Sloka 45-46

Texts 45-46

Verš

Text

dravyopalabdhi-sthānasya
dravyekṣāyogyatā yadā
tat pañcatvam ahaṁ-mānād
utpattir dravya-darśanam

yathākṣṇor dravyāvayava-
darśanāyogyatā yadā
tadaiva cakṣuṣo draṣṭur
draṣṭṛtvāyogyatānayoḥ

Synonyma

Synonyms

dravya — předmětů; upalabdhi — vnímání; sthānasya — místa; dravya — předmětů; īkṣā — vnímání; ayogyatā — neschopnost; yadā — když; tat — to; pañcatvam — smrt; aham-mānāt — z mylného pojetí své totožnosti; utpattiḥ — zrození; dravya — hmotné tělo; darśanam — když vidí; yathā — jako; akṣṇoḥ — očí; dravya — předmětů; avayava — části; darśana — vidět; ayogyatā — neschopnost; yadā — když; tadā — tehdy; eva — vskutku; cakṣuṣaḥ — zraku; draṣṭuḥ — pozorovatele; draṣṭṛtva — schopnosti vidět; ayogyatā — neschopnost; anayoḥ — jich obou.

dravya — of objects; upalabdhi — of perception; sthānasya — of the place; dravya — of objects; īkṣā — of perception; ayogyatā — incapability; yadā — when; tat — that; pañcatvam — death; aham-mānāt — from the misconception of “I”; utpattiḥ — birth; dravya — the physical body; darśanam — viewing; yathā — just as; akṣṇoḥ — of the eyes; dravya — of objects; avayava — parts; darśana — of seeing; ayogyatā — incapability; yadā — when; tadā — then; eva — indeed; cakṣuṣaḥ — of the sense of sight; draṣṭuḥ — of the seer; draṣṭṛtva — of the faculty of seeing; ayogyatā — incapability; anayoḥ — of both of these.

Překlad

Translation

Když kvůli chorobnému zanícení očního nervu ztratí oči schopnost vidět barvu či tvar, zrak je umrtven a živá bytost, která je pozorovatelem očí i zraku, ztrácí schopnost vidění. Podobně když hmotné tělo, v němž dochází k vnímání předmětů, ztratí schopnost vnímat, nazývá se to smrt. Chvíle, kdy živá bytost začne pohlížet na hmotné tělo jako na sebe samotnou, se nazývá zrození.

When the eyes lose their power to see color or form due to morbid affliction of the optic nerve, the sense of sight becomes deadened. The living entity, who is the seer of both the eyes and the sight, loses his power of vision. In the same way, when the physical body, the place where perception of objects occurs, is rendered incapable of perceiving, that is known as death. When one begins to view the physical body as one’s very self, that is called birth.

Význam

Purport

Když někdo řekne: “Já vidím,” znamená to, že vidí svým zrakovým nástrojem, očima nebo brýlemi. Je-li tento nástroj rozbitý, nemocný nebo neschopný činnosti, živá bytost jakožto pozorovatel také přestává jednat. Stejně tak — v tomto hmotném těle v současnosti jedná živá duše, a když tělo ztratí své schopnosti a přestane jednat, duše také přestane vykonávat své reakční činnosti. Rozbije-li se její činný nástroj a přestane fungovat, nazývá se to smrt. Když duše dostane opět nový činný nástroj, nazývá se to zrození. Toto rození a umírání probíhá každým okamžikem, neboť tělo se neustále mění. Poslední změna se nazývá smrt a přijetí nového těla se nazývá zrození. To je odpověď na otázku zrození a smrti. Živá bytost se však nerodí ani neumírá, ale je věčná. Jak potvrzuje Bhagavad-gītā: na hanyate hanyamāne śarīre — živá bytost nikdy neumírá; ani po smrti či zničení tohoto hmotného těla.

When one says, “I see,” this means that he sees with his eyes or with his spectacles; he sees with the instrument of sight. If the instrument of sight is broken or becomes diseased or incapable of acting, then he, as the seer, also ceases to act. Similarly, in this material body, at the present moment the living soul is acting, and when the material body, due to its incapability to function, ceases, he also ceases to perform his reactionary activities. When one’s instrument of action is broken and cannot function, that is called death. Again, when one gets a new instrument for action, that is called birth. This process of birth and death is going on at every moment, by constant bodily change. The final change is called death, and acceptance of a new body is called birth. That is the solution to the question of birth and death. Actually, the living entity has neither birth nor death, but is eternal. As confirmed in Bhagavad-gītā, na hanyate hanyamāne śarīre: the living entity never dies, even after the death or annihilation of this material body.