Sloka 24
Text 24
Verš
Text
nāpaśyad dṛśyam ekarāṭ
mene ’santam ivātmānaṁ
supta-śaktir asupta-dṛk
nāpaśyad dṛśyam ekarāṭ
mene ’santam ivātmānaṁ
supta-śaktir asupta-dṛk
Synonyma
Synonyms
saḥ — Osobnost Božství; vā — nebo; eṣaḥ — všechny tyto; tadā — tehdy; draṣṭā — pozorovatel; na — ne; apaśyat — viděl; dṛśyam — kosmické stvoření; eka-rāṭ — nesporný vlastník; mene — takto uvažoval; asantam — neexistující; iva — jako; ātmānam — úplné projevy; supta — neprojevená; śaktiḥ — hmotná energie; asupta — projevená; dṛk — vnitřní energie.
saḥ — the Personality of Godhead; vā — either; eṣaḥ — all these; tadā — at that time; draṣṭā — the seer; na — did not; apaśyat — see; dṛśyam — the cosmic creation; eka-rāṭ — undisputed proprietor; mene — thought like this; asantam — nonexistent; iva — like that; ātmānam — plenary manifestations; supta — unmanifested; śaktiḥ — material energy; asupta — manifested; dṛk — internal potency.
Překlad
Translation
Pán, který je bezesporu vlastníkem všeho, byl jediným pozorovatelem. Kosmický projev tehdy neexistoval a On se beze Svých úplných a oddělených částí cítil nedokonalý. Hmotná energie spala, ale vnitřní energie byla projevená.
The Lord, the undisputed proprietor of everything, was the only seer. The cosmic manifestation was not present at that time, and thus He felt imperfect without His plenary and separated parts and parcels. The material energy was dormant, whereas the internal potency was manifested.
Význam
Purport
Pán je nejvyšší pozorovatel, protože Jeho pouhý pohled zaktivizoval hmotnou energii k projevení vesmíru. Pozorovatel byl tehdy přítomný, ale vnější energie, na kterou Pán upřel Svůj pohled, přítomná nebyla. Cítil se poněkud neúplný, jako se manžel cítí sám, když je bez manželky. To je básnické přirovnání. Pán chtěl stvořit vesmírný projev, aby poskytl podmíněným duším, spícím v zapomnění, další příležitost. Vesmírný projev dává podmíněným duším příležitost vrátit se zpátky domů, zpátky k Bohu, což je jeho hlavní účel. Pán je tak laskavý, že v době, kdy je hmotný svět neprojevený, cítí, že něco chybí, a proto dává pokyn ke stvoření. I když byl svět vnitřní energie projevený, vnější energie spala a Pán ji chtěl probudit k činnosti, stejně jako se manželovi zachce probudit svoji manželku, aby si s ní mohl užívat. Pán tak projevuje soucit k spící energii a chce ji probudit, aby se mohla bavit, podobně jako jiné probuzené manželky. To vše má za cíl přivést spící podmíněné duše zpátky k jejich skutečnému životu v duchovním vědomí, aby mohly dosáhnout dokonalého postavení věčně osvobozených duší na Vaikuṇṭhalokách. Jelikož Pán je sac-cid-ānanda-vigraha, chce, aby se každá část Jeho různých energií zúčastnila blažené rasy, neboť společnost s Pánem při Jeho věčné rāsa-līle znamená žít v nejvyšších životních podmínkách, plných duchovní blaženosti a věčného poznání.
The Lord is the supreme seer because only by His glance did the material energy become active for cosmic manifestation. At that time the seer was there, but the external energy, over which the glance of the Lord is cast, was not present. He felt somewhat insufficient, like a husband feeling lonely in the absence of his wife. This is a poetic simile. The Lord wanted to create the cosmic manifestation to give another chance to the conditioned souls who were dormant in forgetfulness. The cosmic manifestation gives the conditioned souls a chance to go back home, back to Godhead, and that is its main purpose. The Lord is so kind that in the absence of such a manifestation He feels something wanting, and thus the creation takes place. Although the creation of the internal potency was manifested, the other potency appeared to be sleeping, and the Lord wanted to awaken her to activity, just as a husband wants to awaken his wife from the sleeping state for enjoyment. It is the compassion of the Lord for the sleeping energy that He wants to see her awaken for enjoyment like the other wives who are awake. The whole process is to enliven the sleeping conditioned souls to the real life of spiritual consciousness so that they may thus become as perfect as the ever-liberated souls in the Vaikuṇṭhalokas. Since the Lord is sac-cid-ānanda-vigraha, He likes every part and parcel of His different potencies to take part in the blissful rasa because participation with the Lord in His eternal rāsa-līlā is the highest living condition, perfect in spiritual bliss and eternal knowledge.