Sloka 6
Text 6
Verš
Texto
abhyasañ śraddhayānvitaḥ
mayi bhāvena satyena
mat-kathā-śravaṇena ca
abhyasañ śraddhayānvitaḥ
mayi bhāvena satyena
mat-kathā-śravaṇena ca
Synonyma
Palabra por palabra
Překlad
Traducción
Člověk musí upevnit svoji víru pomocí jógového postupu pro sebeovládání a dostat se na úroveň čisté oddané služby opěvováním Mé slávy a nasloucháním o Mně.
Hay que fortalecer la fe practicando el proceso de control del sistema de yoga, y hay que elevarse hasta el nivel de servicio devocional sin mezclas cantando y escuchando acerca de Mí.
Význam
Significado
Vykonávání yogy má osm stadií: yama, niyama, āsana, prāṇāyāma, pratyāhāra, dhāraṇā, dhyāna a samādhi. Yama a niyama znamená rozvíjet sebeovládání dodržováním přísných pravidel a āsana označuje pozice sedu. To vše člověku pomáhá dosáhnout úrovně víry v oddanou službu. Naučit se jógové cviky není samo o sobě cílem — skutečným cílem je soustředit se, ovládnout mysl a připravit se na věrné vykonávání oddané služby.
En la práctica del yoga hay ocho etapas diferentes: yama, niyama, āsana, prāṇāyāma, pratyāhāra, dhāraṇā, dhyāna y samādhi. Yama y niyama significa practicar el proceso de control siguiendo regulaciones estrictas, y āsana se refiere a las posturas para sentarse. Esas prácticas nos ayudan a elevarnos al nivel de fe requerido en el servicio devocional. La práctica del yoga como ejercicio físico no es la meta final; la verdadera finalidad es concentrar la mente, controlarla, y aprender a establecerse fielmente en el servicio devocional.
Bhāvena neboli bhāva je velice důležitá složka jógového či jakéhokoliv jiného duchovního postupu. Bhāva je vysvětlena v Bhagavad-gītě (10.8): budhā bhāva-samanvitāḥ — člověk má být pohroužen v láskyplných myšlenkách na Kṛṣṇu. Když ví, že Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, je zdrojem všeho a že vše pochází z Něho (ahaṁ sarvasya prabhavaḥ), pak chápe aforismus Vedānty — janmādy asya yataḥ (“původní zdroj všeho”) — a může se pohroužit do bhāvy, což je předběžné stadium lásky k Bohu.
Bhāvena, o bhāva, es un factor muy importante en la práctica del yoga o de cualquier proceso espiritual. Bhāva viene explicado en el Bhagavad-gītā (10.8): budhā bhāva-samanvitāḥ: Debemos estar absortos en pensamientos de amor por Kṛṣṇa. Aquel que sabe que Kṛṣṇa, la Suprema Personalidad de Dios, es la fuente de todo, y que todo emana de Él (ahaṁ sarvasya prabhavaḥ), puede entender el aforismo del Vedānta que dice: janmādy asya yataḥ («la fuente original de todo»), y entonces puede absorberse en bhāva, el estado preliminar de amor por Dios.
Rūpa Gosvāmī velice pěkně vysvětluje v Bhakti-rasāmṛta-sindhu, jak se této bhāvy, předběžného stadia lásky k Bohu, dosahuje. Říká, že člověk musí nejdříve ze všeho rozvinout víru (śraddhayānvitaḥ). Víru získá ovládáním smyslů — buď jógovým postupem, dodržováním pravidel a předpisů a nácvikem předepsaných sedů, nebo tím, že se přímo zaměstná bhakti-yogou, jak je doporučeno v minulém verši. První a nejdůležitější z devíti různých částí bhakti-yogy je zpívat a naslouchat o Pánu. To je rovněž uvedeno zde. Mat-kathā-śravaṇena ca. Člověk může dojít na úroveň víry dodržováním pravidel a předpisů jógového systému a stejného cíle může dosáhnout jednoduše opěvováním transcendentálních činností Pána a nasloucháním o nich. Významné je slovo ca. Bhakti-yoga je přímá metoda a druhá metoda je nepřímá. Pokud však někdo použije nepřímou metodu, ani tehdy nebude úspěšný, dokud se nezačne plně věnovat přímému postupu — naslouchání o slávě Pána a jejímu opěvování. Proto je zde použité slovo satyena. Śrīdhara Svāmī v této souvislosti komentuje, že satyena znamená niṣkapaṭena, “bez podvádění”. Impersonalisté jsou podvodníci. Někdy předstírají, že vykonávají oddanou službu, ale jejich konečným cílem je splynout s Nejvyšším. To je podvádění, kapaṭa. Bhāgavatam takové podvádění nedovoluje. Na začátku Śrīmad-Bhāgavatamu je jasně řečeno: paramo nirmatsarāṇām — “Toto pojednání, Śrīmad-Bhāgavatam, je určené pro ty, kdo jsou zcela prosti závisti.” Zde se znovu zdůrazňuje stejná věc. Dokud člověk není dokonale věrný Nejvyšší Osobnosti Božství a nevěnuje se naslouchání o Pánovi a opěvování Jeho slávy, nemůže dosáhnout osvobození.
En el Bhakti-rasāmṛta-sindhu, Rūpa Gosvāmī explica con todo lujo de detalles cómo se obtiene ese estado preliminar de amor por Dios, bhāva. Allí afirma que, en primer lugar, hay que tener fe firme, ser śraddhayānvitaḥ. La fe se obtiene con el control de los sentidos, bien sea por medio de la práctica de yoga, siguiendo las reglas y regulaciones y practicando las posturas para sentarse, o bien directamente con el bhakti-yoga, como se recomienda en el verso anterior. De los nueve aspectos distintos del bhakti-yoga, el primero y más importante es cantar y escuchar acerca del Señor. Eso se menciona aquí también. Mat-kathā-śravaṇena ca. Para llegar al nivel de fe requerido, pueden seguirse las reglas y regulaciones del sistema de yoga, o puede alcanzarse el mismo objetivo simplemente cantando y escuchando acerca de las actividades trascendentales del Señor. La palabra ca es significativa. El bhakti-yoga es directo, y el otro proceso es indirecto. Pero si alguien emprende el proceso indirecto, no alcanzará el éxito si no llega a ocuparse por completo en el proceso directo de escuchar y cantar las glorias del Señor. Por lo tanto, en este verso se emplea la palabra satyena. Con respecto a esto, Svāmī Śrīdhara comenta que satyena significa niṣkapaṭena, «sin duplicidad». Los impersonalistas están llenos de duplicidad. A veces simulan ejecutar servicio devocional, pero en última instancia, su idea es volverse uno con el Supremo. Eso es duplicidad, kapaṭa. El Bhāgavatam no permite tal duplicidad. Al principio del Śrīmad-Bhāgavatam se afirma claramente: paramo nirmatsarāṇām: «Este tratado, el Śrīmad-Bhāgavatam, se dirige a los que están completamente libres de envidia». Aquí se subraya de nuevo el mismo punto. Quien no sea completamente fiel a la Suprema Personalidad de Dios y se ocupe en el proceso de escuchar y cantar las glorias del Señor, no tiene posibilidad de liberarse.