláště průmysl ve velkém měřítku je zdrojem všech problémů ve společnosti. Rovněž v Bhagavad-gītě je řečeno, že povinnostmi vaiśyů (lidí, kteří mají na starosti viśa) je ochrana krav, zemědělství a obchod. Již jsme hovořili o tom, že člověk se může pro zajištění svého živobytí plně spolehnout na krávu a zemědělskou půdu.

Aquí se menciona claramente que los medios de vida de la sociedad humana son viśa, la agricultura y el negocio de distribuir productos agrícolas, lo cual implica transporte, bancos, etcétera. La industria es un medio artificial de manutención, y la industria a gran escala, especialmente, es la fuente de todos los problemas de la sociedad. En el Bhagavad-gītā se exponen también los deberes de los vaiśyas, los cuales están dedicados a viśa, y se dice que son: la protección de las vacas, la agricultura y el comercio. Ya hemos explicado que el ser humano puede depender para su manutención de una manera segura de la vaca y la tierra agrícola.

Výměna produktů zabezpečovaná bankovnictvím a dopravou patří rovněž do této oblasti života. Vaiśyové jsou rozděleni do mnoha podskupin: jedni se nazývají kṣetrī neboli vlastníci půdy, druzí se nazývají kṛṣaṇa neboli obdělavatelé půdy, další se nazývají tila-vaṇik neboli obchodníci s obilím, jiní se nazývají gandha-vaṇik neboli obchodníci s kořením a ještě jiní se nazývají suvarṇa-vaṇik neboli obchodníci se zlatem a bankéři. Brāhmaṇové jsou učitelé a duchovní mistři, kṣatriyové chrání obyvatelstvo před zloději a darebáky a vaiśyové mají na starosti produkci a distribuci. Śūdrové, neinteligentní třída lidí, kteří nedokáží samostatně vykonávat žádnou z výše uvedených činností, mají pro své živobytí sloužit třem vyšším třídám.

El intercambio de productos mediante la banca y el transporte es una rama de ese tipo de vida. Los vaiśyas se dividen en muchas secciones: algunos se denominan kṣetrī, terratenientes; algunos se denominan kṛṣaṇa, labradores; algunos se denominan tila-vaṇik, cultivadores de granos; algunos reciben el nombre de gandha-vaṇik, comerciantes de especias; y algunos se denominan suvarṇa-vaṇik, comerciantes de oro y banqueros. Los brāhmaṇas son los profesores y maestros espirituales, los kṣatriyas protegen a los ciudadanos de las manos de ladrones y malvados, y los vaiśyas están a cargo de la producción y distribución. Los śūdras, la clase de hombres no inteligentes, que no pueden actuar independientemente en ninguna de las actividades anteriormente mencionadas, para su manutención están destinados a servir a las tres clases superiores.

Brāhmaṇové dříve dostávali všechny životní potřeby od kṣatriyů a vaiśyů, protože neměli čas na zaopatřování živobytí. Kṣatriyové vybírali daně od vaiśyů a śūdrů, ale brāhmaṇové byli osvobozeni od daně z příjmu nebo poplatků za půdu. Toto uspořádání lidské společnosti bylo ideální a nevznikaly žádné politické, společenské ani hospodářské zvraty. Různé kasty neboli varṇy jsou tedy pro udržení klidu v lidské společnosti nezbytné.

En el pasado, los kṣatriyas y los vaiśyas daban a los brāhmaṇas todo lo que necesitaban para su vida, pues no tenían tiempo para dedicarse a ganarse la vida. Los kṣatriyas cobraban impuestos a los vaiśyas y śūdras, pero los brāhmaṇas estaban exentos de pagar impuesto sobre los ingresos o la producción. Ese sistema de la sociedad humana era tan perfecto, que no había trastornos políticos, sociales ni económicos. En consecuencia, las diferentes castas, o clasificaciones varṇa, son esenciales para mantener una sociedad humana pacífica.