Skip to main content

Sloka 30

Text 30

Verš

Texto

mukhato ’vartata brahma
puruṣasya kurūdvaha
yas tūnmukhatvād varṇānāṁ
mukhyo ’bhūd brāhmaṇo guruḥ
mukhato ’vartata brahma
puruṣasya kurūdvaha
yas tūnmukhatvād varṇānāṁ
mukhyo ’bhūd brāhmaṇo guruḥ

Synonyma

Palabra por palabra

mukhataḥ — z úst; avartata — vytvořená; brahma — védská moudrost; puruṣasyavirāṭ-puruṣi, gigantické podoby; kuru-udvaha — ó nejlepší z kuruovské dynastie; yaḥ — kteří jsou; tu — vlivem; unmukhatvāt — mající sklon; varṇānām — tříd společnosti; mukhyaḥ — hlavní; abhūt — stali se; brāhmaṇaḥ — zvaní brāhmaṇové; guruḥ — autorizovaný učitel neboli duchovní mistr.

mukhataḥ — de la boca; avartata — generada; brahma — la sabiduría védica; puruṣasya — del virāṭ-puruṣa, la gigantesca forma; kuru-udvaha — ¡oh, tú, el principal de la dinastía Kuru!; yaḥ — que eres; tu — debido a; unmukhatvāt — inclinado a; varṇānām — de las órdenes de la sociedad; mukhyaḥ — la principal; abhūt — se volvió así; brāhmaṇaḥ — llamados los brāhmaṇas; guruḥ — el maestro espiritual o profesor reconocido.

Překlad

Traducción

Ó nejlepší z kuruovské dynastie, z úst gigantické podoby virāṭ se projevila védská moudrost. Lidé, kteří tíhnou k tomuto védskému poznání, se nazývají brāhmaṇové a jsou přirozenými učiteli a duchovními mistry všech vrstev společnosti.

¡Oh, tú, el principal de la dinastía Kuru! La sabiduría védica se manifestó de la boca del virāṭ, la forma gigantesca. Aquellos que tienen inclinación por ese conocimiento védico se denominan brāhmaṇas, y son los maestros espirituales y profesores naturales de todas las órdenes de la sociedad.

Význam

Significado

Jak je potvrzeno v Bhagavad-gītě (4.13), čtyři třídy lidské společnosti se vyvinuly ve shodě s částmi těla gigantické podoby. Části těla jsou ústa, paže, pas a nohy. Lidé spojení s ústy se nazývají brāhmaṇové, lidé spojení s pažemi se nazývají kṣatriyové, lidé spojení s pasem se nazývají vaiśyové a lidé spojení s nohama se nazývají śūdrové. Každý je spojen s tělem Nejvyššího v Jeho gigantické podobě viśva-rūpa. Žádnou ze čtyř tříd tedy nelze pokládat za nižší jen proto, že se nachází na určité části těla. U svých těl také neděláme rozdíl mezi rukama a nohama. Každá část těla je důležitá, i když ústa jsou ze všech tělesných částí nejdůležitější. Bez jiných částí těla může člověk dál žít, ale bez úst nemůže. Tato nejdůležitější část těla Pána je tedy označována jako místo pobytu brāhmaṇů, kteří tíhnou k védské moudrosti. Člověk, kterého nepřitahuje védská moudrost, ale světské záležitosti, nemůže být označen jako brāhmaṇa, i když se narodil v bráhmanské rodině nebo když jeho otec byl brāhmaṇa. Mít bráhmanského otce není dostatečnou kvalifikací brāhmaṇy. Jeho hlavní kvalifikací je, že tíhne k védské moudrosti. Vedy jsou umístěny na ústech Pána, a proto každý člověk tíhnoucí k védské moudrosti je také jistě spojen s ústy Pána, a tudíž je brāhmaṇa. Touha po poznání védské moudrosti se neomezuje na žádnou určitou kastu nebo společnost. Člověk z jakékoliv rodiny a z jakékoliv části světa se může začít zajímat o védskou moudrost, a to ho kvalifikuje na skutečného brāhmaṇu.

Como se confirma en el Bhagavad-gītā (4.13), las cuatro órdenes de la sociedad humana se desarrollaron de acuerdo con el orden del cuerpo de la gigantesca forma. Las divisiones corporales son: la boca, los brazos, la cintura y las piernas. Aquellos que están situados en la boca se denominan brāhmaṇas; aquellos que están situados en los brazos se denominan kṣatriyas; aquellos que están situados en la cintura se denominan vaiśyas; y aquellos que están situados en las piernas se denominan śūdras. Todo el mundo está situado en el cuerpo del Supremo, en Su gigantesca forma viśva-rūpa. En términos de las cuatro órdenes, por lo tanto, ninguna casta debe considerarse degradada por estar situada en una parte concreta del cuerpo. En nuestros propios cuerpos no hacemos ninguna diferencia real en nuestro trato hacia las manos o hacia las piernas. Todas y cada una de las partes del cuerpo son importantes, aunque la boca es la más importante de todas las partes corporales. Si todas las partes del cuerpo se separan de él, el hombre puede continuar su vida, pero, si se le elimina la boca, no puede vivir. Por consiguiente, esta parte sumamente importante del cuerpo del Señor se denomina el lugar de asiento de los brāhmaṇas, los cuales tienen inclinación por la sabiduría védica. Aquel que no siente inclinación por la sabiduría védica, sino por los asuntos mundanos, no puede ser llamado brāhmaṇa, aunque haya nacido de una familia o de un padre brāhmaṇa. Tener un padre brāhmaṇa no lo capacita a uno como brāhmaṇa. El requisito principal que debe cumplir un brāhmaṇa consiste en sentir inclinación por la sabiduría védica. Los Vedas están situados en la boca del Señor, y, en consecuencia, todo aquel que sienta inclinación por la sabiduría védica está sin duda situado en la boca del Señor, y es un brāhmaṇa. Esa inclinación por la sabiduría védica no está tampoco restringida a una casta o comunidad particular. Cualquier persona de cualquier familia y de cualquier parte del mundo puede sentir inclinación por la sabiduría védica, y eso lo capacitará como un verdadero brāhmaṇa.

Skutečný brāhmaṇa je přirozený učitel nebo duchovní mistr. Bez védského poznání se nikdo nemůže stát duchovním mistrem. Dokonalé poznání Ved znamená znát Pána, Osobnost Božství. To je závěr védského poznání, Vedānta. Ten, kdo zůstává na úrovni neosobního Brahmanu a nemá žádné informace o Nejvyšší Osobnosti Božství, se může stát brāhmaṇou, ale nemůže se stát duchovním mistrem. V Padma Purāṇě je řečeno:

El verdadero brāhmaṇa es el profesor o maestro espiritual natural. A menos que uno tenga conocimiento védico, no puede volverse maestro espiritual. El conocimiento perfecto de los Vedas consiste en conocer al Señor, la Personalidad de Dios, y ese es el fin del conocimiento védico, o Vedānta. Aquel que está situado en el Brahman impersonal y no tiene ninguna información acerca de la Suprema Personalidad de Dios, puede que se convierta en brāhmaṇa, pero no puede convertirse en maestro espiritual. Se dice en el Padma Purāṇa:

ṣaṭ-karma-nipuṇo vipro
mantra-tantra-viśāradaḥ
avaiṣṇavo gurur na syād
vaiṣṇavaḥ śva-paco guruḥ
ṣaṭ-karma-nipuṇo vipro
mantra-tantra-viśāradaḥ
avaiṣṇavo gurur na syād
vaiṣṇavaḥ śva-paco guruḥ

Impersonalista se může stát kvalifikovaným brāhmaṇou, ale nemůže se stát duchovním mistrem, dokud nepokročí na úroveň vaiṣṇavy neboli oddaného Osobnosti Božství. Pán Caitanya, velká autorita na védskou moudrost v moderním věku, řekl:

Un impersonalista puede convertirse en un brāhmaṇa capacitado, pero no puede convertirse en maestro espiritual a menos que, y solo hasta que, sea promovido a la etapa de vaiṣṇava, un devoto de la Personalidad de Dios. Śrī Caitanya, la gran autoridad de la sabiduría védica en la era moderna, declaró:

kibā vipra, kibā nyāsī, śūdra kene naya
yei kṛṣṇa-tattva-vettā, sei ’guru' haya
kibā vipra, kibā nyāsī, śūdra kene naya
yei kṛṣṇa-tattva-vettā, sei ‘guru’ haya

Člověk může být brāhmaṇa, śūdra nebo sannyāsī, ale jakmile je dobře seznámený s vědou o Kṛṣṇovi, je způsobilý stát se duchovním mistrem. (Cc.Madhya 8.128) Kvalifikací duchovního mistra tedy není být kvalifikovaný brāhmaṇa, ale dobře znát vědu o Kṛṣṇovi.

Puede que una persona sea brāhmaṇa, o śūdra, o sannyāsī, pero, si está bien versada en la ciencia de Kṛṣṇa, entonces es apta para ser maestro espiritual (Cc. Madhya 8.128). Por consiguiente, el requisito que debe cumplir un maestro espiritual no consiste en ser un brāhmaṇa capacitado, sino estar bien versado en la ciencia de Kṛṣṇa.

Ten, kdo ovládá védskou moudrost, je brāhmaṇa. A jedině brāhmaṇa, který je čistým vaiṣṇavou a který zná všechny jemné odstíny vědy o Kṛṣṇovi, se může stát duchovním mistrem.

Aquel que está bien versado en la sabiduría védica es un brāhmaṇa. Y solo un brāhmaṇa que sea un vaiṣṇava puro y que conozca todas las complejidades de la ciencia de Kṛṣṇa puede ser maestro espiritual.