Sloka 28
Text 28
Verš
Texto
tataḥ prāṇa-bhṛtaḥ śubhe
tataḥ sa-cittāḥ pravarās
tataś cendriya-vṛttayaḥ
tataḥ prāṇa-bhṛtaḥ śubhe
tataḥ sa-cittāḥ pravarās
tataś cendriya-vṛttayaḥ
Synonyma
Palabra por palabra
jīvāḥ — živé bytosti; śreṣṭhāḥ — lepší; hi — vskutku; ajīvānām — než neživé předměty; tataḥ — než ty; prāṇa-bhṛtaḥ — bytosti s příznaky života; śubhe — ó požehnaná matko; tataḥ — než ty; sa-cittāḥ — bytosti s vyvinutým vědomím; pravarāḥ — lepší; tataḥ — než ty; ca — a; indriya-vṛttayaḥ — bytosti obdařené smyslovým vnímáním.
jīvāḥ — entidades vivientes; śreṣṭhāḥ — mejores; hi — ciertamente; ajīvānām — que los objetos inanimados; tataḥ — que ellas; prāṇa-bhṛtaḥ — entidades con signos de vida; śubhe — ¡oh, bendita madre!; tataḥ — que ellas; sa-cittāḥ — entidades conscientes; pravarāḥ — mejores; tataḥ — que ellas; ca — y; indriya-vṛttayaḥ — las que tienen percepción sensorial.
Překlad
Traducción
Ó požehnaná matko, živé bytosti převyšují neživé předměty a mezi živými bytostmi jsou lepší ty, které projevují příznaky života. Lepší než ty jsou živočichové s vyvinutým vědomím a ještě lepší jsou bytosti s vyvinutým smyslovým vnímáním.
Las entidades vivientes son superiores a los objetos inanimados, ¡oh, bendita madre!, y entre ellas son mejores las que manifiestan signos de vida. Mejores que estas son los animales con conciencia, y mejores aún son las que tienen percepción sensorial.
Význam
Significado
V minulém verši bylo vysvětleno, že živé bytosti je třeba ctít milodary a přátelským chováním. V tomto a následujících verších je popis různých úrovní živých bytostí, abychom věděli, kdy se chovat přátelsky a kdy dávat milodary. Například tygr je živá bytost, nedílná část Nejvyšší Osobnosti Božství, a Nejvyšší Pán žije v jeho srdci jako Nadduše. Znamená to ale, že bychom se k tygru měli chovat jako k příteli? To jistě ne. Musíme se k němu chovat jinak; dávat mu milodary v podobě prasādam. V džungli žije mnoho světců, kteří se k tygrům nechovají jako k přátelům, ale dávají jim prasādam. Tygři přijdou, snědí jídlo a odejdou, stejně jako to dělají psi. Podle védského systému nesmí pes vstoupit do domu. Kočky a psi jsou nečistá zvířata, která nemají v bytě kulturního člověka co dělat, a jsou proto naučena zůstávat venku. Soucitný hospodář jim přinese prasādam, psi a kočky to venku sežerou a odejdou. K nižším živým bytostem se musíme chovat soucitně, ale to neznamená, že s nimi máme jednat jako s lidmi. Musí existovat pocit rovnosti, ale v jednání je třeba rozlišovat. Způsob správného rozlišování vysvětluje dalších šest veršů, které se týkají různých úrovní životních podmínek.
En el verso anterior se explicó que las entidades vivientes deben ser honradas por medio de la caridad y el comportamiento amistoso; en este y en los siguientes se exponen los diferentes grados de entidades vivientes, de modo que podamos saber cuándo ser amistosos y cuándo dar caridad. El tigre, por ejemplo, es una entidad viviente, parte integral de la Suprema Personalidad de Dios, y en su corazón vive el Señor en la forma de Superalma. ¿Significa esto que debemos tener tratos amistosos con los tigres? Por supuesto que no. Tenemos que tratarlos con discriminación, dándoles caridad en forma de prasāda. Muchas personas santas viven en la selva, pero no son amistosas con los tigres; simplemente les dan prasāda para que lo coman. Los tigres vienen, toman los alimentos y se van, como hacen los perros. El sistema védico prohíbe la entrada de perros en las casas. Un hombre de bien no consentirá perros y gatos en su vivienda, pues son sucios, pero les enseñará a esperar fuera. Siendo compasivo, el jefe de familia les dará prasāda, para que lo coman fuera y después se vayan. Debemos ser compasivos con las entidades vivientes inferiores, pero eso no significa que tengamos que tratarlas igual que a los seres humanos. El sentimiento de igualdad debe estar presente, pero debemos hacer diferencias en el trato. Los siguientes seis versos, en los que se exponen los diferentes grados de condiciones de vida, explican la manera de mantener esas diferencias.
První rozlišení je mezi neživou hmotou podobnou kameni a živým organismem. Živý organismus se však někdy projevuje dokonce i v kameni. Zkušenost ukazuje, že některé kopce a hory rostou. Je to způsobeno přítomností duše. Vyšším projevem životního postavení je vyvinuté vědomí a dalším je smyslové vnímání. V části Mahābhāraty zvané Mokṣa-dharma je řečeno, že stromy mají vyvinuté smyslové vnímání a dokáží vidět a cítit. Ze zkušenosti víme, že stromy vidí. Velké stromy někdy mění směr svého růstu, aby se vyhnuly různým překážkám. To znamená, že vidí, a jak potvrzuje Mahābhārata, také cítí různé vůně. To ukazuje na rozvinuté smyslové vnímání.
La primera división distingue entre la materia muerta como la piedra, y los organismos vivos. Estos últimos a veces se manifiestan incluso en la piedra. La experiencia nos muestra que algunas colinas y montañas crecen, lo cual se debe al alma que está en la piedra. Por encima de esto, la siguiente manifestación de vida es la aparición de conciencia, y la siguiente, la aparición de la percepción sensorial. En la sección Mokṣa-dharmadel Mahābhārata se afirma que los árboles tienen percepción sensorial; pueden ver y oler. La experiencia nos muestra que los árboles pueden ver. A veces, para evitar algún obstáculo, un árbol grande cambia la trayectoria de su crecimiento, lo cual significa que puede ver; según elMahābhārata, también puede oler. Esto indica la existencia de percepción sensorial.