Sloka 28

Text 28

Verš

Text

jīvāḥ śreṣṭhā hy ajīvānāṁ
tataḥ prāṇa-bhṛtaḥ śubhe
tataḥ sa-cittāḥ pravarās
tataś cendriya-vṛttayaḥ

Synonyma

Synonyms

jīvāḥ — živé bytosti; śreṣṭhāḥ — lepší; hi — vskutku; ajīvānām — než neživé předměty; tataḥ — než ty; prāṇa-bhṛtaḥ — bytosti s příznaky života; śubhe — ó požehnaná matko; tataḥ — než ty; sa-cittāḥ — bytosti s vyvinutým vědomím; pravarāḥ — lepší; tataḥ — než ty; ca — a; indriya-vṛttayaḥ — bytosti obdařené smyslovým vnímáním.

jīvāḥ — living entities; śreṣṭhāḥ — better; hi — indeed; ajīvānām — than inanimate objects; tataḥ — than them; prāṇa-bhṛtaḥ — entities with life symptoms; śubhe — O blessed mother; tataḥ — than them; sa-cittāḥ — entities with developed consciousness; pravarāḥ — better; tataḥ — than them; ca — and; indriya-vṛttayaḥ — those with sense perception.

Překlad

Translation

Ó požehnaná matko, živé bytosti převyšují neživé předměty a mezi živými bytostmi jsou lepší ty, které projevují příznaky života. Lepší než ty jsou živočichové s vyvinutým vědomím a ještě lepší jsou bytosti s vyvinutým smyslovým vnímáním.

Living entities are superior to inanimate objects, O blessed mother, and among them, living entities who display life symptoms are better. Animals with developed consciousness are better than them, and better still are those who have developed sense perception.

Význam

Purport

V minulém verši bylo vysvětleno, že živé bytosti je třeba ctít milodary a přátelským chováním. V tomto a následujících verších je popis různých úrovní živých bytostí, abychom věděli, kdy se chovat přátelsky a kdy dávat milodary. Například tygr je živá bytost, nedílná část Nejvyšší Osobnosti Božství, a Nejvyšší Pán žije v jeho srdci jako Nadduše. Znamená to ale, že bychom se k tygru měli chovat jako k příteli? To jistě ne. Musíme se k němu chovat jinak; dávat mu milodary v podobě prasādam. V džungli žije mnoho světců, kteří se k tygrům nechovají jako k přátelům, ale dávají jim prasādam. Tygři přijdou, snědí jídlo a odejdou, stejně jako to dělají psi. Podle védského systému nesmí pes vstoupit do domu. Kočky a psi jsou nečistá zvířata, která nemají v bytě kulturního člověka co dělat, a jsou proto naučena zůstávat venku. Soucitný hospodář jim přinese prasādam, psi a kočky to venku sežerou a odejdou. K nižším živým bytostem se musíme chovat soucitně, ale to neznamená, že s nimi máme jednat jako s lidmi. Musí existovat pocit rovnosti, ale v jednání je třeba rozlišovat. Způsob správného rozlišování vysvětluje dalších šest veršů, které se týkají různých úrovní životních podmínek.

In the previous verse it was explained that living entities should be honored by charitable gifts and friendly behavior, and in this verse and in the following verses the description of different grades of living entities is given so that one can know when to behave friendly and when to give charity. For example, a tiger is a living entity, part and parcel of the Supreme Personality of Godhead, and the Supreme Lord is living in the heart of the tiger as Supersoul. But does this mean that we have to treat the tiger in a friendly manner? Certainly not. We have to treat him differently, giving him charity in the form of prasāda. The many saintly persons in the jungles do not treat the tigers in a friendly way, but they supply prasāda foodstuffs to them. The tigers come, take the food and go away, just as a dog does. According to the Vedic system, a dog is not allowed to enter the house. Because of their uncleanliness, cats and dogs are not allowed within the apartment of a gentleman, but are so trained that they stand outside. The compassionate householder will supply prasāda to the dogs and cats, who eat outside and then go away. We must treat the lower living entities compassionately, but this does not mean that we have to treat them in the same way we treat other human beings. The feeling of equality must be there, but the treatment should be discriminating. Just how discrimination should be maintained is given in the following six verses concerning the different grades of living conditions.

První rozlišení je mezi neživou hmotou podobnou kameni a živým organismem. Živý organismus se však někdy projevuje dokonce i v kameni. Zkušenost ukazuje, že některé kopce a hory rostou. Je to způsobeno přítomností duše. Vyšším projevem životního postavení je vyvinuté vědomí a dalším je smyslové vnímání. V části Mahābhāraty zvané Mokṣa-dharma je řečeno, že stromy mají vyvinuté smyslové vnímání a dokáží vidět a cítit. Ze zkušenosti víme, že stromy vidí. Velké stromy někdy mění směr svého růstu, aby se vyhnuly různým překážkám. To znamená, že vidí, a jak potvrzuje Mahābhārata, také cítí různé vůně. To ukazuje na rozvinuté smyslové vnímání.

The first division is made between dead, stonelike matter and the living organism. A living organism is sometimes manifested even in stone. Experience shows that some hills and mountains grow. This is due to the presence of the soul within that stone. Above that, the next manifestation of the living condition is development of consciousness, and the next manifestation is the development of sense perception. In the Mokṣa-dharma section of the Mahābhārata it is stated that trees have developed sense perception; they can see and smell. We know by experience that trees can see. Sometimes in its growth a large tree changes its course of development to avoid some hindrances. This means that a tree can see, and according to Mahābhārata, a tree can also smell. This indicates the development of sense perception.