Skip to main content

Sloka 25

Text 25

Verš

Texto

arcādāv arcayet tāvad
īśvaraṁ māṁ sva-karma-kṛt
yāvan na veda sva-hṛdi
sarva-bhūteṣv avasthitam
arcādāv arcayet tāvad
īśvaraṁ māṁ sva-karma-kṛt
yāvan na veda sva-hṛdi
sarva-bhūteṣv avasthitam

Synonyma

Synonyms

arcā-ādau — počínaje uctíváním Božstva; arcayet — má uctívat; tāvat — tak dlouho; īśvaram — Nejvyšší Osobnost Božství; mām — Mě; sva — své; karma — předepsané povinnosti; kṛt — vykonávající; yāvat — dokud; na — ne; veda — realizuje; sva-hṛdi — ve svém srdci; sarva-bhūteṣu — ve všech živých bytostech; avasthitam — sídlící.

arcā-ādau — empezando con la adoración de la Deidad; arcayet — debe adorar; tāvat — hasta que; īśvaram — a la Suprema Personalidad de Dios; mām — a Mí; sva — sus propios; karma — deberes prescritos; kṛt — ejecutando; yāvat — en tanto que; na — no; veda — descubra; sva-hṛdi — en su propio corazón; sarva-bhūteṣu — en todas las entidades vivientes; avasthitam — situado.

Překlad

Translation

Člověk má při vykonávání svých předepsaných povinností uctívat Božstvo Nejvyšší Osobnosti Božství, dokud nezrealizuje Moji přítomnost ve svém srdci a také v srdcích všech ostatních živých bytostí.

Ejecutando sus deberes prescritos, el devoto debe adorar a la Deidad de la Suprema Personalidad de Dios hasta que descubra Mi presencia tanto en su propio corazón como en los corazones de las demás entidades vivientes.

Význam

Purport

Uctívání Božstva Nejvyšší Osobnosti Božství je zde předepsáno i lidem, kteří pouze vykonávají své předepsané povinnosti. To se týká příslušníků čtyř společenských tříd (brāhmaṇů, kṣatriyů, vaiśyů a śūdrů) a čtyř āśramů (brahmacarya, gṛhastha, vānaprastha a sannyāsa). Člověk má uctívat Božstvo Pána, dokud nezačne vnímat Pánovu přítomnost v každé živé bytosti. Jinými slovy, nemá se spokojit s pouhým řádným vykonáváním svých povinností — musí realizovat svůj vztah a vztah všech ostatních živých bytostí k Nejvyšší Osobnosti Božství. Pokud toto nechápe, pak i když řádně plní své předepsané povinnosti, pouze se bezvýsledně namáhá.

SIGNIFICADO: En este verso se recomienda la adoración de la Deidad de la Suprema Personalidad de Dios, incluso para personas simplemente dedicadas a sus deberes prescritos. Las distintas clases sociales —brāhmaṇas, vaiśyas, kṣatriyas y śūdras— y los distintos āśramas —brahmacarya, gṛhastha, vānaprastha y sannyāsa—tienen sus respectivos deberes prescritos. Debemos adorar a la Deidad del Señor hasta que percibamos la presencia del Señor en toda entidad viviente. En otras palabras, no debemos estar satisfechos tan solo con desempeñar apropiadamente nuestros deberes; debemos comprender la relación que nosotros y todas las demás entidades vivientes tenemos con la Suprema Personalidad de Dios. Sin esa comprensión, debemos entender que, a pesar de nuestro correcto desempeño de los deberes prescritos, nuestro esfuerzo no vale de nada.

Slovo sva-karma-kṛt je v tomto verši velice důležité. Označuje člověka zaměstnaného plněním svých předepsaných povinností. Není pravda, že kdo se stal oddaným Pána nebo kdo se zapojil do oddané služby, má zanechat svých povinností. Nikdo nemá být líný pod záminkou oddané služby. Oddanou službu je třeba vykonávat s ohledem na své předepsané povinnosti. Sva-karma-kṛt znamená, že každý má plnit povinnosti, které jsou pro něj předepsané, a nezanedbávat je.

En este verso es muy significativa la palabra sva-karma-kṛt. Sva-karma-kṛt es el que se ocupa en sus deberes prescritos. No es correcto que cuando alguien se hace devoto del Señor o se ocupa en servicio devocional deba abandonar sus deberes prescritos. Nadie debe ser perezoso so pretexto de servicio devocional. El servicio devocional debe ejecutarse conforme a los deberes prescritos. Sva-karma-kṛt significa que hay que ejecutar los propios deberes prescritos, sin descuidarlos.