Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 3.3.27

Verš

hiraṇyaṁ rajataṁ śayyāṁ
vāsāṁsy ajina-kambalān
yānaṁ rathān ibhān kanyā
dharāṁ vṛtti-karīm api

Synonyma

hiraṇyam — zlato; rajatam — zlaté mince; śayyām — lůžkoviny; vāsāṁsi — oděvy; ajina — podložky na sezení ze zvířecí kůže; kambalān — pokrývky; yānam — koně; rathān — vozy; ibhān — slony; kanyāḥ — dívky; dharām — zemi; vṛtti-karīm — pro zajištění živobytí; api — také.

Překlad

Brāhmaṇové dostali jako milodary nejen dobře živené krávy, ale také zlato, zlaté mince, lůžkoviny, oděvy, sedátka ze zvířecí kůže, přikrývky, koně, slony, dívky a dostatek země pro zajištění živobytí.

Význam

Všechny tyto milodary byly určeny pro brāhmaṇy, kteří zcela zasvětili své životy blahu společnosti jak po duchovní, tak po hmotné stránce. Brāhmaṇové neposkytovali své služby jako placení služebníci, ale společnost je zaopatřovala vším nezbytným. Pro některé brāhmaṇy, kteří měli potíže se ženěním, bylo zařízeno, aby dostali dívky. Brāhmaṇové tedy neměli žádné hospodářské problémy. Kšatrijští králové a bohatí obchodníci je zásobovali vším potřebným a brāhmaṇové se na oplátku věnovali pouze povznesení společnosti. Tak vypadala společenská spolupráce mezi různými kastami. Třída neboli kasta brāhmaṇů však postupně zpohodlněla a její příslušníci se nechávali společností živit i přesto, že neměli žádné bráhmanské kvalifikace. Tak se začali objevovat degenerovaní brahma-bandhuové neboli nekvalifikovaní brāhmaṇové, což vedlo k tomu, že i další společenské třídy ztratily svoji úroveň. Jak je řečeno v Bhagavad-gītě, kastovní systém stvořil Pán a uspořádal ho podle kvality práce, a nikoliv podle původu, jak prohlašují různí podvodníci v současné degradované společnosti.