Sloka 13
Text 13
Verš
Texto
sārūpyaikatvam apy uta
dīyamānaṁ na gṛhṇanti
vinā mat-sevanaṁ janāḥ
sārūpyaikatvam apy uta
dīyamānaṁ na gṛhṇanti
vinā mat-sevanaṁ janāḥ
Synonyma
Palabra por palabra
sālokya — žít na stejné planetě; sārṣṭi — mít stejné bohatství; sāmīpya — být osobním společníkem; sārūpya — mít stejné tělesné rysy; ekatvam — splynutí; api — také; uta — dokonce; dīyamānam — nabídnuté; na — ne; gṛhṇanti — přijímají; vinā — bez; mat — Mé; sevanam — oddané služby; janāḥ — čistí oddaní.
sālokya — vivir en el mismo planeta; sārṣṭi — tener la misma opulencia; sāmīpya — ser un compañero personal; sārūpya — tener los mismos rasgos físicos; ekatvam — unidad; api — también; uta — incluso; dīyamānam — ofrecidas; na — no; gṛhṇanti — acepta; vinā — sin; mat — Mi; sevanam — servicio devocional; janāḥ — devotos puros.
Překlad
Traducción
Čistý oddaný nepřijme žádný druh osvobození — sālokya, sārṣṭi, sāmīpya, sārūpya či ekatva — ani když mu je nabízí Nejvyšší Osobnost Božství.
El devoto puro no acepta ninguna clase de liberación, —sālokya, sārṣṭi, sāmīpya, sārūpya o ekatva—, ni siquiera si se la ofrece la Suprema Personalidad de Dios.
Význam
Significado
Pán Caitanya nás učí, jak vykonávat čistou oddanou službu na základě spontánní lásky k Nejvyšší Osobnosti Božství. Ve Své Śikṣāṣṭace se modlí k Pánu: “Ó Pane, nežádám od Tebe bohatství ani nechci krásnou ženu nebo mnoho stoupenců. Jediné, co od Tebe chci, je, abych mohl život za životem zůstat čistým oddaným u Tvých lotosových nohou.” Modlitby Pána Caitanyi mají s výroky Śrīmad-Bhāgavatamu mnoho podobného. Pán Caitanya se modlí: “život za životem”, což naznačuje, že oddaný si nepřeje ani ukončení rození a umírání. Yogīni a empiričtí filozofové chtějí zastavit koloběh zrození a smrti, ale oddaný je spokojený, i když zůstane v tomto hmotném světě, aby vykonával oddanou službu.
El Señor Caitanya nos enseña cómo ejecutar servicio devocional puro por amor espontáneo a la Suprema Personalidad de Dios. En el Śikṣāṣṭaka, ora al Señor: «¡Oh, Señor!, no deseo de Ti riqueza alguna, ni deseo una hermosa esposa, ni tener muchos seguidores. Todo lo que quiero de Ti es ser un devoto puro situado a Tus pies de loto, vida tras vida». Las oraciones del Señor Caitanya y las afirmaciones del Śrīmad-Bhāgavatam son similares. La oración del Señor Caitanya dice «vida tras vida», indicando que el devoto no desea siquiera la interrupción del ciclo de nacimientos y muertes. Los yogīs y filósofos empíricos desean el final del ciclo de nacimientos y muertes, pero el devoto está satisfecho incluso permaneciendo en el mundo material si ejecuta servicio devocional.
Zde je jasně řečeno, že čistý oddaný si nepřeje ekatva, splynout s Nejvyšším Pánem, jak je tomu u impersonalistů, mentálních spekulantů a meditujících yogīnů. Čistý oddaný na splynutí s Nejvyšším Pánem ani ve snu nepomyslí. Někdy případně přijme povýšení na vaikuṇṭhské planety, aby sloužil Pánovi tam, ale nikdy nepřijme splynutí se září Brahmanu, které je pro něho horší než peklo. Toto ekatva neboli splynutí se září Nejvyššího Pána se nazývá kaivalya, ale štěstí plynoucí z kaivalyi pokládá čistý oddaný za pekelné. Oddaný natolik dychtí po službě Pánu, že ani pět druhů osvobození pro něj není důležitých. Pokud někdo vykonává čistou transcendentální láskyplnou službu Pánu, rozumí se, že již dosáhl pěti druhů osvobození.
Aquí se afirma claramente que el devoto puro no desea ekatva, la unidad con el Señor Supremo deseada por los impersonalistas, los especuladores mentales y los meditadores. Volverse uno con el Señor Supremo no entra dentro de los sueños del devoto puro. Puede que a veces acepte la elevación a los planetas Vaikuṇṭhas para servir al Señor allí, pero nunca aceptará fundirse en la refulgencia del Brahman. Para él, eso es peor que el infierno. Ekatva, esa fusión en la refulgencia del Señor Supremo, se denomina kaivalya, pero el devoto puro considera infernal la felicidad que se deriva de kaivalya. Al devoto le gusta tanto ofrecer servicio al Señor Supremo que no da importancia a las cinco clases de liberación. Debe entenderse que la persona ocupada en servicio amoroso trascendental y puro al Señor ha obtenido ya las cinco clases de liberación.
Je-li oddaný povýšen do duchovního světa, Vaikuṇṭhy, nabízejí se mu čtyři druhy možné existence. Jedním z nich je sālokya, žít na stejné planetě jako Nejvyšší Osobnost. Nejvyšší Osoba žije ve Svých různých úplných expanzích na nespočetně mnoha vaikuṇṭhských planetách a hlavní planetou je Kṛṣṇaloka. Kṛṣṇaloka je hlavní planetou duchovního světa, stejně jako je Slunce hlavní planetou tohoto hmotného vesmíru. Z Kṛṣṇaloky se šíří tělesná záře Pána Kṛṣṇy nejen po duchovním světě, ale i po hmotném světě, kde je však zakryta hmotou. V duchovním světě existuje nespočetně mnoho vaikuṇṭhských planet a Pán je vládnoucím Božstvem každé z nich. Oddaný může být povýšen na jednu z těchto vaikuṇṭhských planet, aby žil s Nejvyšší Osobností Božství.
El devoto que se eleva a Vaikuṇṭha, el mundo espiritual, recibe cuatro tipos de ventajas, una de las cuales es sālokya, vivir en el mismo planeta que la Personalidad Suprema. Esa Persona Suprema, en Sus diversas expansiones plenarias, vive en infinidad de planetas Vaikuṇṭhas, el principal de los cuales es Kṛṣṇaloka. Tal como el Sol es el planeta principal del universo material, en el mundo espiritual el principal planeta es Kṛṣṇaloka. Desde Kṛṣṇaloka se difunde la refulgencia corporal del Señor Kṛṣṇa, no solo por el mundo espiritual, sino también en el mundo material; sin embargo, en el mundo material está cubierta por la materia. En el mundo espiritual hay infinidad de planetas Vaikuṇṭhas, y el Señor es la Deidad regente de cada uno de ellos. El devoto puede elevarse hasta uno de esos planetas Vaikuṇṭhas para vivir con la Suprema Personalidad de Dios.
Při osvobození sārṣṭi se bohatství oddaného vyrovná bohatství Nejvyššího Pána. Sāmīpya znamená být osobním společníkem Nejvyššího Pána. Při osvobození sārūpya má oddaný tělesné rysy přesně stejné jako Nejvyšší Osoba, až na dva nebo tři znaky, které se nacházejí výhradně na Pánově transcendentálním těle. Pán se liší od Svých oddaných například znakem Śrīvatsa, chomáčem chlupů na hrudi.
Con la liberación sārṣṭi, el devoto goza de la misma opulencia que el Señor Supremo. Sāmīpya significa tener la compañía personal del Señor Supremo. Con la liberación sārūpya, el cuerpo del devoto presenta exactamente los mismos rasgos que el de la Persona Suprema, con excepción de dos o tres señales que solo se encuentran en el cuerpo trascendental del Señor. Śrīvatsa, por ejemplo, el mechón de pelo que adorna el pecho del Señor, es una de las señales que Le distinguen de Sus devotos.
Čistý oddaný nepřijímá těchto pět druhů duchovní existence, přestože mu jsou nabízeny, a už vůbec netouží po hmotných výsadách, které jsou ve srovnání s výsadami duchovními zcela bezvýznamné. Když Prahlāda Mahārāja dostal nabídku různých hmotných výhod, prohlásil: “Můj Pane, viděl jsem, že můj otec získal všechny hmotné výhody a dokonce i polobozi se báli jeho velikosti, ale Ty jsi mu vzal jeho život a veškeré hmotné bohatství během jediného okamžiku.” Pro oddaného nepřipadá v úvahu, že by toužil po nějakém hmotném nebo duchovním bohatství. Uchází se pouze o službu Pánu. To je jeho největší štěstí.
El devoto puro no acepta esas cinco clases de existencia espiritual, incluso si se le ofrecen, y ciertamente no anhela beneficios materiales, que comparados con los espirituales, son insignificantes. Al ofrecérsele beneficios materiales, Prahlāda Mahārāja dijo: «Mi Señor, he visto a mi padre conseguir toda clase de beneficios materiales; incluso los semidioses sentían temor de su opulencia, pero aun así, en un segundo, Tú acabaste con su vida y con toda su prosperidad material». En el devoto no existe ni el más mínimo deseo de prosperidad material o espiritual. Su única aspiración es servir al Señor. Esa es su felicidad suprema.