Skip to main content

Sloka 23

Text 23

Verš

Texto

bhagavān eka āsedam
agra ātmātmanāṁ vibhuḥ
ātmecchānugatāv ātmā
nānā-maty-upalakṣaṇaḥ
bhagavān eka āsedam
agra ātmātmanāṁ vibhuḥ
ātmecchānugatāv ātmā
nānā-maty-upalakṣaṇaḥ

Synonyma

Palabra por palabra

bhagavān — Osobnost Božství; ekaḥ — jeden jediný; āsa — existoval; idam — toto stvoření; agre — před stvořením; ātmā — ve Své vlastní podobě; ātmanām — živých bytostí; vibhuḥ — Pán; ātmā — Nejvyšší Já; icchā — touha; anugatau — splývající s; ātmā — Nejvyšší Já; nānā-mati — různé pohledy; upalakṣaṇaḥ — příznaky.

bhagavān — la Personalidad de Dios; ekaḥ — uno sin igual; āsa — estaba allí; idam — esta creación; agre — antes de la creación; ātmā — en Su propia forma; ātmanām — de las entidades vivientes; vibhuḥ — amo; ātmā — Ser; icchā — deseo; anugatau — estando fundido en; ātmā — Ser; nānā-mati — visión diferente; upalakṣaṇaḥ — signos.

Překlad

Traducción

Osobnost Božství, Pán všech živých bytostí, existoval před stvořením jako jeden jediný. Pouze Jeho vůle umožňuje stvoření a s Ním opět vše splývá. Toto Nejvyšší Já je označováno různými jmény.

La Personalidad de Dios, el amo de todas las entidades vivientes, existía antes de la creación como uno sin igual. Únicamente por Su voluntad ocurre la creación, y de nuevo todo vuelve a fundirse en Él. Ese Ser Supremo Se caracteriza por diferentes nombres.

Význam

Significado

Velký mudrc zde začíná vysvětlovat smysl čtyř původních veršů Śrīmad-Bhāgavatamu. I když stoupenci māyāvādské (neosobní) školy nemají ke Śrīmad-Bhāgavatamu žádný přístup, snaží se někdy z původních čtyř veršů vykřesat imaginární význam. My však musíme přijímat skutečný význam, který zde předkládá Maitreya Muni, neboť on jej společně s Uddhavou vyslechl vysvětlený přímo od Pána. První řádkou původních čtyř veršů je aham evāsam evāgre. Slovu aham přikládá māyāvādská škola význam, který nechápe nikdo jiný než samotný vykladač. Zde aham označuje Nejvyšší Osobnost Božství, a nikoliv individuální živé bytosti. Před stvořením existoval pouze Pán; neexistovaly žádné puruṣa inkarnace, rozhodně ne žádné živé bytosti a ani žádná hmotná energie, pomocí které je hmotné stvoření projevené. Puruṣa inkarnace a všechny Pánovy energie spočívaly v Něm.

El gran sabio comienza aquí a explicar el propósito de los cuatro versos originales del Śrīmad-Bhāgavatam. Los seguidores de la escuela māyāvāda, aunque no tienen acceso al Śrīmad-Bhāgavatam, extraen a veces una explicación imaginaria de los cuatro versos originales, pero debemos aceptar la explicación verdadera que da aquí Maitreya Muni, pues él, junto con Uddhava, la oyó personal y directamente de labios del Señor. La primera línea de los cuatro versos originales reza: aham evāsam evāgre. La escuela māyāvāda malinterpreta la palabra aham, dándole significados que nadie más que el que la interpreta puede entender. Aquí se explica que aham es la Suprema Personalidad de Dios, y no las entidades vivientes individuales. Antes de la creación, solo existía la Personalidad de Dios; no existían encarnaciones puruṣa, y, sin duda, tampoco entidades vivientes, ni existía la energía material, mediante la cual se efectúa la creación manifestada. Las encarnaciones puruṣa y todas las diferentes energías del Señor Supremo únicamente estaban fundidas en Él.

Osobnost Božství je zde popsána jako Pán všech ostatních živých bytostí. Je jako sluneční kotouč a živé bytosti jako molekuly slunečních paprsků. To, že Pán existoval před stvořením, potvrzují śruti: vāsudevo vā idaṁ agra āsīt na brahmā na ca śaṅkaraḥ, eko vai nārāyaṇa āsīn na brahmā neśānāḥ. Vše, co existuje, je emanací Osobnosti Božství, a Pán je proto vždy jeden jediný. Není to pro Něj nic těžkého, neboť je naprosto dokonalý a všemocný. Vše ostatní, včetně Jeho úplných expanzí kategorie viṣṇu-tattva, je Jeho částí. Před stvořením neexistoval Kāraṇārṇavaśāyī, Garbhodakaśāyī ani Kṣīrodakaśāyī Viṣṇu, Brahmā ani Śaṅkara. Úplné expanze Viṣṇuů a všechny živé bytosti, počínaje Brahmou, jsou Jeho oddělené části. I když duchovní svět existoval zároveň s Pánem, hmotný svět dřímal v Něm. Pouze Jeho vůlí je hmotný svět projeven i zničen. Rozmanitost Vaikuṇṭhaloky je s Pánem totožná, stejně jako rozmanitost vojska je totožná s králem. Jak je uvedeno v Bhagavad-gītě (9.7), hmotné stvoření vzniká v pravidelných intervalech vůlí Pána a po dobu mezi zničením a stvořením spí živé bytosti a hmotná energie v Něm.

Aquí se describe a la Personalidad de Dios como el amo de todas las demás entidades vivientes. Él es como el disco solar, y las entidades vivientes son como las moléculas de los rayos solares. Esta existencia del Señor antes de la creación la confirman los śrutis: vāsudevo vā idaṁ agra āsīt na brahmā na ca śaṅkaraḥ, eko vai nārāyaṇa āsīn na brahmā neśānāḥ. Como todo lo que existe es una emanación de la Personalidad de Dios, Él siempre existe solo, sin nadie que Lo iguale. Él puede existir de esa manera porque es plenamente perfecto y omnipotente. Todo lo demás aparte de Él, incluso Sus expansiones plenarias, los viṣṇu-tattvas, son Sus partes integrales. Antes de la creación, no existían Kāraṇārṇavaśāyī Viṣṇu, ni Garbhodakaśāyī Viṣṇu, ni Kṣīrodakaśāyī Viṣṇu, ni tampoco existían Brahmā ni Śaṅkara. La expansión plenaria Viṣṇu y las entidades vivientes que comienzan con Brahmā son partes integrales separadas. Aunque la existencia espiritual se encontraba presente con el Señor, la existencia material se hallaba latente en Él. Únicamente por Su voluntad, la manifestación material se hace y deshace. La diversidad del Vaikuṇṭhaloka y el Señor son uno, tal como la diversidad de soldados y el rey son una única y misma cosa. Como se explica en el Bhagavad-gītā (9.7), la creación material ocurre a intervalos por la voluntad del Señor, y en los períodos que existen entre la disolución y la creación, las entidades vivientes y la energía material permanecen latentes en Él.